Hokusy pokusy VM
Pavel Foltán

Proslechlo se aktuálně (mediálně analyticky, mediálně mediálně, mediálně politicky i mediálně synteticky) už prostě skoro všude během několika předchozích dní v mediálních i nemediálních kruzích a okruzích, že dlouhý a nezadržitelně neodvratný spontánně volný pád pořadu „Otázky Václava Moravce“ se minulou neděli už velmi vypoulenýma očima podíval na blížící se dno. Alespoň v tom smyslu mi to bylo řečeno. Já se na to pochopitelně nedívám. Sám o sobě jistě i preventivně z přirozenosti pudu mediální sebezáchovy. Ledaže bych musel na základě nějaké objednávky nějakého klienta na nějakou mediální či mediálně právní analýzu toho pořadu, ale i tomu bych se asi snažil raději vyhnout pod nějakou smysluplnou záminkou s vtipnou výmluvou - o ty nikdy nemám nouzi - zejména v některých případech - jak známo.

Prostě a jednoduše - - taky nemusím být u všeho, co samo padá - jak někteří kolegové z bigbýtu říkávají - „rovnou hubou na držku“. Ale já to teď a tady samozřejmě neřeknu. OVM není bigbýt - ani omylem. Ono to „cosi“ totiž víceméně (a spíše, než méně, tak čím dál, tím více) připomíná to někdejší a velmi proslule zprofanované cumbefél PŠM (politické školení mužstva - tehdejší vojáci dobře znají a nadosmrti s pobavením pamatují) prováděné i podle někdejších příruček akčního typu, jako např. „Argumenty agitátora“, apod. - tady tohle spíš evokuje pocit inovace na cosi jako PŠD (politické školení diváctva) podle samože fiktivně akční příručky MAD (Malý arogantní demagog) - jak mi nedávno kýmsi odkudsi bylo nadsazeno, ale já téhle nadsázce pochopitelně s veřejnoprávně mediální solidaritou nevěřím, a tak ji zde ani jakkoliv nebudu využívat, že.

Jakožto „insajdr“ znalý různých vrstevnic i zákoutí mediálního terénu v tuzemsku už zhruba od poloviny 70. let (a kde byl tehdy ještě ten nyní slavný otázkář Václav Moravec - toť otázka), tak za tu řadu těch desetiletí v různých režimech různých verzí demo totalit a demo demokracií už vím, že (jak mě od malička učil můj otec = paragán prezidenta Beneše), sever je tam, co roste lišejník. A nejen to, že ano. I proto - s mou sloní pamětí a smyslem pro fér hru od podlahy a z očí do očí - teď ač jen velmi nerad musím (bohužel pro pověst Václava Moravce) připomenout jeden jeho nedávný rest (aby se na něj pouhopouhým zametením pod mediální koberec nedalo jen tak zapomenout - jako obvykle, čili jako vždycky, že). No, a tím restem Václava Moravce je taková ta jeho voluntaristicky bohorovně (a s vrchostenským arogantismem) utroušená replika z jednoho rozhovoru. A v něm onen slavný profesionál Václav Moravec velice divně překročil ten symbolický Rubicon hranice mezi rizikem a hazardem (právníci, co studovali u pana prof. Hajna blahé paměti teď dobře vědí, o čem to je). Václav Moravec totiž jen jakoby mimochodem povýšeně a sebejistě sebestředně zjevně bez jakékoliv znalosti aktuální problematiky a témat, o nichž mluví tam v tom rozhovoru bohorovně prohlásil velmi silnou větu - cit.: „Můžu říct, že je mi líto managementu a kolegů v ČTK, že je jejich rada paralyzovaná tím, že v ní obstruují pan Foltán s panem Žantovským.“ To je tedy už velmi silné prohlášení. No a tak jsem obratem seriózně a profesionálně zareagoval na tenhle exces Václava Moravce - avšak on si od té doby hraje hru na dead beatle (asi v tom trendu, jak je kdysi kdosi coby ty jejich „mediální naděje“ na začátku 90. let kdesi - a ví se kde - vycvičil). Prostě mediální hvězda záře Václava Moravce nebyla dosud schopna reagovat jako chlap - otevřeně, rovně, veřejně, zásadně se k věci postavit čelem - a v případě prohry i nést své důsledky a odpovědnost. Škoda. Leckdo by možná mohl čekat, že se o to Václav Moravec - coby ta hvězda z ČT & okolí - alespoň pokusí. Nestalo se. Takže teď by si na to konto třeba leckdo leckde mohl myslet, že na to hvězdný Václav Moravec prostě nemá. A protože já si to pochopitelně nemyslím, tak tedy i v tom bych mu nyní chtěl už opakovaně opět podat pomocnou ruku. Vždyť už tehdy jsem v té reakci zcela jasně (a skutečně už pro každého pochopitelně) uvedl i to, že „tu nelze opomenout ani další (pro někoho možná skrytou) souvislost, že ten Moravcův útok na Žantovského a na mne je v podstatě i útokem na další dva - jistým kruhům velmi nepohodlné kolegy - rebely, jimiž jsou kolega Štěpánek a kolega Jakl.“ Stará lidová moudrost (i v oblasti práva) praví, že: „Kdo mlčí, souhlasí“. Inu, všem vskutku dobře orientovaným insajdrům už je možná právě i z toho jasné, proč Václav Moravec v tom směru dodnes hraje tu hru na mrtvého brouka. Leč marně - jak už jsem před chvílí řekl - a tak i tímto mu opět dávám další konstruktivní návrh - čili pomocnou ruku. A to mimo jiné i proto, aby si mediální veřejnost (včetně té divácké) nemusela domyslet, že Václav Moravec mlčí právě proto, aby jasně demonstroval, že on souhlasí se vším, co je zde popsáno.

