Kauza Zadeh: Nová obžaloba - část 9


 

U senátu  Městského soudu v Brně předsedy Michala Kabelíka pokračovalo dne 12.února 2018 hlavní líčení v trestní věci obž. Shahrama Abdullaha Zadeha (dále jen SAZ) & spol. Jako první bod programu bylo na řadě vystoupení spoluobžalovaného Martina Veselého, který je rovněž stíhán vazebně. V nedávné minulosti byl vazebně stíhán v řízení proti domnělým pachatelům domnělého únosu Petra Pfeifera, korunního svědka v souběžné „daňové kauze“vedené u Krajského soudu v Brně. Soud vrátil obžalobu státnímu zástupci k dopracování. Následkem toho byli obžalovaní propuštěni z vazby. Martin Veselý ale nebyl zbaven péče Vězeňské služby: sotva vyšel z věznice a nadechl se venkovního vzduchu, zadržela jej policie a po vyřízení obvyklých formalit se vrátil za mříže.

 

Jeho výpověď byla  omezena souběhem s jinými procesy, jichž  se účastní. Předem odmítl vypovídat o některých věcech a odpovídat na otázky. Vypovídal, jak se dostal k „obchodu“ se svědeckými prohlášeními a jakou roli v tom hráli jiní lidé, jejichž jména procházejí tímto řízením. Přiznal se, že si vymyslel očernění policistů. Těkal od námětu k námětu a mluvil velmi rychle a nesrozumitelně, čímž vyvolal opakované námitky tlumočnice. Když pak v další části líčení došlo na projednání žádostí obhajoby o propuštění obou vazebně stíhaných obžalovaných na svobodu a reakce žalobce nedávala naději na vyhovění, na rozhodnutí soudu již dále nečekal: požádal, aby směl opustit soudní síň.

 

Proti návrhu žalobce na ponechání ve vazbě SAZ bojoval za své propuštění  dlouhým projevem, v kterém postupně probral všechny myslitelné argumenty pro vyhovění žádosti.   Mimo jiné připomněl, že v mezidobí mezi dvěma vazbami se ve vztahu k soudu choval tak ukázněně, že mu soudce Aleš Novotný postupně prodloužil intervaly mezi povinnými návštěvami probačního úředníka z týdne až na tři měsíce. Podle mého laického úsudku nicméně vynechal jeden důvod, který osobně považuji za pádný: není v jeho zájmu, aby se útěkem ze země nebo jiným mařením projednání obžalob vzdal naděje na zprošťující rozsudek. Ve svém oboru podnikání, v němž se kladou vysoké nároky na osobní důvěryhodnost, by jako pravomocně odsouzený  byl pro obchodní partnery nepřijatelný. Naproti tomu přešel k námětu, o jehož zveřejnění dříve nestál: k odpudivému chování státního zástupce Michala Galáta, jenž zneužil zdravotní dokumentaci jeho manželky a následně se o ní vyjádřil urážlivě v přípisu stížnostnímu soudu. SAZ přímo bouřil a svou porci  jeho hněvu dostal i žalobce a předseda senátu, kteří se ve svých vystoupeních a rozhodnutích vyjadřovali o ní a jejím jednání přinejmenším nešetrně.

 

Rozpor mezi SAZ a představiteli justice v této věci má dle mého názoru obecný význam jako příznak profesní deformace myšlení a zpupnosti otalárovaných stavů, která je vzdaluje od obyčejných smrtelníků. Sdílím názor pana obžalovaného, že těhotenství, mateřství, přání  být matkou, výběr otce jsou věcí nejhlubšího soukromí ženy a její přání a práva jsou posvátná. Mají nárok na uznání a ochranu. Souhlasím s ním, že chování zmíněných pánů, zejména státního zástupce Galáta  bylo ostudné.

 

V době, kdy to bylo aktuální, jsem ctil přání paní Jany Zadehové a případ jsem nekomentoval. Již napsaný článek jsem nevydal. Zato jsem podal návrh na kárné řízení se státním zástupcem Michalem Galátem. Překvapil mě cynismus jeho nadřízených, s nímž se za něj postavili. Ostatně ani v jiné věci, v které mi přece jen dali za pravdu – překročení trvání koluzní vazby o 40 dní za situace, kdy dozoroval jen tento jediný případ – jeho provinění nevzali příliš vážně: kárný žalobce jej chtěl potrestat pouze důtkou a kárný soud jej nakonec potrestal pouze snížením platu o 10% po dva měsíce.

