Nechceme město plné smradu!
Martin Puš

Bioplynová stanice je velkým znečišťovatelem životního prostředí. Její realizací může dojít k vážnému zhoršení životních podmínek občanů Jičína.
.
Záměr  postavit  bioplynovou stanici v místě bývalé mlékárny v Dělnické ulici v Jičíně předkládá ZO ČSOP Křižánky (jako společnost Orchideus), která už v roce 2010 žádala o vydání územního rozhodnutí. Následně se vyjádřily dotčené orgány a stavební úřad vydal k výstavbě bioplynové stanice zamítavé stanovisko, protože záměr nebyl v souladu s platným územním plánem. Společnost se odvolala u krajského úřadu, který rozhodnutí zrušil a žádost na začátku roku 2012 vrátil Stavebnímu úřadu v Jičíně k novému projednání. Územní řízení týkající se stavby bioplynové stanice tedy stále pokračuje. 

Ke společnosti, která je nositelem projektu, nemám důvěru, neboť od samého začátku s městem nejednala férově. Projekt nemá význam ani z hlediska zaměstnanosti, pět nebo šest pracovníků navíc nekvalifikovaných nemá vzhledem k rizikům pro město žádný přínos. Největším problémem celého projektu je určitě lidský faktor.  Nezavřené dveře, neomytá auta (viděli jsme běžně v Rakousku) či jiná nedodržení technologického postupu můžou pro město znamenat opravdovou tragedii. Další otázkou je, zda je opravdu ekologické svážet odpad z takové vzdálenosti.

V předchozích letech vybudovalo město ve veřejném zájmu nákladem desítek miliónů korun průmyslovou zónu. Záměr výstavby bioplynové stanice, který není ve veřejném zájmu, znehodnocuje investici města a může město poškodit finančně, neboť ne všechny pozemky jsou již prodané. Současně může dojít k znehodnocení investic již existujících firem či nově vznikajících projektů.
Bioplynová stanice v takovémto rozsahu je velkým znečišťovatelem životního prostředí. Její realizací může dojít k vážnému zhoršení životních podmínek nejen pracovníků okolních firem, ale také občanů bydlících v ochranném pásmu.
     Jak k tomu přijdou například občané Popovic, kteří již dnes mají      z druhé strany skládku, občané největšího sídliště Na Jihu atd.? Město Jičín v žádném případě takovýto projekt nepotřebuje.   Samo produkuje jen zlomek předpokládané kapacity a je  dle informací odpadového hospodáře Technických služeb Jičín  v případě zákonné   povinnosti připraveno se s tímto odpadem samo vypořádat. Velké problémy mohou být způsobeny vlastní dopravou odpadu do areálu bývalé mlékárny. Město nemá např. obchvat ze směru od Lomnice nad Popelkou a představa, že takovýto sortiment odpadu projíždí centrem města je přímo děsivá.
Město Jičín dlouhodobě pracuje na svém zviditelnění, nemalé finanční prostředky vynaložilo na formování strategie pohádkového města a města Valdštejnova. To vše se záměrem vybudovat město, kde se dobře žije a které má co nabídnout i návštěvníkům a turistům. Záměr výstavby bioplynové stanice v tomto místě a v takovémto objemu znehodnocuje dlouhodobou práci všech, kteří se na této strategii podíleli a dále může vážným způsobem znehodnotit investice řady podnikatelů a živnostníků, kteří se zaměřili dlouhodobě na příjmy právě z cestovního ruchu. Jsem přesvědčen o tom, že pokud město Jičín bude nově vnímáno jako město smradu, místo, kam se sváží biologický odpad z celého regionu, pak to žádného turistu nepřivede a ve svém důsledků vážně poškodí jak podnikatele, tak majitele všech nemovitostí.


                                                             

Plánovaná kapacita biostanice je 27,8 tisíc tun odpadu za rok a samotné město Jičín vyprodukuje ročně pouze zhruba 1 tisíc tun biologicky rozložitelného odpadu, z něhož část je navíc zpracovávána v jičínské kompostárně. Autoři projektu počítají s tím, že se do Jičína bude svážet ke zpracování biologický odpad z celého Královéhradeckého, případně Libereckého regionu. V praxi to znamená, že většina biologicky rozložitelného odpadu vyprodukovaná v okruhu cca 30 km by skončila v Jičíně. Mezi jeho hlavní složky patří: prasečí kejda (5 tisíc tun za rok), vytříděný odpad z domácností (4,7 tisíce tun za rok), kaly z ČOV (3,2 tisíce tun za rok), zelená tráva (2,1 tisíce tun za rok), exkrementy chovů drůbeže (2 tisíce tun za rok), odpady zpracování masa (1,57 tisíce tun za rok), siláž (1,5 tisíce tun za rok).

V Jičíně 9, srpna 2012

Jako provozovatel zemědělské

Jako provozovatel zemědělské bioplynové stanice Vám musím dát za pravdu, že bioplynová stanice do města nepatří, musí být stavěna co nejblíže zdrojům surovin pro fermentaci. Jinak siláž rozhodně není biologicky rozložitelný odpad, je to produkt zemědělské výroby, který můž sloužit jako krmivo pro skot.
Když si spočítáte 27.800 tun / 365 dny, tak to je na den 76,16 tuny, což je třeba 5 kamionů, což zas tak moc není, sám provoz nijak nepáchne.
Ale obecně s Vámi souhlasím.

Uložit

Uložit