Národní galerie v Praze: opravdu dostal za loňský rok doc. Jiří Fajt jenom na odměnách přes milion Kč?
Jana Dědečková

 

         Někdy kolem 20. března tohoto roku jsem z vysoce důvěryhodného zdroje dostala informaci, že doc. Jiří Fajt dostal v loňském roce od Ministerstva kultury odměny ve výši nejméně 850 000 Kč. Rozhodla jsem se, že si ověřím pravdivost a úplnost těchto údajů přímo u Ministerstva kultury, a zároveň jsem tuto informaci zveřejnila. (ZDE) Současně jsem se obrátila na právníky, aby mi pomohli zformulovat precizní žádost o příslušné informace.

             Nečekaně mě předešel prof. Milan Knížák, který se na základě mých údajů obrátil na ministra kultury Daniela Hermana otevřeným dopisem. (ZDE) Na základě tohoto otevřeného dopisu udělal Robert Sattler s prof. Milanem Knížákem pro Lidové noviny obšírný rozhovor, (ZDE) doplněný i o vyjádření ministra kultury Daniela Hermana a doc. Jiřího Fajta. Místo okamžitého a důrazného popření informace o – slušně řečeno – vysoce nadstandardních odměnách ředitele jedné z osmadvaceti příspěvkových organizací Ministerstva kultury se čtenáři Lidových novin dočkali roztomilého mlžení. Pan ministr nezapomněl na své někdejší důstojenství duchovního pastýře a prof. Milana Knížáka decentně pokáral, aby ukázal, jak neslušné je na takové přízemní otázky se ptát:

 

            „Samotného ministra Daniela Hermana pak Knížákovo sdělení ponechalo klidným, podle něj má na vyjádření svého postoje právo. „Každý z nás tím, jak se vyjadřujeme, dáváme výpověď především sami o sobě. Beru tedy tento dopis jako názor pana Knížáka, který vyslovil,“ sdělil pro Lidovky.cz, reagovat na něj pravděpodobně nebude.“

 

            Pan ministr si bohužel spletl role. Pokud vím, tak není farářem ve farnosti, v níž by prof. Milan Knížák byl farníkem zasluhujícím pokárání. Momentálně je Daniel Herman ministrem kultury České republiky a nese odpovědnost za výdaje z příslušné kapitoly státního rozpočtu. Z tohoto hlediska je na druhou stranu prof. Milan Knížák občanem, který se státního úředníka ptá, jak jemu svěřené ministerstvo nakládá s penězi daňových poplatníků. Na takový dotaz státní úředník prostě nemůže odpovědět slovy, že na něj reagovat nebude. Mnohem zajímavější než bezobsažné vykrucování ministra kultury doplněné pokusem dehonestovat tazatele je však odpověď samotného generálního ředitele Národní galerie v Praze doc. Jiřího Fajta, která rovněž stojí za ocitování v úplnosti:

 

            „Šéf galerie Jiří Fajt vnímá zmiňovaný dopis jako další z mnoha Knížákových osobních útoků. Zdali skutečně loni obdržel na odměnách 850 tisíc korun, nepotvrdil. ´Kromě platu jsem měl v roce 2016 příjmy za vedení početného mezinárodního autorského a realizačního týmu a kurátorství rozsáhlé česko-bavorské výstavy Císař Karel IV. 1316–2016,´ přiblížil. Dodal přitom, že součástí výstavy byly i večerní prohlídky, kterých uspořádal zhruba padesát.“

 

            Fajtova formulace napovídá, že na odměnách dostal za loňský rok opravdu hodně peněz a že si je toho dobře vědom. Zapomněl jen dodat, že zmíněnou výstavu na české straně pořádala Národní galerie v Praze, kterou pan doc. Jiří Fajt řídí, takže vedení podobného týmu jednoznačně patří do jeho pracovní náplně. Zmiňovat se pak o večerních kurátorských prohlídkách je vysloveně směšné, neboť ty, pokud vím, dělají kurátoři podobných výstav zcela běžně, aniž by si za ně činili nárok na mimořádné odměny. Je to jejich zájem, zhodnocení a propagace jejich práce. Připadá mi opravdu neuvěřitelné, že dobře placený ředitel státní příspěvkové organizace považuje za normální dostávat mimořádné odměny za něco, co všude ve světě patří k naprosto samozřejmým společenským povinnostem osobností v podobném postavení.

             Z Hermanova i Fajtova mlžení se ovšem neodbytně vynořuje původní otázka: kolik vlastně doc. Jiří Fajt za své neúnavné snažení ve prospěch Národní galerie v Praze v loňském roce dostal nad rámec svého platu a kolik tento plat činí? V mezičase jsem navíc obdržela z jiného obvykle dobře informovaného zdroje upřesnění: zmíněných 850 tisíc Kč prý nebylo vše, protože ve skutečnosti odměny pana generálního ředitele Národní galerie v Praze za loňský rok přesáhly dokonce jeden milion Kč. Nejsem příznivkyní spekulací. Protože vyjádření pana docenta naznačuje, že jeho odměny mohly být skryty i v položkách, které zdánlivě s řízením Národní galerie v Praze nesouvisí, položila jsem po poradě s právníky ministrovi kultury Danielu Hermanovi prostřednictvím jeho úřadu následující dotaz:

 

„Věc: Žádost o poskytnutí informace ve smyslu ustanovení § 4, odst. 1, zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím,v platném znění

 

Vážený pane ministře,

 

ve smyslu shora uvedeného zákonného ustanovení Vás žádám o poskytnutí následujících informací:

 

1. Na základě jakých veškerých právních jednání (pracovní smlouva, dohody o pracech konaných mimo pracovní poměr, smlouva o vytvoření díla, licenční smlouva, etc.) pracuje generální ředitel Národní galerie v Praze Doc. Jiří Fajt pro Národní galerii v Praze, event. pro Ministerstvo kultury? Žádám o poskytnutí těchto listin o právních jednáních, případně o jejich zveřejnění Ministerstvem kultury.

 

2. Jaká veškerá plnění, řádná i mimořádná (např. odměny) obdržel Doc. Jiří Fajt od Národní galerie v Praze, případně Ministerstva kultury od 1. července 2014 do dnešního dne, respektive do 31. března 2017 včetně?

 

Uvedené informace prosím zaslat ve smyslu ustanovení § 4a, odst. 1, 2, písm. a) citovaného zákona v elektronické podobě na adresu XXXX

Ve smyslu ustanovení § 14, odst. 5, písm. d) citovaného zákona žádám o poskytnutí požadovaných informací nejpozději do 15ti dnů.“

 

            Ministerstvo kultury řídí  celkem dvacet osm příspěvkových organizací, z nichž osmnáct představují jenom muzea a galerie. Některé z příspěvkových organizací Ministerstva kultury přitom mají podstatně vyšší počet pracovišť a zaměstnanců, větší počet návštěvníků či uživatelů jejich služeb a především: podstatně rozsáhlejší odborné výstupy. Jsou tedy i jejich ředitelé odměňováni obdobným způsobem? Na odpověď, kterou samozřejmě zveřejním, jsem nesmírně zvědavá, a určitě nejsem sama.

            Předpokládám, že potrvá nějakou chvíli, než se dočkám požadovaných údajů. K výkonům Národní galerie v Praze se však slovem a obrazem vrátím už v nejbližších dnech.

___________________________________________________________________________________