Často slýcháme lamentování nad malou vzdělaností (a též malou ochotou se vzdělávat) u mladší a nejmladší generace. Vzpomínáme se slzou v oku na přísné, ale vzdělané a respektované kantory našeho mládí, ba někteří ještě i na fyzické tresty (třeba dřevěným úhelníkem přes ruce, za mého dětství se za příslušný přečin proti školnímu řádu dokonce i klečelo v koutě, ne sice už na hrachu, ale často desítky minut). Dnes jsme však moderní a nic takového bychom nepřipustili, neboť je to týrání bezbranných.

Jak je známo, písničkář a držitel Krameriovy ceny za „nezávislou publicistiku ve verších“, jakož i (a především) státního vyznamenání za zásluhy 1. stupně Jaromír Nohavica velice nerad poskytuje rozhovory. Či spíše skoro žádné neposkytuje. Zpravidla na to odpovídá slovy typu „Všechno říkám v písničkách“.

Je načase vyprávět náš příběh jinak. Z Kapitolu odstranili sochu generála Leeho, vytrubuje do světa ČTK. Citujmež: „Ze sídla amerického Kongresu byla odstraněna socha generála otrokářské jižanské Konfederace Roberta Leeho, kterou tam nechal před 111 lety umístit stát Virginia. O kroku podle serveru televize ABC News rozhodla státní komise, která prohlásila sochu za nevhodný symbol státu.