Snad úplně každému z nás ty omezující restrikce, pochopitelně, vadí, jdou na nervy, mnohým i na mozek.

Taky bych se hned vydal proti nim „statečně“ protestovat, pokud bych jen tušil, čím je nahradit, jak jinak – lépe, racionálněji si s tím covidem poradit, aby lidé zbytečně netrpěli, neumírali.

Frustraci lze rozumět, horší už je to ovšem s těmi kecy o mezinárodním spiknutí, o zločinném očkování směřující k zotročení národů a podobně děsivé bláboly, které lze v těchto souvislostech slyšet.

V neděli odpoledne jsem náhodně, v televizním přenosu, sledoval část jedné takové protestní demonstrace naštvaných Pražáků - bez roušek, semknutých v davu, za hysterických proslovů a idiotského skandování, přispívat k ještě rychlejšímu šíření nákazy..

Jako obvykle, to vše, ve jménu těch nejušlechtilejších ideálů – lidských práv a svobod.

Jistěže, úplně všichni z těch radikálních odmítačů nejsou retardi. V takovém případě nezbývá nežli dodat - tím hůře!