Hysterický Jiří Pospíšil a tonoucí ODS
Zdeněk Jemelík

Váhal jsem, zda je vhodné, vyjadřovat se k dění uvnitř ODS, s kterou nemám nic společného, popřípadě zda její nehody mají být předmětem veřejného zájmu. Ale strana nepřímo zasahuje do našich životů a rozhodla se svobodně prát své špinavé prádlo před televizními kamerami. Usoudil jsem tedy, že si o pár štiplavých poznámek přímo řekla.

Dění po rozpadu „stojedničky“ působí dojmem, jako by se ODS chtěla zachránit nastolením demokratického centralismu. To je osvědčený nástroj marxistických stran bolševického typu, který jim umožnil pružně zvládat krizové situace. Hovoří  se o něm jako o „demokratickém“, protože se přinejmenším předstírá, že před přijetím politického rozhodnutí proběhne široká diskuse zdola nahoru. Ve chvíli, kdy ji ústředí vyhodnotí a vydá rozhodnutí, demokracie končí a zavládne „centralismus bez přívlastku“: všichni se povinně řídí příkazy nejvyššího řídícího místa. Kdo se nepodřídí, musí z kola ven. Škála hypotetických postihů sahá od vyloučení ze strany až po fyzickou likvidaci.

Toto postihlo poslance ODS Jana Floriána a Tomáše Úlehlu a vlivného člena Tomáše Hrdličku, často označovaného za pražského „kmotra“ ODS, v této souvislosti za svůdce poslanců k opuštění sněmovního sálu. Na jejich „popravě“ se  viditelně podílel místopředseda strany Jiří Pospíšil, bývalý ministr spravedlnosti.

Tomuto zákroku bych se ale zdráhal přiznat přívlastek „demokratický“, protože jeho realizátoři patrně žádnou vnitrostranickou diskusi nepřipustili a neproběhlo řízení na způsob kárného soudu, v němž by obvinění měli možnost se obhájit. Zůstal jen „centralismus“.

Veřejné praní špinavého prádla by umožnilo zveřejnění důkazů o působení Tomáše Hrdličky na odpadlíky, kdyby nějaké byly. Populista Jiří Pospíšil by se jimi jistě hrdě pochlubil. Avšak veřejnost se o žádných nedověděla. Nezbývá než si myslet, že prostě žádné nebyly.  Takto nějak občas nakládají bývalí vojenští soudci v talárech soudců rádoby demokratického právního státu s běžnými obžalovanými. Jiří Pospíšil jako ministr spravedlnosti jim nekladl odpor a jako politik se nechová jinak.

Žádat bezprostředně po takovém zacházení  s významnými členy, aby se do ODS vrátil Václav Klaus a zachránil ji, je ovšem pošetilost.

Jiří Pospíšil, se v televizním vystoupení při vysvětlování nutnosti vyloučení provinilců choval až hystericky. Okolnost, že právě on si přisvojil významnou úlohu v honu na Tomáše Hrdličku a vyloučené poslance, působí jako špatný vtip a současně varovný příznak hlubokého  úpadku strany, její personální vyprázdněnosti.

Tento politizující advokátní koncipient se vyznačuje mimořádnou schopností přežít nejrůznější maléry. Jako capo di tutti capi pachatelů, odpovědných za zásah státních zástupců NSZ do trestního řízení proti bývalému místopředsedovi vlády Jiřímu Čunkovi riskoval, že bude volán k odpovědnosti. Vyšel bez úhony, a nakonec se podílel na „popravě“ bývalé nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké, které kdysi právě v „kauze Čunek“ poskytl záštitu.

Když jej z hodiny na hodinu odvolal z funkce ministra předseda vlády Petr Nečas, zdálo se, že jeho kariéra je u konce. Naopak jeho vnitrostranický vliv zesílil. Pro veřejnost patří k nejviditelnějším tvářím ODS.

