Co říkáte na návrh rozpočtu na rok 2015, jehož obrysy vláda v posledních dnech zveřejnila, považujete ho vzhledem k ekonomické situaci za dobrý, akceptovatelný, české ekonomice pomáhající?

Rozpočet je pro každou vládu tím nejdůležitějším prostředkem, kterým uskutečňuje svoje politické priority, orientuje zemi určitým směrem, prostřednictvím něj určuje do značné míry podobu svého vládnutí. Zároveň je to samozřejmě jeden z nejpodstatnějších nástrojů hospodářské politiky ovlivňující makroekonomické prostředí. Jsem přesvědčen, že nejen odborná veřejnost musí cítit, že žádná hlubší debata o filozofii rozpočtu, jeho prioritách, směru, kterým by měl situaci v České republice posunout, neexistuje.

Prohlášení o auditech, nutnosti více investovat a podobně za dostatečnou úvahu nad rozpočtem při nejlepší vůli považovat nelze. To je jen zoufalá snaha premiéra Sobotky a ministra Babiše zakrýt neexistenci hlubší, promyšlené, strukturované představy o podobě nejen rozpočtu, ale tím i budoucího vývoje našeho státu. Je to o to horší, že se nacházíme relativně na začátku mandátu této vlády, která by měla mít ještě dostatek energie představit dlouhodobější vizi. Jediným vysvětlením je, že žádnou dlouhodobější představu o této zemi tato vláda nemá a žije ze dne na den provozním způsobem.

A v tom čistě makroekonomickém smyslu? Vláda tvrdí, že dokáže nepřekročit schodek 100 miliard korun. Tvrdí, že rozpočet pomůže růstu. To tedy není pozitivní aspekt připravovaného rozpočtu?

Vláda připravuje rozpočet se schodkem 100 miliard korun v období, kdy se čeká dvouprocentní ekonomický růst. To je neobhajitelné. Podobné schodky jsme tu měli v období dlouhé recese, v období záporného ekonomického růstu. I loňský rozpočet skončil menším deficitem při horším ekonomickém výkonu, než který je očekáván v následujících letech. Co je ještě horší, tak vláda počítá se stejným schodkem i v roce 2016 a s jen o pět miliard nižším schodkem v roce 2017. To vše v letech očekávaného růstu. Není ani sebemenší snaha se strukturálním problémem veřejných financí ze strany levicové vlády cokoliv dělat, ani sebemenší snaha změnit trend.

ANO Andreje Babiše veřejnosti slibovalo, že bude lépe. Nevím, komu je nyní lépe, ale veřejným financím se značně přitíží, což samozřejmě odnese i naše ekonomika a daňoví poplatníci, tedy veřejnost. Občanům tak může být kvůli neutěšeným veřejným financím jednou velmi, velmi zle. Navíc první čísla naznačují, že takzvané mandatorní, tedy povinné, výdaje vlády budou růst rychleji než výdaje celkové, to je samozřejmě prohlubování strukturálního problému veřejných financí. O to méně zůstane na investice, kterými se dnes všichni v médiích tak zaštiťují. Bohužel o tom nikdo nemluví, nepíše a mediální mainstream si vystačí s audity na ministerstvech, stříháním dluhopisů u prezidenta a podobně. Tedy s tématy, které jsou z hlediska významu o několik řádů níže, a to říkám přesto, že si rovněž myslím, že zbytečně svítit a plýtvat s papíry na jakémkoliv úřadu se nemá.

A nepřispívá právě výše schodku a výdajů k tomu, že ekonomika poroste?

Nikoliv, to opravdu neplatí. Podívejte se na minulá léta. Česká republika generuje schodky veřejných financí dlouhodobě a přesto zažila jednu z největších a nejdelších recesí. Je tomu přesně naopak. Dlouhodobý a zdravý ekonomický růst je dosažitelný pouze za předpokladu konsolidovaných veřejných financí. Ukazují to nejen teoretické práce slovutných ekonomů, ale i hospodářská realita. Země s lepším stavem veřejných rozpočtů dosahují lepších ekonomických výsledků. Socialisté se zaklínají ekonomickým přístupem Johna Maynarda Keynese, který doporučoval v době recese větší veřejné výdaje, ale tuto jeho doktrínu postavili na hlavu, když generují schodky i v době růstu. To Keynes samozřejmě nikdy nehlásal, naopak.

Přišel jste s překvapivým návrhem na snížení sazeb DPH, pokud vláda zruší II. pilíř důchodové reformy. Nepopře tím ODS sama sebe?

