Mění se pohled na ekonomiku, od tržní či smíšené se vracíme k centrálně plánované, tvrdí Lipovská z Rady ČT


Leonardo Plus - audiozáznam

„Po minulých týdnech ztratil hrubý domácí produkt (HDP) jako makroagregát v podstatě absolutně význam,“ konstatuje v Leonardu Plus Davida Šťáhlavského národohospodářka a členka Rady České televize Hana Lipovská.

Socialistické Československo HDP nepočítalo, protože v centrálně administrované ekonomice nemá žádný smysl. „Tam je základem státní plán a jeho realizace. A my jsme svědky toho, že od tržní či smíšené ekonomiky se vracíme zpět k centrálně plánované ekonomice,“ poukazuje Lipovská.

A tvrdí: „Situace, kdy zalijete zemi neexistujícími penězi a naprosto odpoutáte ekonomiku od reality, je situací centrálně plánovaného hospodářství. Například aktuální statistiky inflace nebo nezaměstnanosti neodrážejí realitu. I aktuální hrubý domácí produkt vzniká z čísel, která jsou postavena na vodě.“

Své tvrzení vysvětluje Lipovská na příkladu nezaměstnanosti: „Máme řadu těch, kteří jsou v rámci nejrůznějších covidových programů oficiálně na trhu práce, ale ve skutečnosti nejsou zaměstnaní, protože svou práci nemohou vykonávat.“

„Takže zde máme schovanou velkou masu lidí, kteří by za normálních okolností a bez tohoto typu zásahu ze strany státu byli nezaměstnaní a brali podporu. Dnes berou určitou podporu od státu, ale nálepku nezaměstnaných nemají,“ připomíná národohospodářka.

Máme dnes vytvořenou falešnou zaměstnanost. Navenek se zdáme být mnohem zdravější ekonomikou, než jsme. Hana Lipovská

Ekonomka upozorňuje, že podporu, kterou stát nabízí firmám a podnikatelům v době pandemie, čerpají i společnosti a spolky, u kterých bychom to nepředpokládali: „Obrovským příjemcem je třeba Škoda Volkswagen v Mladé Boleslavi nebo mnohé sportovní kluby a tělovýchovné jednoty.“

„Problém ale je, kde se tyto peníze vezmou. Kdo je dá a od koho půjdou?“ ptá se Lipovská.

Nastupuje nové paradigma: dluhy nevadí?

Národohospodářka soudí, že se mění ekonomická škola a paradigma. „Každá velká krize vždy přinesla změnu v ekonomickém myšlení. Teď už se dlouho hovoří o moderní měnové teorii, která začíná být velmi úspěšná dnes,“ vysvětluje.

„Jestli jsme dřív tvrdili, že měnovou politiku dělá centrální banka, absolutně nezávislá, která nemůže tisknout peníze jen tak na příkaz vlády, tak moderní měnová teorie tvrdí, že měnovou politiku dělá vláda a v době krize je v pořádku se zadlužovat.“

 

„Všichni klasičtí i moderní ekonomové brali jako naprostou zásadu, že zadlužování ekonomiky je špatně. Moderní měnová teorie říká, že stát nepotřebuje řešit, odkud se bude platit, protože si své peníze může kdykoliv natisknout sám,“ připomíná Lipovská. 

A cituje staré rčení, že zatímco malý dluh je problém dlužníka, velký dluh je problémem věřitele. Jenže v okamžiku, kdy se velké státy silně zadlužují, přenášejí svůj problém na hlavní věřitele, kterými jsou banky. „Ale kdo vykonává moc nad bankami? Samozřejmě stát prostřednictvím centrálních bank,“ připomíná národohospodářka.

„Zdá se mi, že toto nové ekonomické paradigma má bohužel šanci převzít vedení v ekonomickém myšlení na další dekádu,“ shrnuje Lipovská.

Za službu vlasti se neplatí a cituje Aloise Rašína 

Národohospodářka nedávno opustila Institut Václava Klause, aby začala působit v Institutu svobody a demokracie (ISDE), který založila Jana Bobošíková.

„Institut jsme zakládaly společně, byť v obchodním rejstříku je podle zákona uvedena jedna osoba a tou je paní inženýrka Bobošíková,“ vysvětluje Lipovská, podle níž ISDE supluje to, co jí dnes chybí v akademické sféře.

Máme sice spoustu think-tanků, ústavů a center, ale cílem Institutu svobody a demokracie je dělat opravdu čistou práci, kterou by měla správně dělat akademická sféra: tedy ne vědu pro vědu, ale čistou vědu, v mém případě ekonomii, která slouží ke zpracováních problémů, které daná země nebo region má,“ míní členka Rady ČT.

Provázání současné vědy s grantovými agenturami je podle národohospodářky překážka k tomu, aby vědec dělal vědu na poptávku své země. „Nemůže si dělat čistou teorii, kterou by aplikoval do praxe, protože to nemá z čeho zaplatit.“

„Samozřejmě, že v našem institutu pracujeme zadarmo a z lásky k věci Stejně jako Alois Rašín věřím v to, že za službu vlasti se neplatí. Pokud chcete být skutečně nezávislý, musíte si  na sebe sám vydělat. A já si vydělávám jako vysokoškolský pedagog,“ uzavírá Hana Lipovská.

Celý rozhovor Davida Šťáhlavského v Leonardu Plus s Hanou Lipovskou si můžete poslechnout na audiozáznamu.

___________________________________________________________________________________