Vedení strany nevadí, že nad ním visí stín „kauzy Vidnava“ (http://www.spoleksalamoun.com/view.php?cisloclanku=2012060302)- trestního stíhání, zatím směřujícího proti Pospíšilovu bývalému ekonomickému náměstkovi Františku Steinerovi a bývalému generálnímu řediteli Vězeňské služby ČR genmjr. Ludviku Kulovi.

Tato věc je hodně odlišná od „kauzy CASA“, v které se má exministryně Vlasta Parkanová odpovídat za uskutečnění špatného obchodu, na němž se podílela pouze formálně. K tomu, aby rozhodla bezchybně, jí chyběla znalost oboru, proti případným intrikám svých podřízených byla zcela bezbranná.

„Vidnava“ je odlišná i od nehody exmininistryně Daniely Kovářové, které podřízení podsunuli k podpisu stížnost pro porušení zákona a rozhodnutí o přerušení výkonu trestu dvojice zlodějů, která má mít někde v úkrytu ukradených 74 milionů Kč.

Jiřímu Pospíšilovi v případě „Vidnavy“ nikdo nic nepodsunul. Věděl, nebo měl možnost vědět, že během vyjednávání o koupi budovy došlo k účelové změně vlastníka a zvýšení ceny. Určitě měl důvod aspoň tušit, že objekt se bude muset s velkými náklady opravit a upravit pro potřeby vězeňství. Mohl nebo měl vědět, že resort nemá na opravu a přestavbu stavby prostředky a není vůbec jisté, že se je někdy v budoucnu podaří získat, takže draze zaplacená budova bude pouze chátrat, aniž by z ní byl užitek. Bez jeho vědomí a souhlasného pokynu se obchod nemohl uskutečnit. Rozdíl mezi odpovědností obviněných podřízených a tou jeho spočívá  ve velikosti: jeho je větší. Nebyl-li obviněn společně s nimi, je na místě zjistit, kdo a proč ho chrání.

 Vybavuje se mi přísloví o kozlu zahradníkem: ve vztahu ke „kmotrům“ chce být strážcem dobrých mravů stejný Jiří Pospíšil, jehož spojení s plzeňským „kmotrem“ Romanem Jurečkem se stalo příslovečným. K právu hříšníků na spravedlivé nakládání se postavil stejně, jak se jako ministr spravedlnosti stavěl ke stížnostem na porušování pravidel spravedlivého procesu v trestním řízení. 

ODS prožila těžké chvíle již po „sarajevskému atentátu“ v r.1998. Nastal odliv členů a boj o zachování jejího holého života. Do čela úsilí o záchranu strany se tehdy postavil Václav Klaus. Uspěl, i když jen dočasně. Není pravděpodobné, že se někomu podaří zopakovat jeho úspěch. Od lidí typu Jiřího Pospíšila jej nelze očekávat. Spíše můžeme počítat s vytlačením strany na okraj politického spektra. I ve vývoji stran dochází k střídání životních fází zrodu, rozkvětu a zániku. Příkladem budiž osud národně socialistické strany, která byla od r.1897 významnou součástí české politické scény až do komunistického puče v únoru r.1948. Po různých polistopadových pokusech o obnovu její staré politické slávy dnes její někdejší význam připomíná jen Paroubkova bezvýznamná pidistrana Národní socialisté – Levice 21.století, známá pod zkratkou LEV 21. Stejnou cestou nejspíš půjde i ODS.

Politická krize, jíž jsme svědky, není jen záležitostí ODS. Ve větší nebo menší míře zasahuje všechny parlamentní strany. Znejisťuje je a oslabuje. Krize otevírá přístupové cesty mimoparlamentním stranám k účasti ve volbách. Výsledek předčasných voleb je za těchto okolností nepředvídatelný a pro mnohé politiky bude překvapením.

nechápu, proč se někteří

nechápu, proč se někteří autoři nutí do sepsání článků tzv. za každou cenu.....????
Pan Jemelík je dokladem faktu, že takový konglomerát nápadů, pak vzbudí spíše rozpaky a zkušený čtenář si klade otázku : ....za co Pane Bože, za co.....???