Jsem přesvědčen, že pokud by s tímto návrhem ODS do sněmovny přišla, tak sama sebe nepopře. Na zvýšení DPH přistoupila ODS v Nečasově vládě kvůli vzniku II. pilíře v rámci důchodové reformy, kdy zvýšené příjmy z této daně měly krýt výpadek v průběžném systému. Pokud je prioritou této vlády druhý pilíř zrušit, nebude tu ani žádný výpadek v průběžném systému. Zároveň nás za zvýšení DPH v době naší vládní odpovědnosti například sociální demokraté tvrdě kritizovali, očekávám, že by s takovým návrhem měla vláda při rušení II. pilíře přijít sama automaticky.

Jinak byla tehdejší opoziční rétorika Sobotkovy ČSSD čisté a prachsprosté pokrytectví. Ale nechci zúžit problematiku daní jen na DPH. To byla moje reakce na návrh vlády II. pilíř rušit, aniž by přicházela s jakoukoliv alternativou, jak neudržitelný penzijní systém změnit. Za velký problém považuji mimo jiné povinné odvody zaměstnavatelů za zaměstnance, které zdražují práci a přispívají k vysoké úrovni počtu našich nezaměstnaných. Tam bychom měli upřít pozornost. Další rozumnou věcí je začít rušit daně, které mají malý výnos vzhledem k nákladům na jejich výběr, jako je například daň z převodu nemovitostí.

Snížit náklady práce nám mimo jiné doporučuje i EU…

Snížit náklady práce musíme sami kvůli sobě, nikoliv proto, že nám to někdo z vnějšku doporučuje. Patříme v rámci zemí OECD k těm, které mají tyto odvody vůbec nejvyšší. To spolu s poměrně rigidním a regulacemi svázaným trhem práce způsobuje v historii ČR rekordní počet nezaměstnaných, byť v mezinárodním srovnání na tom s nezaměstnaností nejsme úplně špatně. Ale podle mého názoru se s počtem téměř 600 tisíc nezaměstnaných nemůžeme smířit. Je to obrovské číslo. V následujících letech čekáme růst kolem dvou procent, to je stále příliš málo na to, aby to dramaticky nezaměstnanost snížilo. Jedinou cestou je liberalizace zákoníku práce a snížení vedlejších nákladů na pracovní sílu.

Pochválil byste vládu v hospodářské politice vůbec za něco?

Nejde o to, zda bych ji za něco chválil či tepal. Problém je, že bych byl velmi rád, aby tato vláda přišla s nějakým dlouhodobějším konceptem, například v oblasti daňového systému, trhu práce, rozpočtu apod. To bohužel chybí. Nežádám něco, s čím bych měl ideově souhlasit, vláda je prostě levicová, ale problém je, že tu žádná koncepce, tedy ani levicová, není. Musíme se proto bavit a analyzovat jen dílčí, neprovázaná, nepromyšlená ad hoc opatření.

Ze strany ANO to chápu, nemají žádné ideové ukotvení, žádný dlouhodobý program, žijí ze dne na den spíše mediálními tématy, ale od sociálních demokratů bych přeci jen v programové rovině čekal více. Nicméně i bez existence dlouhodobější vize dokázala tato vláda dramaticky naši hospodářskou politiku nasměrovat zase více od trhu směrem ke státním intervencím. Vláda stačila z peněz daňových poplatníků masivně sanovat soukromou korporaci v problémech a křivit tak konkurenční prostředí, zvyšuje minimální mzdu, což ohrozí ty nejméně příjmové zaměstnance, omezuje výdajové paušály živnostníků, chce zavést elektronickou evidenci tržeb a zvýšit tak náklady podnikatelům, v době růstu přichází se schodkem 100 miliard. Vše socialismus par excellence.

A co ODS, dokáže být slyšitelnou opoziční stranou a alternativou ke stranám vládním?

Spokojený být ještě samozřejmě nemohu. Musíme všichni přidat, celá ODS. Nejde jen spoléhat na vedení a na pár viditelných tváří. Musíme v sobě znovu najít energii a elán a politiku ODS hájit i v té poslední vesničce. Máme vzdělaného, pracovitého a slušného předsedu, máme řadu odborníků, máme i méně viditelné členy a politiky v regionech, kteří mají potenciál. To mi dodává naději, že to můžeme zvládnout.

ODS je sužována mediálním lynčem za všechno špatné, co se v této zemi za posledních dvacet let stalo. Jiní jakoby tu nikdy za nic odpovědnost nenesli. To nás ale nesmí otrávit a nesmíme kvůli tomu brečet, stejně nám to nepomůže. Musíme jít svojí cestou, tvrdě pracovat, dělat opravdu mravenčí práci a hlavně dělat pravicovou politiku. Potenciál pro pravici tu je a je zbytečné tento prostor nechat dominantně TOP 09, o níž sám její předseda prohlašuje, že pravicovou stranou není.