Mor jako prostor pro vzestup islámu
Vendula a David Zahumenští

Černá smrt fascinuje lidi po staletí. Je symbolem něčeho děsivého, neovladatelného, krutého a nevypočitatelného. Hrůza z moru je v lidech zakořeněná a ačkoli jsme ji neprožili, máme husí kůži, když si čteme zápisy o tom, jak strašlivé bylo žít během řádění bakterie Yersinia pestis. Dodnes na světě existují místa, kde se morem můžete nakazit a dodnes cítíme hlubokou nejistotu ohledně této démonické nemoci.

Prvním pravým morem, který skutečně zasáhl svět, byl ten Justiniánský (i předtím se vyskytovaly rozsáhlé epidemie, s největší pravděpodobností ale šlo o nemoci způsobené jinými původci, přesto se jako mory označovaly). Objevil se mezi lety 541 – 542 nejprve patrně v Etiopii, pak se přesunul do Egypta a následně do celého Středomoří a do Malé Asie. Zasáhl Byzantskou říši v době, kdy už její postavení bylo vachrlaté.

Těsně před vypuknutím kovidí aférky byl zveřejněný článek, který na se dobu Justiniánského moru dívá zajímavou optikou. Dosud se totiž tvrdilo, že právě tento mor byl předělem mezi antikou a středověkem. Podle vědců ale mor přišel do doby, když už se nedařilo ekonomice, Byzantská říše nebyla dost silná vojensky. Úpadek byl spíše pozvolný, nikoli zběsilý kvůli pandemii. Mor jednoduše problémy urychlil a Byzantskou říši postrčil blíž k okraji propasti.

Tak jako tak, velké oslabení Východořímské říše, ať už způsobené různými problémy nebo přímo morovou nákazou, využili například Ostrogóti. Zajímavé pak je, že svou příležitost do poslední kapky vytěžil islám, který se ke smůle všech sotva vyklubal na svět. Jeho úspěšné tažení po severní Africe, Malé Asii i Pyrenejském poloostrově se dává do souvislosti právě s Justiniánským morem. Kolaps velké říše byl tím, na co islám se svou expanzí čekal. Byl na pandemii dobře připraven a z Evropy se ho podařilo vypoklonkovat až v roce 1492 (dokud se k nám nevrátil úplně bez boje).

To, že moru přisuzuje islám velký význam
, je patrné i z hadísů (a je z nich také patrné, že mor je hlavně dobrým trestem pro káfíry): „Mor je trest, který Alláh sesílá na ty, na které chce. Alláh to ale učinil požehnáním pro věřící.“ (Buchárí sv. 7, kniha 71, č. 630) Pokud muslim zemře při šíření moru, je správným mučedníkem.

Zajímavé jistě je, že muslimové obratně využili i černou smrt ze 14. století. Také tato morová epidemie dostala Evropu do hluboké krize. Obrovská politická nestabilita vedla v roce 1453 k pádu Konstantinopole a k vítězství sultána Mehmeda II. Zrodilo se město Istanbul. Osmané nikdy nepřestali Evropu ohrožovat. V roce 1683 sice prohráli u Vídně, dnes se ale s jejich potomky utkávají Řekové na svých hranicích. Asi vás nepřekvapí, že zejména v letech 1679 a 1680 řádil ve Vídni a v Praze mor.

Mor plní média i dnes. S obrovským strašením přišel britský plátek Express s "horkou novinkou": v Číně je právě teď mor. Černá smrt řádí i v US. Bakterii našli v nějaké veverce a dle grafiky je nejspíš hlavním přenašečem "ta krysa" Trump. Články se tváří, jako by šlo o šokující nikým nečekanou a zoufalou novinku, která nám přivodí následky, jako mor Justiniánův. Přitom mor se ještě pořád na světě vyskytuje (třeba v Mongolsku nebo ve Spojených státech), byť ne často. Překvapit to může tak leda ne příliš vzdělaného člověka. Spojení moru s Trumpem je ovšem geniálním tahem před volbami.

Na rozdíl od koronaviru (aktuálně odhadováno na 0, 6 %) měl mor neuvěřitelnou smrtnost (dýmějový okolo 60 %, plicní pak 90 %) a šesté století nelze ani omylem srovnat s naším 21. Je tedy plně pochopitelné, že lidé měli před morem opravdovou bázeň. Dnes se chováme, jako bychom měli opět tu čest s Yersinií. Státy přestaly normálně fungovat a je jen otázkou času, kdy se nelogická a drastická opatření, která nebyla podepřena žádnými analýzami, projeví v ekonomice. Epidemiolog Maďar, který je jeden z těch, co mají zničené Česko na svědomí, nás už informoval, že si nemáme co vyskakovat a že žít si dobře není žádné naše právo. To, jestli měl volit jiná opatření s ohledem na ty, kdo přežijí, ho nikdy nezajímalo.

Stejně jako mor bude mít i „pandemie“ koronaviru své těžké dopady společenské. Přinesla s sebou obrovský strach a rozkol, který se nedá nijak srovnat. Vlády všech států účinlivě přilévaly oleje do rozdmýchaného ohně. Vedle toho už dnes zaznamenáváme narůstající míru sebevražd a rozmach psychických potíží mnoha lidí. Jsme přitom teprve na začátku skutečně velké krize. Všechny tyto problémy nám způsobili slabí politikové, kteří se nedokázali rozhodnout správně a odpovědně a pouze kopírovali opatření z Číny, ze země, která nikdy neprojevila ani kapku úcty k lidem.

Z historie si můžeme vzít ponaučení – velké epidemie, ať už skutečné jako ty morové nebo vymyšlené jako je ta koronavirová, vedly přímo nebo nepřímo k rozpadům států a politických systémů. Nemůžeme očekávat, že se něco podobného nestane. Velmi brzy budeme muset sestoupit z vylhaných růžových obláčků do šedé reality a podívat se do očí tomu, co jsme vyvolali. Zajímavé na tom všem je, že i dnes je islám dobře připraven. Strach, který nemoci vyvolávají, mu zkrátka dobře sedí.

Domníváme se, že je povinností každého občana zajímat se o to, jaká je pravá podstata islámu, protože jsme nikdy nebyli tak ohroženi jako dnes. Jsme vprostřed války, o které jsme si mysleli, že jestli někdy přijde, bude to za dlouho. Zdálo se nám, že sice sem tam někde při teroristickém útoku zemře pár lidí, ale pak je klid. Není to pravda. Právě teď probíhá islamizace naší společnosti. Koronavirus tomu všemu skvěle pomohl, stejně jako Justiniánův mor. Poučíme se z historie nebo si ji jako obvykle zopakujeme? S jakými následky?

___________________________________________________________________________________