Největší vědecké dílo
Pavel Landa

 

Máme před sebou jedno z největších vědeckých děl naší epochy – program KSSS. Je to i náš program, i my se budeme podílet na splnění jeho vznešených humanistických cílů.

Tvorba, č. 1, 1962.

 

Zabránili jsme vydávání literatury nám přímo nepřátelské a bojujeme proti úpadkové, formalistní literatuře Západu, která otravovala zejména naši mládež. Naopak vysoce vyzdvihujeme literaturu sovětskou a dalších pokrokových autorů, ukazujících život a boje pracujících za kapitalismu, v revoluci a ve výstavbě socialistické společnosti.

Literární noviny č. 1, 1950.

 

Ohromný technický pokrok si razí cestu. Je zcela jasné, že veliký náskok má právě svět socialistického tábora – s mohutným Sovětským svazem v čele.

Jaroslav Vojta, národní umělec, Rudé právo, 1. ledna 1962.

 

Značný přínos ke kybernetice přinesli ruští a sovětští inženýři a vědci, mezi nimi takoví světoznámí učenci jako I. P. Pavlov a matematik A. N. Kolmogorov. Avšak teprve během druhé světové války byla vybudována kybernetika jako samostatná vědecká disciplína vynikajícím americkým matematikem Norbertem Wienerem … kolísavost a nedůslednost názorů, která je tak charakteristická pro maloburžoazní psychologii, je u Wienera rozšířena nejen na pojetí společenských jevů. Chtěli bychom, aby čtenář pociťoval týž pocit lítosti, který cítíme při čtení této knihy. Cožpak nelze nepojmout ještě větší nenávist ke kapitalismu, když pozorujeme, jak kapitalistický řád mrzačí a komolí tak skvělé duchy …

Akademik Arnošt Kolman v předmluvě ke knize Norberta Wienera Kybernetika a společnost. Nakladatelství Československé akademie věd, 1963.

 

T. Svatopluk: Botostroj. Další vydání románu z předmnichovské republiky. Autor sleduje dramatické osudy lidí bojující za rodinné štěstí se sobeckou vůlí člověka, který vládne miliony a jde bezohledně za svým prospěchářským cílem. Vydavatelství Československý spisovatel, doslov napsal Jiří Hájek.

Kulturní tvorba, č. 20, 1964.

 

První otázka (Kterou knihu ze své četby považujete za nejvýznamnější přínos pro věc světového míru a pokroku?) přinesla největší úspěch Stalinovým Otázkám leninismu.

Nad knižní anketou Lidových novin, č. 1, 1950.

 

Naše literární věda, stejně jako ostatní vědy, prožívá dnes období velkého přerodu. Je to období zúčtování s buržoasní lží, období boje za skutečnou vědu, kterou dnes možno budovat jedině na základech marxisticko-leninského světového názoru.

Literární noviny č. 1, 1951.

 

Z besedy s úderníky a dělníky Závodu ČKD Sokolovo o knihách, čtení a literatuře. Řekněte, soudruzi, co nejraději čtete?

S. Hradecký: Já čtu nejraději o Velké vlastenecké válce – romány Polevoje, Simonova, Fadějeva a romány o partyzánech. Ovšem s chutí jsem četl Ažajeva: Daleko od Moskvy. Z českých autorů se mi líbí Jirásek a Božena Němcová.

Literární noviny č. 2, 1951.

 

___________________________________________________________________________________