Ve druhé polovině dubna oznámili stálí představitelé jednotlivých členských států velmi pozitivní zprávu pro Českou republiku. Rada EU se předběžně dohodla s Evropským parlamentem na dalším financování systému Galileo. Doufejme, že ambiciózní plány slibující řadu komerčních využití, ale i pracovních míst, neohrozí probíhající jednání o rozpočtu Evropské unie na roky 2014 - 2020.

Evropský Globální družicový polohový systém je obdobou amerického Navstar GPS nebo ruského systému GLONASS. Na rozdíl od nich je však Galileo navržený jako převážně civilní projekt. Ani ve výjimečných situacích vyžadujících zvýšenou vojenskou aktivitu by proto nemělo dojít ke zhoršení jeho výkonu pro běžné uživatele. Systém Galileo by měl mít největší přínos v dopravě, široké využití si ale najde i v energetickém průmyslu, bankovnictví, zemědělství, civilní ochraně nebo stavebnictví. Oproti americkému GPS slibuje evropská verze lepší určení polohy uživatele s přesností méně než jeden metr. Toho bychom se mohli dočkat už v příštím roce. Plné spuštění systému a zapojení všech 30 družic však i kvůli finanční náročnosti projektu nenastane dříve jak v roce 2019. Pro Českou republiku je tento projekt zajímavý i proto, že jeho administrativní část v podobě Agentury pro evropské globální satelitní navigační systémy sídlí v budově někdejší konsolidační agentury v pražských Holešovicích.

O něco blíže ke konečné realizaci se systém dostal po proběhlých dubnových jednáních mezi Radou EU a Evropským parlamentem. Zástupci obou institucí totiž předběžně stanovili alokační priority. Dohoda obsahuje i konkrétní závazky, kolik peněz by mělo jít do jednotlivých částí projektu tak, aby byl přínos Galilea pro občany členských států co nejširší. Za tímto účelem se například plánuje investice až 100 milionů euro do vývoje vysílacích a přijímacích zařízení, které při určování polohy uživatele představují poslední článek řetězce, bez kterého by uvedená funkce nebyla možná. Počítá se také s možností rozšířit záběr systému na kandidátské země EU a další okolní státy.

Celková výše prostředků investovaných do systému Galileo však zatím určena nebyla. Ta bude záviset na tom, jak se dohodne Rada Evropské unie s Evropským parlamentem. Rozpočet Galilea totiž vychází z víceletého finančního rámce na léta 2014-2020, který se v současné době v Bruselu projednává a jehož původní podobu z února tohoto roku europarlament odmítl. Jádrem sporu přitom nebyl systém Galileo, ale nedostatečně prorůstové nastavení rozpočtu spojené se snahou především levicových poslanců o jeho navýšení na úroveň, kterou si členské státy v době ekonomických problémů nemohou dovolit. Původní víceletý rámec 2014-2020 počítal pro Galileo s 6,3 miliardami euro, což je výše, kterou naopak plně schvaluji a budu ji obhajovat i v dalších kolech jednání. Investice navázané na tento systém totiž pro Českou republiku znamenají přínos v miliardách korun. Vedle přímé účasti českých firem na veřejných zakázkách spojených se sídlem v Praze je Galileo důležité i pro podporu zaměstnanosti a rozvoje vzdělávacích systémů.