Česká moč a německé kondomy
Vypadáte jako zajištěný Němec, okolo padesáti, vzhled nic moc? Sedíte navíc v oprýskaném Mercedesu kousek za českými hranicemi? Pak si dejte velký pozor, aby Vás česká policie nezastavila a nehledala v zavazadle kondomy pro podezření z kuplířství. Že si dělám legraci? Ani náhodou, obráceno naruby je to totiž přesně stejná situace, jaká je dnes na německých silnicích, kde je brána mladým lidem moč, protože jsou Češi a vypadají, jakoby převáželi drogy.
Datové schránky fungují!
Je pravdou, že k rozšíření komerčního využití schránek příliš nedošlo. Nad tím by se měla zamyslet především Česká pošta coby provozovatel systému. Příčin je několik, například složitý systém registrace či jednání s velkými výstavci faktur a vyúčtování, pro které by využití systému mohlo znamenat finanční úspory.
Život je pes. Pes štěká. Život štěká...
Podle HN tedy příběh zní: „Langer zná Paclíka. Paclík pere prádlo. Langer pere prádlo“.
Přestože je příběh vytvářený redaktory HN vystavěn na primitivní metodě – „něco za tím musí být, a tak si to vymyslíme“ - neváhají ho dále (při popírání skutečné logiky událostí) rozvíjet a zneužívat k očerňování Občanské demokratické strany.
A proto reaguji.
Nemá to být loutka
Policie je vysoce hierarchizovaná organizace, na jejímž vrcholku stojí policejní prezident. První a poslední slovo má on. Nemá to být loutka. Platný zákon (na němž jsem se podílel jako opoziční poslanec) posílil postavení policejního prezidenta tak, aby byl co "nejodolnější" proti politickým tlakům.
Jaký ministr vnitra takový policejní prezident?
Službu u policie jsem vždy vnímal a vnímám jako něco víc, než jenom jako práci přinášející obživu těm, kdo vlastní služební průkaz policisty. Považuji ji za celoživotní poslání. Je to služba 24 hodin denně, 365 dní v roce. A každý, kdo k ní takto přistupuje si zaslouží naši úctu a respekt.
___________________________________________________________________________________
