K výročí komunistického teroru aneb revoluce požírá své děti
Jan Ziegler

Je to přesně šedesát let ode dne, kdy 3. prosince 1952 bylo po vykonstruovaném monstrprocesu s Rudolfem Slánským a spol. popraveno jedenáct odsouzených k trestu smrti. Zbývající tři obvinění vyfásli doživotní vězení. Byl to příklad nejodpornějšího justičního zločinu v dějinách českých zemí, protože všichni byli vědomě odsouzeni za něco, co nespáchali.

 

Ne, že by si bývalý generální tajemník ÚV KSČ Slánský a jeho straničtí společníci nezasloužili tvrdé tresty, takový Bedřich Reicin, šéf vojenského obranného zpravodajství, byl zrůdou, která zničila životy mnoha československým vojákům- válečným hrdinům. Jenomže ti lidé byli odsouzeni za něco, co neudělali, po vědomě vykonstruované a uměle připravené justiční frašce. Jim bylo odepřeno jedno ze základních lidských práv – právo na spravedlivý soudní proces.

Brněnský spisovatel Čestmír Jeřábek si 23. listopadu 1952 poznamenal do svého deníku: „To, co se odehrává v Praze, je neuvěřitelná parodie na soudní proces. Všichni obžalovaní se přiznávají, všichni pronášejí pečlivě namemorované věty, které jim patrně byly dodány přímo z Moskvy…“ Ano už tehdy chytří lidé dobře věděli, že jednání je zmanipulované. Nebylo totiž normální, když třeba obžalovaný náměstek ministra zahraničního obchodu Rudolf Margolius, bystrý, vzdělaný a výřečný právník, odpovídal na dotazy soudu jako žák páté třídy základní školy.

Zbabělý alkoholik Gottwald

Hlavními viníky této odporné justiční vraždy byli, světový netvor číslo jedna Josif Stalin a jeho zdatný sekundant - vrchní československý komunista Klement Gottwald.

Je pravdou, že vedení československých komunistů se sovětským snahám o nalezení zrádcovského a spikleneckého centra ve vlastních řadách dlouho bránilo a namítalo, že u nás nic takového nepřipadá v úvahu. Soudruzi se přece mezi sebou dobře znají a je nemožné, že by mezi nimi byl nějaký škůdce.

Jenomže tlaku Stalina, který žil neustále v paranoickém strachu z obklopení nepřátel, že zrádci jsou všude a tudíž musí být i mezi československými komunistickými špičkami, nakonec Gottwald a spol. podlehli. Stalinovi vzdorovat nedokázali. Nebylo to zase tak nemožné, což dokázal příklad Jugoslávie, kde tamní předseda komunistické strany a prezident Josip Broz Tito sovětskému tlaku odolal.

Jenomže jeho odvaha slabochu a zbabělci Klementu Gottwaldovi, který byl alkoholickou troskou, chyběla a tak přišly na svět neskutečné obludné konstrukce, kdy se zasloužilí komunisté přiznávali k neuvěřitelným obviněním, že vlastně už desítky let byli agenty kapitalismu a imperialismu. Gottwald prý dokonce v čase popravy svých někdejších druhů plakal a chlastal. Ovšem toho neomlouvá, člověk, který vědomě pošle na smrt své kamarády za něco, co neudělali, je morální a lidskou stvůrou.

Komunisté zavinili těžkou ekonomickou krizi

Na druhé straně ovšem komunisté tuto kauzu využili ke zdůvodnění své neschopnosti a na obviněné svedli své katastrofální neúspěchy. V roce 1952 se rudé Československo nacházelo v těžké společenské a hospodářské krizi. Tak spisovatel Jeřábek si 18. listopadu zapsal: „Už skoro týden nefunguje telefon. O půl páté odpoledne vypnou elektrický proud a člověka obklopí egyptská tma. Co počít? Ráno jsem rozbil cylindr naší petrolejky a nový jsme zatím nesehnali….“ Krátce předtím 14. listopadu Jeřábek psal: „Další symptom „bouřlivého růstu“: z volného trhu zmizelo mléko, Příčina? Prý epidemie slintavky a kulhavky…O den později pak přidal. „Ne! Na tuto versi naši mocipáni zatím nepřišli. „Proč klesá dodávka mléka?“ ptají se pokrytecky v novinách. A odpovídají: „Hlavní příčina tkví v naprosto nedostatečném plnění dodávek mléka vesnickými boháči.“

A proč není textil, uhlí, koks, dřevo, papír, léky a tisíc jiných předmětů, na jejichž dodávky nemá vesnický boháč žádný vliv?“

Ještě dříve zápis z 4. června. „Šíří se tuberkulosa – a to i mezi venkovskými dětmi. Zahraniční rozhlas dnes referoval o marném pokusu jedné české matky objednat si ze Švýcarska lék pro umírající dítě; úřad ji nepovolil potřebné devisy. Zato Marta Gottwaldová si objednala v Belgii za 82 000 Kč belgických krajek…“

Dovedete si představit, kdyby tohle udělala manželka současného prezidenta, že by si na státní útraty nakoupila luxusní zboží? To by bylo poprasku v médiích, ovšem tehdy noviny a rozhlas cenzurované rudou bandou o ničem takovém nepsaly.

Co dodat na závěr. Zajímavé bylo chování odsouzených noc před popravou. Většina z nich se vyznávala z lásky k Sovětskému svazu a komunistické straně, výjimkou byl ovšem Slánský, který měl prohlásit, „mám, co jsem si zasloužil.“ S tím se dá souhlasit, právem trpěl za neskutečné hrůzy, jež sám pomáhal rozpoutat.

A konec popravených také cosi vypovídá o zločinné povaze komunistického režimu. Popel z jejich spálených těl vysypali estébáci na zledovatělé silnici někde ve středních Čechách, když s autem nemohli vyjet do kopce.

Máte plnou pravdu pane

Máte plnou pravdu pane Ziegler,
ale co je to platné,když to s našimi spoluobčany ani nehne.Jim stačí,aby pivo teklo a dýmilo se jim z huby.Ještě kdyby tak pivko stálo 5 kč a Startky 4 kč,pak jsou schopni prodat i svou matku.Jak to v současné době slyším,tak skoro všichni už byli někdy za hranicemi a to jim stačí.Navíc prej nemají a stejně se jim na tom "západě" nelíbilo,tak co tam příště hledat.Teď si jen přejí jistotu socialistické pracovní morálky a jistotu,že jim stát bude zadara léčit prochlastané játra a prokouřené plíce.V únoru bude mé nejmladší dceři 18 let a jak mně už několikráte řekla,tak sotva dostuduje,bere roha.Já ji jen budu držet palce.

___________________________________________________________________________________