Je to jasné. A jestliže i Václav Moravec zná tu skvostnou anekdotu, že “urobíme kompromis“, tak pak Václav Moravec osobně nás čtyři bez bázně a hany pozve do pořadu „Otázky Václava Moravce“, takto logicky přirozeně demokraticky dle obecně akceptáblich abecedního pořadí:
1. V neděli 6. září 2020 od 12:00 do 13:00 hodin Foltán vs. Moravec, (a žádný jiný host),
2. v neděli 13 září 2020 od 12:00 do 13:00 hodin Jakl vs. Moravec, (a žádný jiný host),
3. v neděli 20. září 2020 od 12:00 do 13:00 hodin Štěpánek vs. Moravec (a žádný jiný host),
4. v neděli 27. září 2020 od 12:00 do 13:00 hodin Žantovský vs. Moravec (a žádný jiný host). A témata určíme pochopitelně my. Nad takovou možností by každá hvězda typu VM zaplesala.


Každopádně - v čemž mají bezprostředně jasno už teď všichni z OVM štábu - tohle je šance na pokus o záchranu OVM - ježto právě jen ta shora uvedená dramaturgie (Foltán, Jakl, Štěpánek, Žantovský) zajistí pro ČT v tom vysílacím čase zvýšenou sledovanost (i pro ty OVM fatální).


Podobně, jako v Dumasově scéně z Tří mušketýrů by asi bylo na místě omluvit se předem všem třem následujícím kolegům za to, že jejich duel s Václavem Moravcem pak už asi nebude, když to nejspíš Václav Moravec zabalí už během toho prvního rozhovoru se mnou hned v tu neděli 6. září - nejspíš nedokončí se ctí ani tu hodinu a zabalí to v přímém přenosu ještě do poločasu a už se do dalších OVM nevrátí … Ale nepředbíhejme - kdo ví, možná se i pochlapí. Uvidíme. Tedy jestli vůbec bude mít odvahu se utkat. Jako chlap s chlapem. Toť otázka. Alespoň prozatím ...


Jistě, moc prostoru na vybranou nemá. Buďto přistoupí na shora uvedený ferman, anebo ne. A když na to nebude mít koule přistoupit, pak to bude pro něj (i pro celou ČT & spol.) ještě větší debakl s ještě větší OVM = Ostudou Václava Moravce. Jenže na to si Václav Moravec naběhl sám - tou svou vlastní nedomyšlenou prostořekostí. A řečeno s panem Werichem: „Všimněte si, jak jsem tolerantní.“


A ještě dovětek pro námezdní, ale i pro ty ne-ziskové hlídací a různé jiné agitátory, co ihned vyrazí obranářsky ňafat, např. jakože to si teda ten Foltán zas nějak moc vyskakuje, apod. - čili vážení, ono je to selským rozumem vzato (pokud víte, co to je) i systémově např. rovněž také i z principů korporátního práva, atd. poněkud jinak. Já osobně totiž (a podobně jakož i milióny dalších v tomhle státním a takzvaně i „veřejnoprávním“ útvaru stojícím už 102 let na principu res publica) jsem sui genesis něco jako spoluvlastník médií veřejné služby, a tedy i ČT - a jako takový jsem tedy i svým způsobem něco jako „zaměstnavatel“ všech pracovníků i na Kavkách, včetně externistů, apod. Takže mám (a to zde i ze zákona) jistá práva, např. kontrolní, i jiná. A když si tenhle elementární princip uvědomí většina tzv. koncesionářů (čili plátců TV poplatku), tak se ty fosilní ledovce rázem pohnou jak zmrzlina v žáru letního sluníčka. Inu, totiž - řečeno s mediálně estrádním bonmotem: „… A vovo tom to je.“

JUDr. Pavel Foltán
mediální analytik a mediální právník

___________________________________________________________________________________