Je politik vystupující na předvolebním mítinku úřední osobou?
Právě jsem se dočetl na serveru aktuálně.cz, že: „Muži, který ve středu srazil pěstí k zemi místopředsedu ČSSD Bohuslava Sobotku, hrozí až šest let vězení.“ protože byl dnes odpoledne obviněn z výtržnictví a násilí proti úřední osobě. Že šlo o výtržnictví je nasnadě, ale agitující politik, byť byl poslancem, není přece žádnou úřední osobou, ale obyčejným občanem usilujícím o přízeň voličů.
Opět mnoho povyku pro nic
Konečně jsem se dočkal. Čeho? No přece Kalouskovy složenky, o které se už dlouho píše a hovoří. Včera jsem ji našel ve své poštovní schránce. To víte k nám, na „venkov“, se vše dostává mnohem později než do velkých měst a hlavního města.
Protože nerad píši o něčem co neznám, nebo o čem jsem slyšel pouze z druhé ruky, tak jsem byl na tento fenomén, který vyvolal ve všech druzích médií velký poprask, opravdu velmi zvědav. A mohu dnes s plnou odpovědností říci, že to co se kolem ní dělo, bylo opět povykem pro nic.
Pod svícnem bývá největší tma
Je zajímavé, jak vehementně bojují Věci veřejné v čele s předsedou Radkem Johnem proti politickým dinosaurům v jiných politických stranách a hnutích a přitom mají ve svých řadách také jednoho politického dinosaura, kterého zařadili do týmu vyjednávajícího o zahraniční politice budoucí koaliční vlády. Jak je vidět, tak se i u nich potvrzuje známé přísloví uvedené v titulku.
Část ODS podle Bárty z VV prý touží po velké koalici
Podle sponzora a vyjednávače Věcí veřejných Víta Bárty prý stále hrozí, že část ODS může složit velkou koalici se sociálními demokraty. Alespoň to tvrdil včera v Otázkách Václava Moravce. Je vidět, že příliš politice nerozumí.
Také si myslíte, že kroužkování je skvělá věc?
Tak se ptá ve svém článku neúspěšný kandidát ODS v Královéhradeckém kraji na křeslo poslance Petr Štěpánek, který se, i když byl na kandidátce dvojkou, do Poslanecké sněmovny nedostal. Protože i já jsem volil ODS v Královéhradeckém kraji a Petra Štěpánka jsem dokonce kroužkoval, dovolte mi, abych se k jeho článku vyjádřil.
Dříve než začne další volební boj
Chtějí-li voliči opravdu změnu, potom by měli dát ve volbách do senátu hlas kandidátovi z řad koaličních stran, a komunálních volbách těm, kteří nebudou zadlužovat jejich obec či město. Snad se poučí z výsledků předloňských voleb do krajských zastupitelstev, zvláště pak z vítězství ČSSD ve Středočeském kraji, vedené Davidem Rathem, a jejího vládnutí s tichou podporou komunistů.
S hodnocením koaliční vlády nespěchejme
Fakt, že žádná politická strana v dějinách zastupitelské demokracie založené na poměrném volebním systému nedosáhla v průběhu volebního období všeho, co si předsevzala, nepramení ani tak ze zlé či dobré vůle, ale z ekonomické, politické či společenské situace, z poměrů uvnitř koalice i jednotlivých koaličních stran. Disproporce mezi předsevzetími uváděnými ve volebních programech koaličních stran a skutečnou politikou vlády může být tu větší, tu menší, ale málokdy se jí lze zcela vyhnout.
Velmi nebezpečné zboží
Čím dál víc jsem přesvědčen, že být informován je pojem, o němž je třeba přemýšlet a který je třeba nějak vysvětlit, protože informace je druh velmi nebezpečného zboží. Je to zvláštní třaskavina a asi bychom měli všichni, než otevřeme noviny či zapneme televizi nebo rádio, projít důkladným „pyrotechnickým“ školením. Především jim příliš nevěřit, protože jde většinou o drby.
Zamyšlení nad nezaměstnaností
Nízká nezaměstnanost na začátku devadesátých let měla dvě příčiny. V prvé řadě se odehrál malý zázrak, kdy přes milión lidí přešlo ze zemědělství a průmyslu do služeb, kde dnes pracuje přes padesát procent populace. Druhým důvodem nízké nezaměstnanosti, která se až do roku 1997 pohybovala kolem tří až čtyř procent, byla změna vlastnických vztahů a pomalé nalézání majitelů schopných provést restrukturalizaci výroby, spojenou s propouštěním. K tomu došlo teprve později a nějaký čas to silně bolelo.
Nenadávejme politikům, jejichž chování se nám nelíbí
Někdejší vládnoucí komunističtí papaláši všech stupňů zneužívali naprosto bezostyšně svou moc a drtivá většina občanů mlčela. Bála se tak hluboce, až to bylo stydno. Dnes, kdy je možné říci cokoliv kdekoliv a o komkoliv, mají někteří lidé pocit, že čím silnější nadávka, čím nehoráznější přezdívka a čím drastičtější obvinění, tím lépe pro naši demokracii.
___________________________________________________________________________________
