Říká se, že jižní národy jsou temperamentnější a projevují se poněkud hlučněji. Upřímně řečeno, nikdy jsem v Srbsku na tenisu nebyl, tak nevím. Na tenis většinou chodí kultivovanější publikum, ne jako ve filmu Blues brothers. Tedy - tam šlo o hudební publikum. Nebojte se, nebudu vyprávět děj filmu, jenom tu malou zápletku.

Tentokrát to nebude o těch statečných chlapících v uniformách, co v úterý vyrazili do ulic kvůli svým výplatám…

Tenhle příběh, zveřejněný v Parlamentníchlistech.cz, je naopak o dvou vystrašených policajtech, kterým se rozklepala kolena před jedním obyčejným soudcem obvodního soudu - mizerným, nezodpovědným řidičem - člověkem.

Vážení státní zaměstnanci, zásadně nesouhlasím s vašimi protesty a podle průzkumu veřejného mínění agentury STEM se mnou i dalších 61% obyvatel České republiky. Takže téměř dvě třetiny vašich spoluobčanů odmítají vaši stávku a naopak jsou pro to, aby objem peněz určený na vaše platy byl menší o deset procent. A vláda musí naslouchat hlasu lidu - Vox Populi, vox Dei, jak pravíme my klasici.

Martinova diagnóza byla stanovena jasně. Jestli léčba, kterou si sám naordinoval, byla správná, věděl jenom on. Nezkoumejme prosím, zda to byl projev síly, nebo jeho slabá chvilka. V každém případě si zaslouží naši úctu.

Díky za vše a sbohem, Martine.

Případ „katarského prince“ patří již pět let k trvalkám zájmu naší pokleslé žurnalistiky. Jeho ustálený mediální obraz lze shrnout takto: „katarský princ“ se dopustil sexuálního zneužívání nezletilých dívek. Byl za to odsouzen, ale trestu unikl, protože „mafián“ Pavel Němec jej vydal do Kataru, kde trestní řízení proti němu nepokračovalo.

Poněkud netradičně začal letošní školní rok v sousedním Rakousku. Co se stalo? Na jedné střední škole ve Vídni začala působit učitelka Andrea. Komplikací ale bylo, že tato blonďatá učitelka s vyvinutými ňadry učila na téže škole již v minulých letech. Jmenovala se ovšem Walter a byla mužem. Mužem žijícím v manželském svazku se dvěma dětmi.

Stínový ministr zemědělství ČSSD a jihomoravský hejtman Michal Hašek mě veřejně napadl, že za odvoláním generálního ředitele Povodí Moravy prý stály "nátlakové skupiny uvnitř ODS". A navíc údajně považuji tento podnik za "dobyté území, které by možná někdo chtěl učinitmodrým pašalíkem". Pan hejtman se asi řídí heslem "podle sebe soudím tebe" a k tomu ani neposlouchá argumenty starostů obcí, které zasáhly povodně. Jinak by totiž uslyšel spoustu stížností na bývalé vedení, zvláště na generálního ředitele Libora Dostála.

Nechci se připojovat k těm či oněm vyjádřením o kvalitě nových „hodin“ na náměstí Svobody v Brně. Co mě spíše zaujalo, je stálá více či méně otevřená snaha brněnské redakce MF DNES hájit jakékoliv kroky stávající koalice (viz. např. včerejší článek Karla Škrabala).

José Barroso, kdysi maoistický studentský vůdce, dnes předseda Evropské komise, si náležitě vychutnává svou roli faktického vládce Evropské unie a rozhodl se napodobit svého amerického soudruha. Stejně jako on přednesl svou “zprávu o stavu unie”. Pravda, takovou zprávu by měl sice přednést prezident EU Herman van Rompuy, ale alespoň je jasné, kdo je ve skutečnosti tím nejdůležitějším z důležitých. Zatímco na chudáka van Rompuye si nikdo ani nevzpomněl, pan Barosso zatím rozehrál za řečnickým pultíkem velkolepé představení, za nějž by se nemohl stydět žádný komunistický aparátčík z normalizačního období.

To bylo zase slávy na Starém bělidle! Odborářští šéfové slibovali dvacet a ono se těch naštvaných lidiček sešlo v Praze málem čtyřicet tisíc…Senzace!

Někteří novináři z toho byli úplně hotoví - takový úspěch! Pokud si ale vzpomínám, někdy kolem devadesátého sedmého, se těch odborářů sešlo na Staromáku dvakrát tolik a svět se taky nezbořil…