Pan Bursík pokračuje ve své vnitrostranické kampani před volbou předsedy Strany zelených. Jako obvykle se zaměřil na kritiku Ministerstva životního prostředí a na problémy, které sám způsobil.

Učebnicový příklad přísloví Kozel zahradníkem.

Důvodem pomalého čerpání Operačního programu životní prostředí bylo nastavení programu na počátku programovacícho období. Hlavní důvody spočívaly ve zbytečné byrokracii a neefektivitě systému administrace programu. Nedostatky byly i v řídících a kontrolních systémech a ve špatném metodickém výkladu podmínek programu. Koneckonců to jsou právě ty oblasti, které nám nyní Brusel u projektů z Bursíkových let vytýká. To je vizitka a dědictví pana Bursíka. V kombinaci s vedením Státního fondu životního prostředí v osobě pana Štěpánka, za jehož období se rozdávaly na fondu bohaté odměny a platy, zde po dvojici Bursík - Štěpánek zůstala práce, jejíž důsledky dodnes řešíme.

V roce 2011 se vyhlásilo sedm výzev s celkovou alokací přes 21 miliard korun. Od počátku letošního roku do srpna se vyhlásilo devět výzev s alokací přes 20 miliard korun.

Ministerstvo životního prostředí zadalo v roce 2011 ve spolupráci s Ministerstvem financí a Ministerstvem pro místní rozvoj zpracování 2 nezávislých auditů za účelem ověření systému administrace veřejných zakázek v rámci Operačního programu životní prostředí. Ve spolupráci se Státním fondem životního prostředí zpracovalo akční plány ke všem externím auditům Evropské komise, Pověřeného auditního subjektu, společnosti Ernst and Young a Transparency Int. a zavedlo jejich pravidelné vyhodnocování. Splnění veškerých podmínek Ministerstva financí a Ministerstva pro místní rozvoj vyústilo v znovuobnovení certifikace výdajů  Operačního programu životní prostředí na národní úrovni počátkem října 2011.

Pan Bursík tvrdí, že Ministerstvo životního prostředí v současné vládě není rovnocenným partnerem průmyslu a dopravě. Pokud dohodu mezi Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem průmyslu a obchodu o tom, jak se budou alokovat peníze do oblasti životního prostředí získané z prodeje emisních povolenek, považuje za chybu a jeho politikou je neustálá konfrontace a snaha nedohodnout se, pak je to jeho vize. Ne má.

V nejbližších dnech se podepíše Memorandum o vzájemné spolupráci mezi Ministerstvem životního prostředí, Ministerstvem průmyslu a obchodu, Svazem průmyslu a dopravy ČR a Hospodářskou komorou ČR. Ministerstvu životního prostředí dohoda zajistí přítomnost u zásadních legislativních aktivit Ministerstva průmyslu a obchodu s dopadem na životní prostředí, ekonomiku a podnikatelské prostředí. Dále přinese urychlení přípravy nových právních předpisů a aktivnější zapojení  Ministerstva životního prostředí do procesu jejich vytváření, zefektivnění revize stávajících právních norem, nebo možnost získání relevantních informací od spolupracujících stran. Podepsal pan Bursík v rámci rovnocenného postavení obou rezortů něco podobného?

Program Zelená úsporám pan Bursík pojal jako švédský stůl. Všichni pojďte, na každého se dostane, jídla je dost. Naštěstí byl pan Bursík od stolu odstaven a při pohledu na to, co zanechal, by vstaly vlasy hrůzou na hlavě i známému prostovlasému televiznímu kuchaři. Rozdat 25 miliard bez pravidel stylem, postavím se na ulici a rozházím bankovky kolem sebe, umí každý. Přijímat žádosti ve stavu téměř prázdných desek pouze s nadpisem, ono se to pak nějak opraví, není profesionální přístup řádného hospodáře, ani manažera.

Hned od začátku svého ministrování jsem řešil problémy v programu Zelená úsporám, kde jsme pomalu ani nevěděli, kolik máme žádostí a kolik peněz budeme muset proplatit. Teď můžeme peníze získané precizní administrací a důslednými kontrolami poskytnout obcím na energetické úspory veřejných budov.

Pan Bursík mluví o tom, že bude těžké dostat zpět odborníky na ministerstvo. Doufejme, že odborník Bursík už nikdy nebude škodit tak, jak to předváděl právě na MŽP.