Články autora Jaroslav Lhotka
Zapomenutý hrdina z 2. světové války
15.03. 2012
Jaroslav Lhotka
Pan plukovník František Hynek, rodák z Dřevěnice u Jičína, maturoval v r. 1929 na jičínském Lepařově gymnáziu. Účastnil se zahraničního odboje jako voják a v r. 1949 byl odsouzen z velezrady. V květnu 1960 byl propuštěn na amnestii prezidenta republiky s podlomeným zdravím. Když se v r. 1967 dostavil před posudkovou zdravotní komisi, jaké bylo shledání s kamarádem z doby studia na Lepařově gymnáziu, teď už ve funkci posudkového lékaře OÚNZ Jičín, MUDr. Miloslavem Měšťanem.
Co scházelo v britském dokumentu o Chorvatsku z 2. světové války
22.03. 2012
Jaroslav Lhotka
ČT2 odvysílala dne 23. ledna 2012 britský dokument o Chorvatsku, který záměrně vykreslil situaci za války jednostranně, jako kdyby za masové vraždy mohli jen ti zlí Ustašovci (zmíněný Dinko Šakič) a katolická církev v čele se záhřebským arcibiskupem Alojziem Stepinacem. Se stejným nadšením vraždili také Titovi komunističtí banditi a vraždění se u nich stupňovalo, čím víc se blížil konec války v Chorvatsku a v ostatních částech bývalé Jugoslávie.
Jak skončil Benešův sluha generál Boček po II. světové válce
29.03. 2012
Jaroslav Lhotka
Začátkem roku 1940 odešel za svým chlebodárcem do Londýna. Na rozdíl od něho generál Jan Syrový zůstal, což se mu stalo osudné a byl po válce odsouzen retribučními zákony na 20 let těžkého žaláře, nakonec skončil v Leopoldově, bývalé pevnosti postavené za Habsburků jako obrana proti Turkům. Těžké vězení.
Příběh Vlajkaře Karla Brože a dalších z Jičínska po II. světové válce
05.04. 2012
Jaroslav Lhotka
Za členství ve Vlajce, pokud nebyly polehčující okolnosti, byla taxa od 7 let výše. Za funkci 14 roků až doživotně, u prominentních funkcionářů trest smrti za politický názor! V době Mnichovské krize 1938, kdy se naši vojáci vraceli se slzami v očích z pohraničních pevností, přijeli do Jičína Voskovec s Werichem, aby předvedli jičínskému publiku v místním sálu Sokolovny svůj kuplet „Už je konec té naší vojenské slávy“, zesměšňující československou armádu, že nebojovala.
Jak skončil Benešův sluha generál Boček po II. světové válce
19.04. 2012
Jaroslav Lhotka
Začátkem roku 1940 odešel za svým chlebodárcem do Londýna. Na rozdíl od něho generál Jan Syrový zůstal, což se mu stalo osudné a byl po válce odsouzen retribučními zákony na 20 let těžkého žaláře, nakonec skončil v Leopoldově, bývalé pevnosti postavené za Habsburků jako obrana proti Turkům. Těžké vězení.
Československo v době španělské občanské války
26.04. 2012
Jaroslav Lhotka
V únoru 2003 v televizním programu „Klíče pro lepší svět“ bylo konstatováno, že během dvoutisícileté historie křesťanství položilo za tuto víru život kolem 70 milionů křesťanů a z toho 45,5 milionu, tedy 65% z nich zahynulo ve 20. století, kdy se oběcně rozšířila nenávist vůči křesťanství ve světě.
Stále zatajovaná pravda o Aloisi Jiráskovi
03.05. 2012
Jaroslav Lhotka
Chceme-li se dopátrat pravdy o oslavovaných velikánech národa, musíme jít k prameni, kde blahodárně působili za svého života. Historik města Litomyšl dr. František Lašek píše ve své knize „Oživené litomyšlské paměti“ o všech význačných osobnostech za posledních 200 let. O Aloisi Jiráskovi je tam jen to, že se přistěhoval do města roku 1874 a učil zde 14 roků, dne 12.8.1879 se oženil s Márinkou Podhájskou, o 8 let mladší, její otec byl mlynář v Poličce.
Pravda přibitá na kříži
10.05. 2012
Jaroslav Lhotka
I když se o nás Češích říká, že jsme národem Švejků, tak musím konstatovat, že Švejk nikdy nikoho naprásknul, nenáviděl válku, měl smysl pro humor i v jámě lvové, měl zdravý selský rozum na politiky a vůbec na vše, co odporovalo Božímu Stvoření, jako byli např. poručík Dub, kadet Bigler, Bretchneider.
Nad Heydrichem zataženo!
24.05. 2012
Jaroslav Lhotka
Museli jsme si jako národ uhájit tuto zem, danou nám dědictvím předešlými generacemi do opatrování. Dnes ji opouštíme v rámci globalizace a multikulturní společnosti, protože neznáme po pravdě své dějiny a nemáme o ně ani zájem. Proto tolik natvrdlých voličů a politiků na scéně, tvrdící opak, co je v tomto článku napsáno na jejich adresu. Člověk má právo poznat minulost.
___________________________________________________________________________________