Články autora Martin Stín

Všem stejnou spravedlnost

Martin Stín

Pořad Reportéři ČT ze dne 25.ledna 2010 znova připomněl hezkou reportáží Evy Tomanové další z překvapivých činů paní ministryně Daniely Kovářové: nebývale rychlé vyhovění podnětu ke stížnosti pro porušení zákona ve prospěch bývalého policisty Martina Barkóciho, spojené s přerušením výkonu trestu až do rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR.

Státní zástupci na obrazovce

Martin Stín

Poslední lednový nedělní večer oživilo televizní zpravodajství zprávou o opilém chomutovském důchodci Kolouškovi, řidiči s více než dvěma promile alkoholu v krvi, který narazil svým vozidlem do sloupu veřejného osvětlení a unikl trestu díky velkorysosti okresního státního zástupce, jenž se spokojil s jeho slibem, že už nikdy nebude řídit a jeho stíhání prý (podle moderátora) „stopl odklonem“.

Cena života a zdraví vězně

Martin Stín

Připustíme-li, že nejvyššími hodnotami, jimiž je lidská bytost nadána, jsou život a zdraví, pak bychom si měli uvědomit, že jejich cena může být v různých životních situacích odlišná. Ve vězeňském prostředí může dojít k jejich devalvaci do takové míry, že odsouzený se může dostat do situace, v které jsou jeho život a zdraví ohroženy více než na svobodě.

Soudci už na Listopad zapomněli

Martin Stín

Listopadový převrat v r.1989 zapůsobil na justici a prokuraturu (později kosmeticky upravenou do podoby státního zastupitelství) podobně jako první jarní deštík na zablácenou vesnickou ulici, který odnese prach a drobné smetí, ale hutná přischlá lejna nechá na místě a ta poněkud méně vzdorná přenese o kousek dál.

Nastupující demokratická moc se pokusila očistit zmíněné orgány prostřednictvím občanských komisí od soudců a prokurátorů, kteří si nejvíce zadali s předlistopadovým kolaborantským režimem.

Také na Vítězný Únor zapomněli …

Martin Stín

… a nejen to, i na 21. srpen 1968. Kdo? No přece předlistopadoví komunisté mezi soudci a státními zástupci, jimž jsem před týdnem na tomto místě připomněl, že zapomněli na Listopad 1989. Tři zmíněná data jsou kritickými body naší novodobé historie. Jsou propojena historickými souvislostmi a každý z nás, jehož život protíná jejich spojnice, se musel ve svém svědomí vypořádat s jejich výzvou a způsobem, jakým na ni reagoval.

Prezidentské jiskření na Nově

Martin Stín

Úterní pětatřicetiminutový rozhovor Markéty Fialové s panem prezidentem na Nově se dosti lišil od běžných vystoupení politiků, která jsem sledoval v poslední době: ani chvíli mě nenudil. Jiskřilo v něm myšlenkami. Václav Klaus byl ve skvělé formě: vyzařoval z něj klid, přemýšlivost, zkušenost, osobnostní kouzlo. Bylo zřejmé, že má proti svým souputníkům, působícím v oblasti parlamentní, či chcete-li stranické politiky, velkou výhodu: je nad věcí. Netýkají se ho volby, nemusí proto přemýšlet nad tím, kolik bodů voličské přízně získá či ztratí, když se přihlásí ke svému nejniternějšímu přesvědčení.

Je lépe nemít slovo

Martin Stín

Tvrdí-li někdo, že máme sice svobodu slova, ale nikoli demokracii, neboť až na vyslovování kritických soudů jsme většinou bezmocní vůči státním a soukromým institucím, jež šlapou po našich právech, mohl by na podporu svých tvrzení použít pořad ČT „Máte slovo“ moderátorky Michaely Jílkové. Téměř pravidelně v něm padají až znevažující výroky na adresu mocných, ale příčin znepokojivých problémů se diváci nedoberou a hlavně věci plynou dále stejně jako před jejich zveřejněním. Většina adresátů projevů nespokojenosti má hroší kůži a prostě na ně nereaguje.

Ministerstvo nespravedlnosti

Martin Stín

V době předlistopadové se ministerstvu vnitra přezdívalo „ministerstvo strachu“. Již za časů exministra Jiřího Pospíšila mě napadlo, že by v době polistopadové bylo vhodné jeho úřad přejmenovat na „ministerstvo nespravedlnosti“. V poslední době se mi tato myšlenka vrací stále častěji.

Nápad se může zdát mylný na pozadí mediálního vystupování paní  ministryně, která nedávno před televizními kamerami prohlásila: „...jsem tady od toho, aby se každému občanu tohoto státu dostalo stejné spravedlnosti…aby s každým bylo zacházeno stejně…“

Nesmazatelnost mediální špíny

Martin Stín

„Rozklad významných institucí je význačným rysem úpadku civilizace“ pravil 7.dubna 2010 Eric Best v Závěrečném slově (Final Word) deníku Fleet sheet.

Publicista Bohumil Doležal v úvaze o mediokracii z 3.dubna na svém blogu uvedl, že „zatímco vztahy mezi exekutivou, legislativou a soudní mocí jsou jakž takž vyvážené, v mediální sféře neexistuje vyváženost mezi svobodou a závazky a právo veřejnosti na informaci je svázáno s účastí na politickém zápase… list funguje jako samostatná politická síla, která je v postavení politické strany, ale nemá nepříjemná omezení a povinnosti, které straně svazují ruce…“

Prověřila PČR skutečně zásah do kauzy Čunek?

Martin Stín

V případě Tomáše Pitra a Miroslava Provoda paní ministryně brojí stížností proti porušení zákona proti nepřipuštění klíčového důkazu v řízení o povolení obnovy jejich procesu. Ze stejných důvodů podal spolek Šalamoun stížnost ve prospěch otce dvou malých dětí, v jehož případě se policie zřejmě dopustila záměny osob. Soud nepřipustil v řízení o povolení obnovy procesu výslech nejdůležitějšího z navržených svědků, jenž by asi tuto domněnku potvrdil.