 

Jak správně předvídal obž. Martin Veselý, po přestávce na poradu senátu soudce Michal Kabelík oznámil, že jej soud  ponechává ve vazbě. Mezi důvody připomněl jeho čerstvé nepravomocné odsouzení, účast v dalších trestních řízeních a nejasné podmínky pro pobyt na svobodě v ČR. Oznámil také ponechání SAZ ve vazbě. Důvody, jež uvedl, si dovolím ohodnotit jedním přídavným jménem: jsou jalové. Samozřejmě neuznává, že kauce 150 milionů Kč, složená u Krajského soudu v Brně, je pojistkou i proti útěku v této kauze, neboť by propadla bez ohledu na to, s kterým procesem by útěk pana obžalovaného souvisel. Tvrdil, že trvá nebezpečí útěku, protože SAZ hrozí vysoký trest a je zvyklý pohybovat se v různých zemích, takže by mu odchod do zahraničí nepůsobil potíže. Bagatelizoval  význam íránského mezinárodního zatykače jako bezpečnostního důvodu SAZ, aby neopouštěl ČR. Zmínil se v této souvislosti o nezdařeném pokusu státního zástupce Jiřího Kadlece z února 2016 o uvalení předběžné vazby. Bylo ale zřejmé, že o této věci má jen povrchní informace. Ocitoval výňatek z protokolu o svědecké výpovědi Petra Pfeifera před krajským soudem. Později mu to SAZ vytkl jako porušení zákazu používání důkazů z jiného procesu. I kdyby se v tomto bodě SAZ mýlil, pan soudce tímto posílil podezření, že oba brněnské soudy a Vrchní  státní zastupitelství v Olomouci koordinují své kroky.

 

Zamyslím-li se jako laik souhrnně nad odůvodněním rozhodnutí o ponechání SAZ ve vazbě, docházím k názoru, že  důvody ve skutečnosti nejsou a soud jej drží ve vazbě jen proto, ŽE TO CHCE. Soudcovský cynismus je bezbřehý.   Hraničí  se zneužitím moci.

 

Jednání  bude pokračovat ve dnech 28.února a 1. března 2018.

myslím, že naše historie by

myslím, že naše historie by si zasloužila, aby se po 70 letech nazývaly věci pravými jmény a historické skutečnosti se neohýbaly tak, jak kdo potřebuje.
Tak např. prezident Beneš vůbec nebyl vyjímečnou osobností, jak se jej snaží popsat např. pomatenec Pithart ...a už vůbec ne tatíček osvoboditel, jak jej rádi nazývali neznalí pamětníci tehdejší doby. Připomeňme si jeho předválečná slova :
„Tato válka bude hrozná. Nakonec se u nás s Němci budou bít všichni, muži, ženy. Ale budeme se bránit do posledního dechu. Já zůstanu se svou vojenskou družinou stále u vojska. Ale budu ustupovat s vojskem jen po jistou dobu. Až se budeme muset zastavit, území už dál neopouštět a bít se až k smrti, to já jako prezident republiky nesmím být zajat. Zůstanu s těmi, kteří se budou bít doopravdy až do poslední chvíle, a padnu s nimi.“

Za pár měsíců náhle změnil názor, abdikoval a celou válku prožil v teplém exilu ??!!

O nesmyslném rozhodnutí o atentátu na Heydricha asi nemá cenu hovořit, zde by mělo žalovat těch pár přeživších z Lidic a Ležáků.

A aby nebylo zločinů Západu a USA proti Čechům dost, tak v závěru války nám to ještě mocnosti "osolily" tzv. účelovým bombardováním vybraných cílů na našem území. Dnes by se to nazvalo humanitárním bombardováním ......n-tsssss

Koukám, že vy nevidíte ani

Koukám, že vy nevidíte ani zločinnost Německa. Znám takové případy lidí, kteří si neuvědomují to, že tu neměli Němci co pohledávat... Dzp.

píši o zločinnosti a zradě

píši o zločinnosti a zradě Západu ......z dnešního pohledu nesou stejnou vinu jako Německo i Francie, Anglie a další.

Mocnosti nemají přátele,

Mocnosti nemají přátele, mocnosti mají jen svoje zájmy.

teprve když se rozeberou ty

teprve když se rozeberou ty poslanecké a senátorské platy podrobně, sečtou všechny ty základy, a příplatky, výbory a podvýbory, příplatky na sekretářky a telefony, letadla a jiné dopravní prostředky ........víme, kdo jsou oni .....a kdo jsme my. .....n-tsssss
PS ....Ať žije Čuba, Čuba na Hrad .......

pokud soud rozhodl, že

pokud soud rozhodl, že squateři mohou na střeše Šatovky zůstat, pokud nepáchají nějaké škody .....pak nechápu, proč onehdá tolik vadili recesisté skupiny Ztohoven na střeše pražského Hradu ???
PS ....našinec by řekl : přece střecha jako střecha ......n-tsssss

Šatovka neměla na střeše

Šatovka neměla na střeše vlajku.

Uložit

Uložit