Vítězné tažení Jiřího Paroubka již dosáhlo galaktických rozměrů.
Ještě nedávno se zdálo, že nepřítelem našeho hrdiny je jen náš malý, urousaný, kotlinkový kapitalismus.

Ten by ale našemu energií nabitému nejvyššímu příteli nestačil - příliš slabý nepřítel pro ekonomického odborníka, vyzbrojenému ekonomickou teorií, podle které "monopol je jedna z forem nedokonalé konkurence a kartel je zakázanou formou obchodní dohody".

Senátor Oberfalzer:       Topolánek měl podle jeho názoru odstoupit po fatální prohře v krajských a senátních volbách v roce 2008. "To je standardní krok slušných a vyspělých předsedů stran. Od této chvíle se problémy občanských demokratů odvíjejí," myslí si Oberfalzer. Topolánkovo další setrvání v čele ODS je podle jeho názoru jen odklad Topolánkova politického konce.

Standardní by především bylo, kdyby z politiky odešli hejtmané, předsedové a jiní krajští pohlaváři ODS, kteří nedokázali reagovat na taktiku ČSSD a ve svých  jejich krajích  nechali ČSSD ovládnout témata voleb.

Zrekapitulujme si sled událostí vedoucích k překvapivému rozhodnutí ODS odvolat, dva měsíce před volbami do poslanecké sněmovny, svého předsedu z funkce volebního leadra.  

První reakce na pomlouvačný článek v bulvárním deníku Blesk ze strany předsedy senátu Sobotky a členů gremia ODS byly velmi rychlé a velmi přesně cílené. Volební leader ODS nemůže pronášet homofobní a antisemitské výroky. Je nutno udělat něco dramatického, něco, co stranu zachrání před rozhořčenou veřejností.

Pytel se roztrhl s komentáři oslavujícími pravděpodobný pád smíchovského starosty Jančíka z funkce místopředsedy pražské ODS. Spolu s vynuceným odchodem Mirka Topolánka do politického exilu je to, podle většiny našich mediálních politologů, komentátorů a blogerů, počátek sebečistícího procesu. ODS se prý probudila k životu. Teď už zbývá jen aby se ODS zbavila Langera, Bendla, Gandaloviče, Béma, Jančíka atd.