Kvóty ve všech pádech, skloňované tak často kýmkoliv a zcela pochopitelně, jen odrážejí to, co západní mocnosti dělaly vždy.

     Vždy, když si měly dupnout a vzdorovat nebezpečí, či snad dokonce nastavit pravidla pro překonání nebezpečné situace nastavily pokryteckou tvář falešného humanismu s nebezpečným výsledkem – appeasementem. Velké postavy historie pak nastupovaly, respektive byly voleny vždy, když bylo pozdě a následná řešení musela vzdorovat daleko rozsáhlejší krizi (viz. Churchill, Tchatcherová, Reagan)

     Imigrační vlna se tlačí do Evropy naprosto neakceptovatelným způsobem. Není to návštěva typu zaťukám a zeptám se, jestli mohu dovnitř, ale je to vloupání, kdy po rozbití vchodových dveří příchozí sedí v obýváku a křičí: „Co bude k obědu“. Takovou „návštěvu“ by většina z nás vypakovala z domu, ne tak jejich máma soudružka Merkelová, která je prototypem falešné humanity a tlachání do zemdlení. Zbabělost a ideologie opět slaví v Evropě triumf, ale nemá větší smysl se bavit o tom, že tomu tak je -  je nutné předvídat pokračování.

     Cíl evropských elit je Merkelistán (důvody již byly dobře popsány mimo jiné Václavem Klausem). Metoda je taky známá, stokrát osvědčená salámová procedura. Jak bude vypadat druhý konec salámu ke kterému se prokrájíme? Výsledky prvního krájení  jsou známy:

1)      Akceptace jakéhokoliv počtu, či snad dokonce organizovaný import

2)      Zglajchšaltování evropských národních států povinným systémem kvót.

3)      Stanovení „minimálního“ standartu pro uprchlíka garantovaného napříč Evropou bez ohledu na životní standarty dané země.

4)      Napojení uprchlíků na sociální stát a to přednostně!

5)      Znejistění soukromého vlastnictví s jeho totálním ovládnutím ve prospěch „nenadálé“ situace.

6)      Posílení propagandy prostřednictvím fondů EU – včetně posílení NGO a to i formou změny právního rámce ve prospěch podílu na moci.

7)      Permanentní konzultace s USA, respektive pravidelný reporting.

     Bez ohledu na diskusi o příčínách (senilita systému, NWO, sen o evropském národě) další části salámu budou vypadat takto:

1)      Zvyšování daní bez ohledu na sociální smír

2)      Posilování silových státních resortů

3)      Vytvoření ideologického základu pro potlačování národních povstání a jeho realizace ve jménu Evropy

4)      Permanentní tlak na vytvoření privilegované třídy občanů z uprchlíků jejich existencí nad zákonem.

5)      Vstřícnost vůči terorizování původního obyvatelstva novým elektorátem

6)      Úprava volebních systémů s úmyslem odtlačit demokratickou kontrolu

7)      Frontální útok na poslední zbytky svobody, zejména zavedení virtuální měny.

8)      Vystupňování ideového proudu nenávisti a zaslepenosti k Rusku a Číně, respektive vytvoření orwellovské Eastasie.

9)      Relativizace dalšího stupně islámského terorismu uprostřed Evropy.

     Pokud jednotlivé národní státy nezačnou okamžitě reagovat na vzniklou situaci ( a to nepředpokládám), budeme v nejbližší době čelit jevům o kterých jsme si ještě před pár lety mysleli, že jsou dávno minulostí. Appeasement a ideologie ultralevicového multikulturalismu přejde do formy čisté diktatury, nebo se sama začne hroutit do sebe, přičemž vratné společenské procesy se už nebudou moci udělat pouhou změnu systému za většinové podpory jednotlivých národů jednoduše proto, že Evropa bude paralizována obrovskými počty lidí, kteří nebudou mít žádnou loajalitu k jednotlivým státům, zato si budou umět neomaleně a násilně vynucovat naši vyživovací povinnost a podřízení se jejich představám o životě. V podstatě nebudou dělat nic jiného, co už dělají ve velkých městech Británie, Německa, Francie, Holandska, Švédska, Norska, Itálie, Dánska.

    Vlády zemí západní Evropy jsou dnes už v podstatě islamizované vlastní slabostí a jejich nástupci, pokud budou chtít řešit situaci jakkoliv jinak, nevyhnou se malým lokálním občanským válkám. Dostáváme se tak do situace, kdy naše vlastní zbabělost vytváří systém submisivity vůči hodnotové invazi a následně je zcela bez rozmyslu přetavována do úchylného ideologického rámce.

     Příchozí pak nechtějí nic jiného, než na co jim  dlouhodobě děláme prostřednictvím svých elit reklamu. Evropský životní standart a právo na vlastní životní styl, přičemž dlouhodobě potvrzujeme, že nárok na cokoliv si lze vykřičet, a my srazíme paty, vyplníme i naprosto neakceptovatelná přání s úmyslem odložit problém na potom. Nic nevadí, že pod koberec se už nic nevejde a původní obyvatelstvo vře. Noví „evropané“ se nebudou bránit i těm nejradikálnějším požadavkům na změnu Evropy, bez ohledu na to, jestli přicházejí z ekonomických důvodů, utíkají před válkou natož pak v případě, kdy přicházejí nastolit nový Chalífát.

