Situace, kdy na hokejových mistrovstvích světa dominoval Sovětský svaz, kterého občas sesadilo z trůnu Československo, a špičku tvořilo jen pár mužstev, nebyla atraktivní pro diváka.  Na mistrovství světa v roce 1972 porazilo Československo Švýcarsko 19:1. To už je dávno pryč a takový výsledek se už opakovat nebude. Uvědomme si, že současné mužstvo ze země helvétského kříže na letošním šampionátu dokázalo porazit kromě nás, USA, Švédsko a Kanadu, prohrálo poprvé až ve finále s pořádající zemí a Švédové se dlouho báli o výsledek a za stavu 2:1 spíše bránili hubený náskok, než by nějak razantně útočili. Švýcaři skončili zaslouženě na druhém místě a mají všechny předpoklady k tomu, aby se ve světové špičce udrželi. Z tohoto úhlu pohledu posuzujme vypadnutí českého týmu ve čtvrtfinále. Naše hra nebyla bez chyb, ale Švýcaři byli letos zkrátka výborní a stříbro si zasloužili.

Jinak ve čtvrtfinále vypadli i další původně favorité turnaje. Kanada a hlavně Rusko, které předtím dokázalo prohrát i s outsidery z Francie. A neskrývám, že výprask Rusů, za něž hráli prakticky všichni nejlepší hráči, od fakticky amerického B mužstva v poměru 8:3 mně udělal velkou radost. Na Rusy, kteří v roce 2010 neunesli finálovou porážku od českého týmu, mám pořád od té doby spadeno. Navíc chování jejich fanoušků, kteří při americké hymně skandovali rasija, rasija, lze zhodnotit jednoslovně - burani. Pamatuji si, že kdysi personál proslavené pařížské restaurace U Maxima odmítal obsluhovat ruské návštěvníky s tím, že peníze sice mají, ale jinak jsou to vidláci, kterým čouhá jim sláma z bot. A mám dojem, že je na tom hodně pravdy.

Rozhodně je však dobře, že úroveň mužstev je vyrovnanější, než dříve, což světovému hokeji jenom prospívá.