Už cesta prosluněným údolím Vltavy mezi Českým Krumlovem a Vyšším Brodem protkaná stromy se zlatavým podzimním listím byla okouzlující. A co teprve cíl naší cesty. Závišův kříž je osmdesát centimetrů vysoký relikviářový kříž, který pochází z Uher někdy z poloviny 13. století a zhruba o čtyřicet let později jej Záviš z Falkenštejna věnoval vyšebrodskému klášteru, kterému patří dosud.
Zásluhou cisterciáckých mnichů z kouzelného místa jižních Čech zůstala tato skvělá zlatnická práce zachována. A při pohledu na tuto nádheru s ostatky svatých, perlami a drahokamy jsem si říkal, co jsou to nějaké volby proti tomuto skvostu, který už je na světě více než tři čtvrtě tisíciletí. Kláštery byly kolébkou středověké vzdělanosti, kultury a ekonomiky. Byli to právě cisterciáčtí mniši z kláštera založeného v roce 1259 Vokem z Rožmberka, kteří pomáhali civilizovat tento kdysi nehostinný kraj v podhůří Šumavy. Jejich zásluhou také v polovině 14. století vznikl mimořádně cenný gotický soubor devíti deskových maleb zvaný podle autora Mistr vyšebrodského oltáře, který je nyní součástí expozic Národní galerie v pražském Anežském klášteře.
Toto úžasné umělecké dílo patřilo řádu až do poloviny minulého století. V roce 1938 jej bratři cisterciáci nechali převézt do Prahy, z obavy, aby se ho nezmocnili nacisté, protože Vyšší Brod patřil do Sudet, které byly rozhodnutím Mnichovské dohody připojeny k Německu. Hitlerovské Německo klášter v roce 1941 poprvé v historii zrušilo kvůli antinacistickým postojům zdejších bratří. Nicméně po válce začala tahanice, zda se má dílo Mistra Vyšebrodského oltáře vrátit zpět, protože podle nějakých předpisů nebylo v době násilného uzavření kláštera na svém místě. Než se problém vyřešil, komunisté klášter v roce 1950 zrušili podruhé. Nicméně podle současného restitučního zákona by měla Národní galerie cisterciákům z Vyššího Brodu toto dílo vydat. Nic by se nezměnilo, obrazy by dál zůstaly v Národní galerii, akorát by u nich bylo napsáno, že jsou majetkem řádu. Přesně tento velmi solidní způsob restituce navrhují sami cisterciáci a zdá se, že vedení Národní galerie s tímto řešením bude nakonec souhlasit. Bylo by to spravedlivé, nebýt vyšebrodských cisterciáků, tak tento skvost gotického umění nikdy nevznikl.
Dále mě přímo v areálu kláštera zarazila jedna věc, část budov je krásně opravena, kdežto jiné chátrají. Zase jsou na vině nedořešené církevní restituce. Vlastní objekt kláštera dostal řád zpátky při svém druhém obnovení v roce 1991 a uvedl jej do vzorného stavu, zatímco hospodářské budovy a bývalý pivovar nikoliv. Tyto objekty jsou nyní blokovány až do konečného vyřešení církevních restitucí a pomalu se mění v ruiny. To by naštěstí mělo už brzy přestat a cisterciáci je mají získat zpět do užívání (vlastníky nepřestali být nikdy). Dobrou zprávou je, že se řeholníci chystají obnovit pivovar a znovu v něm začít vařit pivo.
Samozřejmě mně to nedalo a na zpáteční cestě jsem na svém webu v mobilu zjišťoval výsledek voleb. To, že sociální demokraté a komunisté nebudou mít v Poslanecké sněmovně většinu je dobrou zprávou. Neprojde tak mimořádně stupidní návrh na roční moratorium vydávání majetků v rámci církevních restitucí a objekty v miliardových hodnotách přestanou chátrat. Už se moc těším na komplexně zrenovovaný klášterní areál ve Vyšším Brodě.
