Národní galerie v Praze: Ministerstvo kultury v plném rozsahu potvrdilo informace Virtually o odměnách doc. Jiřího Fajta
Jana Dědečková

 

            Obdržela jsem od Ministerstva kultury odpověď na dotaz na výši platu a odměn generálního ředitele Národní galerie v Praze doc. Jiřího Fajta, který jsem položila podle ustanovení § 4 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Vůbec se nedivím ministru kultury Danielu Hermanovi, že se k této otázce odmítl prof. Milanu Knížákovi a Lidovým novinám vyjádřit. (ZDE) Byl totiž k doc. Jiřímu Fajtovi vskutku nestandardně štědrý.

Milion ročně jako nároková mzda, milion na odměnách

            Od svého nástupu až dosud pobírá doc. Jiří Fajt plat ve výši 89 000 Kč měsíčně, což představuje roční mzdu ve výši 1 068 000 Kč. K tomuto žebráckému platu si doc. Jiří Fajt chtěl již v roce 2014 přilepšit drobným příplatkem ve výši 80 000 Kč měsíčně ze sponzorského daru Komerční banky. (ZDE) Celá věc se tehdy provalila a vypukl veřejný skandál. Generální ředitel Národní galerie v Praze je státní zaměstnanec a toto jednání bylo v rozporu i s tím nejbenevolentnějším výkladem toho, co zaměstnanec ve veřejném sektoru může udělat. Jinými slovy: byl to zřejmý a vážný důvod k tomu, aby ho ministr kultury Daniel Herman okamžitě odvolal. Místo toho se ministr vyjádřil, že doc. Jiří Fajt požívá jeho plné důvěry.

            Důvěra ministra kultury se projevila i tím, že že doc. Jiřímu Fajtovi jenom v roce 2015 kompenzoval neúspěch při pokusu vyloudit drobnou odměnu od Komerční banky mimořádnými odměnami ve výši bezmála půl milionu Kč, přesně 495 000 Kč. To však bylo opravdu jen drobné přilepšení ve srovnání více než jedním milionem Kč na mimořádných odměnách za rok 2016; přesně se jednalo o 1 040 000 Kč. Ještě nemáme ani pololetí roku 2017, a už letos si doc. Jiří Fajt přišel na mimořádných odměnách na dalších 150 000 Kč. (ZDE) Když se dívám na tato čísla, přestávám chápat, proč si zaměstnanci státních příspěvkových organizací v gesci Ministerstva kultury stěžují na nízké mzdy. Jak je vidět, tak některé mzdy a odměny v státních příspěvkových organizacích Ministerstva kultury dosahují velmi slušné úrovně.

Čiň čertu dobře…

            V dopise adresovaném ředitelům galerií a muzeí umění v České republice doc. Jiří Fajt 26. května 2016 výslovně připustil, že pod jeho vedením ztratila Národní galerie v Praze schopnost plnit své rutinní úkoly. I při letmém pohledu na proměny organizačního řádu této národní kulturní instituce v letech 2014 až 2016 zjistíme, že doc. Jiří Fajt za relativně krátkou dobu totálně zdevastoval její odborný potenciál na úkor nezdůvodnitelného růstu počtu ředitelů a zaměstnanců na jejich úrovni, nesmyslného zbytnění počtu zaměstnanců v útvaru generálního ředitele a neuvěřitelně přebujelého oddělení PR a marketingu. (ZDE) Opakovaně veřejně propíraná kauza navíc ukázala, že se doc. Jiří Fajt na jaře roku 2014 pokusil získat profesuru na základě nepravdivých údajů prezentovaných Vědecké radě Univerzity Karlovy. (ZDE) Za těchto okolností by soudný ministr kultury s podobným ředitelem bez okolků vyrazil dveře. Daniel Herman však místo toho doc. Jiřímu Fajtovi jenom za rok udělil odměny převyšující milion Kč.

            Za těchto okolností mohl ministr kultury od doc. Jiřího Fajta právem očekávat  alespoň elementární míru loajality. Místo toho se Daniel Herman od doc. Jiřího Fajta dočkal pokusu o ustavení nátlakové organizace, přímo mířící na kompetence Ministerstva kultury a na ministrovu roli ve veřejném životě obecně. Když se celá věc opět provalila, poslal doc. Jiří Fajt ministrovi dopis, za který měl být odvolán ještě v den jeho doručení. (ZDE) Ministr kultury místo toho zachoval důstojné mlčení. Zdá se, že sobotkovské slabošství je v této vládě nakažlivé bez ohledu na politickou příslušnost jejích členů.

… peklem se ti odmění

            Milionové odměny generálnímu řediteli Národní galerie v Praze jsou sice za daných okolností nemravné, ale závažnou ekonomickou škodu nepředstavují. Nyní je ovšem na obzoru hrozba úplně jiného kalibru. Neutuchající snobismus doc. Jiřího Fajta a jeho snaha koupit si ve světě reputaci, na kterou nedosáhl svým odborným dílem, za peníze českých daňových poplatníků, nyní dostala bizarní podobu nápadu na mezinárodní architektonickou soutěž na přestavbu Veletržního paláce. Kdysi se této slavné a památkově chráněné budovy chtěl doc. Jiří Fajt vehementně zbavit. Loni v říjnu však překvapivě oznámil, že vyhlásí mezinárodní soutěž na její přestavbu. Účast v soutěži podle doc. Jiřího Fajta předem potvrdili např. David Chipperfield, švýcarský ateliér Herzog & de Meuron či legendární architekt Norman Foster.

            Poslední velká pražská ostuda spojená s mezinárodní architektonickou soutěží nedávno definitivně skončila relativně malou třímilionovou pokutou. Národní knihovna ji musí zaplatit architektonickému ateliéru, který byl znevýhodněn tím, že údajně vítězný projekt Jana Kaplického měl být podle rozhodnutí soudů všech instancí ze soutěže vyřazen pro nesplnění jedné ze základních podmínek zadání. (ZDE) Jednalo se ovšem o soutěž na novostavbu, takže alespoň nehrozilo nevratné poškození kulturní památky. U soutěže, kterou tak barvitě popisuje doc. Jiří Fajt, však hrozí znehodnocení stavby, kterou obdivoval i Le Corbusier. Náklady na její rekonstrukci tímto způsobem pochopitelně mnohonásobně vzrostou. V případě podobného průběhu veřejné soutěže, jaký zažila Národní knihovna, navíc hrozí podstatně horší důsledky. Tuto skutečnost si naštěstí uvědomilo i Ministerstvo kultury, které se od celé záležitosti distancovalo. (ZDE) K tématu Národní galerie v Praze se v nejbližší době opět vrátím.

Uložit

Uložit