Články autora Jaroslav Lhotka
Situace v boji za pravicovost první republiky
16.12. 2011
Jaroslav Lhotka
Anarchista S.K. Neumann svým literárním výplodem „Socialismus a svoboda“ a „Satanova sláva mezi námi“ zblbnul část mladé generace ateistů. Úspěšně působil na studenty a nadané básníky (Seifert, Halas). Jeho obdivovatelé se veřejně hlásili k anarchismu. Nosili široké černé klobouky, černé široké a rozvláté kravaty a červené šály. Komunismus začal přitahovat mladé literáty nejenom jako politické hnutí bolševiků Ruska, ale především jako nový světový řád, kde se světový proletariát uchopí vlády nad světem a zavrhne Boha jako Stvořitele.
Poválečný hon na čarodějnice 1945-1947
05.01. 2012
Jaroslav Lhotka
Ke vzniku Národních výborů po válce došlo na základě dohody mezi Gottwaldem a Benešem, při Benešově návštěvě Kremlu v prosinci 1943. Tuto dohodu pokládal Beneš za svůj úspěch, a proto odjížděl z Moskvy r. 1943 s pocitem vděčnosti, neboť požadavky KSČ – s komunistickou účastí v čsl. vládě – pokládal za jednotu hnutí v národně-osvobozeneckém boji. Beneš si za války v Londýně zajišťoval popularitu i mezi anglickými komunisty, zejména v redakci komunistického Daily Worker mu ji dělal Ludvík Freund (po válce se jmenoval Frejka), bolševický agent Moskvy, placený čsl. zahraniční vládou v Londýně.
Cestami rudého zla
13.01. 2012
Jaroslav Lhotka
Za 2. světové války jsem byl nasazen na nucené práce do Říše. Tam jsem se dozvěděl, jak to ve skutečnosti bylo s vychvalovaným bolševickým rájem na zemi. Od r. 1941 jsem o tom psal domů z Berlína, kde jsem pracoval také s Rusy. Dvěma z nich nechal Stalin popravit otce. O dovolených jsem pak naše lidi v protektorátu varoval před rudou zmijí, kolik lidí bylo deportováno na Sibiř do Gulagu.
Paměti mukla, jáchymovské číslo 13244
20.01. 2012
Jaroslav Lhotka
Proboha, co se dnes všechno vydává za českou pravici, které dnes schází bezúhonný štít z minulosti, nepošpiněný kolaborací. Pokrytecky se dnes mluví a píše jen o zločinech nacismu a komunismu a přitom sametem byly zameteny pod koberec zločiny spáchané Košickým vládním programem, uvedeným do praxe po tzv. květnovém osvobození v r. 1945.
Čím jsou pro nás Benešovy retribuční dekrety
26.01. 2012
Jaroslav Lhotka
Je třeba neustále se navracet k době po Mnichovu 1938 a k událostem z protektorátu Böhmen und Mähren a pokračující tzv. květnovým osvobozením 1945 a Benešovými retribučními dekrety, kdy se začalo krást ve velkém v českém národě. Tyto zlodějny se podepsaly na morálce národa a přetrvávají až do dnešních časů tzv. křehké demokracie, jak ji označují lidé typu Václava Havla.
Řádění revolučních gard v květnu 1945 v Lanškrouně
03.02. 2012
Jaroslav Lhotka
Dne 17. května 1945 přijel do Lanškrouna oddíl rudých gard, aby inicioval opožděné revoluční řádění v tomto pohraničním kraji bývalých Sudet, za účelem vyrovnání si účtů s nacisty. Čeští Němci z Lanškrouna a blízkého okolí byli druhý den shromážděni na náměstí (šlo o nevojáky), kde před místní radnicí zasedal revoluční lidový soud. Rudé gardy vedl v Lanškrouně Josef Hýbl. Podívejme se nejprve na jeho minulost.
Generál Vojcechovský a Síčové
09.02. 2012
Jaroslav Lhotka
Po Mnichovu 1938, kdy došlo ke vzniku Druhé republiky po okleštění (od Sudet), dostalo se Slovákům autonomie, jak bylo slíbeno v USA v Pittsburgské dohodě (květen 1918) před vyhlášením 28. října 1918 za vznik Československa. Tak vzniklo Česko-Slovensko, kdy Slováci měli Masarykem slíbenou autonomii, kterou jim nedal.
Stát na zkoušku
23.02. 2012
Jaroslav Lhotka
Gajda na schůzích NOF říkal, že Masaryk nese vinu, že nepovolil na začátku bolševického trojčení v Petrohradě roku 1917 zásah legionářů, neboť by to byl konec revoluce. Gajda, v hodnosti kapitána legií, měl v této věci ostrý výstup s prof.Masarykem v Nové Čartoriji. Od té doby se oba neměli navzájem v lásce. Masaryk nikdy nebojoval se zbraní v ruce a ještě k tomu neměl politický rozhled, neboť po celou dobu pobytu v Rusku stranil bolševikům. I u prezidenta Wilsona.
Prof. MUDr. Antonín Fingerland a Klement Gottwald
01.03. 2012
Jaroslav Lhotka
Psal se rok 1953. Začátkem března zemřel „velký lodivod míru a učitel národů“ J.V. Stalin. Jeho pohřbu se účastnil v Moskvě „první dělnický prezident“ Klement Gottwald. Vím, že jako vyučený truhlářský dělník toho ve své profesi moc nedokázal, proto se dal na politickou kariéru bolševika. Svou chorobu syfilis tajil a až na několik výjimek (Slánský, Kopecký) o ní nikdo nevěděl. Když se choroba dostala do svého druhého stádia, letěl na pohřeb velkého Stalina.
Druhá republika, neprávem opomíjená
08.03. 2012
Jaroslav Lhotka
Dnes je první republika, též nazývána Masarykovou, vydávána novými demokraty, v rouše beránka převlečeného, za demokratickou. Kdo zná pozadí oné demokracie, tak dobře ví, že tomu tak nikdy nebylo. Cenzura tisku byla tak tuhá, že jsme ji jako český národ neměli ani za Bachova absolutismu. Vlastním z této doby knihy, kde vlivem cenzury chybí i celé stránky. Vždycky když se politika dělá protinárodní, tak na ni doplácejí prostí čeští lidé s ctnostmi.
___________________________________________________________________________________