     Co dělají v tak vážné chvíli Češi? Zase se uklidňují tím, že problém je daleko a vyhne se nám. Kvóty nás trochu probrali ze spánku, ale dál se utěšujeme, že islám je problém západu, neb oni u nás bydlet nechtějí. Nic není směšnějšího v situaci, kdy západní Evropa vymyslela systém, který bude exportovat islám na východ. Jinými slovy, není lepší pobírat garantovanou podporu v zemi, kde se žije levně a evropské standarty budou platit úplně stejně? Že mají v Německu příbuzné? No měli je i předtím a teď za nimi budou moci čas od času dojíždět (umím si představit i dotace na jízdenky).

     Co bychom měli dělat, do čeho se bezodkadně pustit? To co nepočká a co se netvoří přes noc. V tuto chvíli se neumíme bránit vůbec nijak. Ani politicky natož pak silově. Pokud Evropa nestihne zablokovat demokratickou výměnu vládnoucích elit, je tu prostor pro změnu politické elity. Pokud země nebude schopna čelit silově, není cesty, jak se bránit před jednoduchým ovládnutím naší země dle vzoru 1938, 1948, 1968. Musíme ukázat, že to s vlastním národem na tomto území myslíme vážně, a to tím, že státní monopol obrany země budeme distribuovat po celé zemi. Nejde o nic zvláštního, nevídaného a odvážného – podobný systém nemá jen Švýcarsko, báječně se hodí příměr k americké Národní gardě.

     Nejde o nic menšího, než o prezentaci vlastní vůle se bránit útoku bez ohledu na jeho povahu, ať už půjde o globální, nebo lokální konflikt. Zároveň půjde o využití autentické vůle lidí, dělat něco pro vlastní zemi a dnes takové projevy vůle lidí jsou. Je naprostou nehorázností a opakem vlastenectví je vytlačovat mimo hlavní proud. Pro postavení země v mezinárodní politice není nic vhodnějšího, než 300.000,- ozbrojených mužů ochotných bránit svoji zem přesně  podle hesla – Doufej v nejlepší, ale připrav se na nejhorší.

      Pokud se nám svobodné Čechy, vybudované na národním základě, tak jak nám je naši předkové zanechali zamlouvají, je třeba se připravit na jejich obranu. Neválčit, ale být připraven, protože ten kdo chce mír, musí se připravit na válku. V tomto ohledu nebude nic hezčího, než že budeme budovat domobranu zbytečně.

     Ještě stále je čas začít. Na tomto začátku musí být politická vůle postavená na ochotě lidí. Ještě je možné chovat se sebevědomě.

Winston S. Churchill

Projev k domobraně Westminsterského paláce     12.května 1942

    Když Francie vypadla z války před dvěma lety a my jsme zůstali sami, byli jsme v hrozícím nebezpečí invase a v této době jsme byli nejen zbaveni armády, ale byli jsme i nevyzbrojeným národem. Ale ve stejné době, co jsme reorganizovali svou akrmádu, vznikla naše domobrana a nyní máme nejlepší část z 1.750.000,- můžů vycvičenu pro užívání zbraní, vědomu si vojenské povahy a navyklou pohotově a rychle se sejít na kterékoli místo s myslí upřenou na možnosti styku s nepřítelem, jež nikdy nelze vyloučit. Tento sbor, zaměstnaný dílem národního významu po celý den a často i v noci, je zároveň neocenitelným dodatkem k našim ozbrojeným silám a podstatnou součástí účinné obrany ostrova.

     Zvláště je to pravda z hlediska skutečnosti, že invase z letadel se stává víc a víc možností a příznakem moderní války. Kdyby v roce 1940 byl nepřítel náhle sestoupil ve velkém počtu z nebes v různých částech země, byl by našel jen malé hloučky mužů, většinou vyzbrojených brokovnicemi, a shromážděných kolem posic našich světlometů. Ale nyní, ať kdykoli přijde – přijde-li – shledá, ať kamkoli postaví nohy, že bude hned napaden rozhodnými, odhodlanými muži, kteří mají dokonale jasný úmysl a úkol – totiž pobít jej nebo přimět k okamžité kapitulaci.

     Proto napadnout tento ostrov ze vzduchu vedle nesnází spojených s čelením královskému letectvu za dne znamená sestoupit do sršního hnízda. A troufám si soudit, že není části toho hnízda, kde žahadla jsou pohotovější a jejich škodlivá mohutnost výraznější než zde v starém paláci westminsterském, kde pušku v jedné ruce a někdy poznámky k řeči v druhé vedeme základní činnost Matky parlamentů a ukazujeme, že ani bombardování ani invase nezabrání, aby naše instituce fungovaly stále a bez přerušení přes válečné bouře.