Stydím se za Věru Jourovou. Už dlouhou dobu.

Tato dáma, která má aktuálně ve sporu s premiérem Orbánem podporu šéfky Evropské komise Němky Ursuly von der Leyenové (což je ve své podstatě jen přitěžující okolnost), má sice plná ústa krásných slov o demokracii, ale tento pojem je v jejích ústech už dávno synonymem pro slepou poslušnost států EU vůči všem výmyslům Bruselu.

Před jakoukoliv věcnou debatou nového migračního projektu Evropské komise, který byl minulý týden zveřejněn, je nezbytné říci, že společnou migrační politiku nemohou mít země, respektive politické síly v jejich čele, jejichž cíle, zájmy a ideologie se v otázce migrace zásadně liší. A to je právě situace dnešní Evropské unie a jejích členských států.

Do včerejších svatováclavských oslav vhodil malý šrapnel Mikuláš Minář, který rezignoval na funkci předsedy spolku se slabomyslným názvem Milion chvilek pro demokracii a ohlásil svůj připravovaný vstup do politiky. Oznámení vzbudilo značný zájem, kterému se nelze divit; nakonec, vídala jsem u mnoha svých facebookových známých profilové fotografie ozdobené nápisy „Letná“ a podobnými.

Letos, ještě na jaře, dokonce mnozí intelektuálové a umělci, inovovali slogan, že osobně neznají nikoho, kdo by snad volil ANO, respektive Babiše - za tvrzení, že osobně neznají nikoho nakaženého koronavirem...

Ze slova vlastenec se stala v "lepších" kruzích nadávka. Vlastenectví je ztotožněno s nacionalismem, národovectvím, dokonce snad s nenávistí.

Obvykle v tomto cyklu nezveřejňujeme (většinou nelichotivé) obrázky naší současné domácí politiky. Dnes ale učiníme výjimku. Důvod k tomu dal Petr Štěpánek a jeho kniha Pád modrého ptáka.

Řeč je o tom Mikulášovi, autorovi, protagonistovi projektu Chvilek pro demokracii – tragikomickém testu inteligence českých občanů, který teď, úplně na poslední chvíli ,opouští potápějící se loď. ..

Psát o našem současném školství není právě jednoduché. To, že je jeho stav tristní, je veřejným tajemstvím a nic na tom nezmění ani „předvolebně – covidové hrátky“ ministerstva školství (např. můj článek „Znásilněná“ klasifikace).

Soucítím s lidmi, kteří v zoufalství, kam Evropská unie spěje, volají po czexitu. Také bych nejraději řval. Zatím mi ale nikdo neodpověděl na otázku, jak to zařídit. Tohle je možný scénář. Žádný optimismus v něm ale nehledejte.

Okurkové sezóna letos opravdu není ani náhodou. Šíří se druhá vlna koronaviru, o jejíž závažnosti se vzhledem k protichůdným vyjádřením nejrůznějších odborníků v médiích a chaotickému zavádění vládních opatření můžeme jen dohadovat. V ulicích řady amerických měst řádí lůza „podporovaná“ nařízenou nečinností bezpečnostních složek, velitel