Trvalou osobní zaujatost

Trvalou osobní zaujatost Jemelíka k Pospíšilovi nestojí za komentář. Pokládat zradu spáchanou v rozhodující politické chvíli,( asi jako podpořit Gottwalda v Únoru 1948 nár.socialisty), jako běžnou záležitost a stranický trest hodnotit jako vznik centralismu a porušení demokracie může jen politický negramot, protože demokratický princip platí v tom, že odpovědný jedinec se podvoluje většinovému názoru.

Možná ve straně, ale ne v

Možná ve straně, ale ne v parlamentu. Tam je poslanec vázán slibem postupovat podle svého nejlepšího ...

Možná ve straně, ale ne v

Možná ve straně, ale ne v parlamentu. Tam je poslanec vázán slibem postupovat podle svého nejlepšího ...

Proč zradu? Odejítím z

Proč zradu? Odejítím z hlasování mohla ODS umožnit získání "důvěry" Rusnokovi do nejbližších voleb, ať už budou jakékoliv, a dát tím možnost ODS, aby nabrala dech, aniž by se potřísnila hlasováním. Čím budou volby později, tím víc se socialisté zdiskreditujou a ODS by měla šanci se zvednout. Svéhlavé trvání na 101 a hlavně na snaze nutit Zemana tančit podle jejich not se jim vymstilo. I Peak to pochopila. Jen ODS ne, měli příliš rudo před očima ze Zemana.

dtto

dtto

Zrada by to nebyla, kdyby

Zrada by to nebyla, kdyby podporu 101 jmenovaní poslanci nepotvrdili vlastnoručním podpisem a v tomto názoru nesetrvávali až do hlasování V takovém případě by šlo o pouhou politickou hloupost. Peaková pochopila, ale něco úplně jiného.

To jste opravdu tak naivní?

To jste opravdu tak naivní? Němcová se oháněla stojedničkou, dokonce je chtěla nechat podepsat přímo před Zemanem. Podle svých slov byla do poslední chvíle ujišťována, že má podporu všech poslanců ODS. Čemu jinému už se dá říkat zrada než tomuto?

Zrada pouze v hodně

Zrada pouze v hodně rozšířeném chápání. Shodně s Hrdličkou se domnívám, že tak podrobně ta usnesení napsána neměli, aby tam našli přímo překročenou "literu" usnesení. A pokud jde o to hodně volné a rozšířené chápání zrady, je to velice subjektivní - někdo jiný by třeba shledal zradou ODS veškeré dosavadní působení Nečase. ////

Takže je to subjektivní názor proti subjektivnímu názoru, a pravdu má opět VK, když se mu to pranic nelíbí. ////

Němcová a její korytářská parta se oprávněně mohou cítit zrazeni, ale pozor! Nejde o zrazování klubu přátel Němcové (který jistě ani nemá nějaké stanovy), ale o zrazování ODS. Němcová a její fanklub ten jemný rozdíl nechápou. Jenže ti nechápou nic. ////

Já Němcové věřím, že od nich

Já Němcové věřím, že od nich měla ujištění loajality. A byla evidentně zaskočena. Zrada klubu přátel Němcové nebo ODS - to je totéž. Současná ODS je přesně to, co z ní udělal Nečas a v čem pokračuje Kuba s Němcovou. Nevidím do té strany, ale to, co z ní leze, mi ukazuje na nedemokratičnost. Naprosto souhlasím s Klausem, že je zhovadilost ty lidi vylučovat.

Horší je hloupost.

Horší je hloupost.

Dobrý nápad, raději mlčet

Dobrý nápad, raději mlčet když nemám nic společného, pane Vlk. Vyměním tento závazek se všemi odeesáky, když napříště budou raději mlčet o Zemanovi. ////

Bingou!

Bingou!

Při kartách v hospodě platilo

Při kartách v hospodě platilo heslo: Kibic drž hubu!

___________________________________________________________________________________