Milí čtenáři,

omlouvám se, ale odcházím na delší zdravotní dovolenou a virtually.cz budou nadále sloužit jako archiv dosud vydaných textů.

Přeji všem čtenářům pevné zdraví a pevné nervy.

Srdečně JD

Prý

Pavel Zvěřina

Přiznám se, že je jedno slovo, které mi v novinách hrozně leze na nervy. PRÝ. Mám dojem, že zvláště České noviny/ČTK v tomto excelují. Jistě, že toto zvláště pro titulky šikovně krátké slovo má čas od času své opodstatnění, ale mnohem častěji vidím jeho použití jako vysloveně alibistické, bezpáteřní a je-li použito v titulku, jako znevažující hodnotu jakýchkoli uváděných zpráv.

Faymann: neznámý muž z Vídně

Petr Sokol

Pokud budete zjišťovat, kdo vládne v sousedních zemích, vyjde z toho určitě nejhůře Rakousko. Skoro každý slyšel o německé kancléřce Angele Merkelové. Většina si vzpomene i na šéfku slovenské vlády Ivetu Radičovou. Někteří si vybaví polského premiéra Donalda Tuska. Ale slyšeli jste někdy o Werneru Faymannovi?

Jak dál? Zpět ke konzervatismu!

Zbyněk Klíč

Konzervatismus, chce-li dosáhnout úspěchu a možnosti prosazovat svoje doktríny (tedy prostřednictvím politických stran), stojí před podobnou výzvou, jako většina ideologií s výjimkou levicového liberalismu, které je dnes dominantním. Ta výzva zní, zda-li se více přibližovat mainstreamovým názorovým proudům a vycházet tak vstříc většímu okruhu lidí (voličů), nebo se naopak uzavírat, vracet ke kořenům a část podpory většinové společnosti ztratit na úkor posílení vlastní, ideově jasně zakotvené skupiny.

Petr Nečas: Projev premiéra na strojírenském veletrhu v Brně


Vedle stabilizace veřejných financí, což je klíčový krátkodobý a střednědobý úkol vlády České republiky, musíme čelit i dalším, podstatně dramatičtějším a dlouhodobějším výzvám. Já bych tady zmínil především dvě z nich. První je určitě globalizace ekonomiky. To není dneska pouhý pojem z novinových článků nebo z politologických seminářů. Je to reálný faktor a desítky a stovky z vás se s tím potkávají.

Mirek Topolánek: Krize rozpočtu? Ne, krize hodnot!


První teze mého projevu: Evropa zemře na politickou korektnost, neboli skrývanou pravdu, či milosrdnou lež.

Mám tu mluvit o evropské finanční perspektivě. Základní osou mého příspěvku má být přirozeně se nabízející dilema: inovace, nebo infrastruktura? Je to hamletovská otázka, bez pochopení obsahu těchto slov a situace, ve které Evropa je, je to však otázka bezcenná.

Poslední bitva vzplála, dejme se na pochod...

Josef Havránek

Ta odborářská protivládní demonstrace bude jistě impozantní. To by bylo, aby nás trumfla nějaká Francie, nebo snad dokonce i Řecko!

A když ani tohle nezabere, případně nepomůže Ústavní soud - většina lékařů zřejmě emigruje, všichni policajti se hodí najednou marod, zemědělci zablokují komunikace, zastaví se vlaky, městská doprava a také nevidím důvod, proč by se mělo svítit, natož pak nakupovat…

Sociolog Keler padá na dno zdravého rozumu

Jan Ziegler

Tak jsem si dnes po ránu v našem supermarketu přečetl komentáře v Právu a známý to ultralevičák Jan Keler opět nezklamal. Vypadá to tak, že ve svaté válce proti neoliberalismu se už úplně pomátl.

Do jeho nesmyslů jsme začetl dokonce tak, tak, že najednou vedle sebe slyším nějaký ječivý ženský hlas: „Tady se noviny nečtou, ale kupují.“

Kdo furt strká ty komanče do ČT?

Petr Paulczynski

Už stokrát jsem si říkal, že OVM je pořad pouze pro otrlé nebo pro politické masochisty. Pak však nevím proč na to u oběda vždycky koukám. A nestačím se divit. Většinou. Jako třeba zrovna včera.

 To když proti Sašovi Vondrovi usedl muž jež proslul svým krycím jménem ze seznamů spolupracovníků Falmer.

Národní galerie v Praze: konkurz na ředitele zrušen, jak dál? (4. část)

Jana Dědečková

Minule jsem popsala a doložila systematickou manipulaci veřejným míněním, (ZDE) za kterou od počátku, tj. nejméně od roku 2008 stáli zejména Jiří Fajt, Peter Kováč a manželé Machaličtí. Jejím cílem bylo přesvědčit neinformované publikum, že Národní galerie v Praze neplní účel, pro který je zřízena, a stává se provinciální institucí v mezinárodní izolaci.

Rambo. Nebo mořský vlk Larsen?

Richard Tesařík

Když Rudolf Tomášek skákal na světových kolbištích, byl jsem vyzáblý dorostenec a on na mě působil jako Rambo. Potom jsem ho potkal po letech, ještě pořád si chodil zaskákat na veřejné závody a vypadal impozantně – něco mezi mořským vlkem Larsenem a krokodýlem Dundeem. Teď už jsem ho pár roků nepotkal, protože se na závody dostanu málo. Prý si ale nechal ten svůj zálesácký plnovous přistřihnout. Jo, taky by mohl hrát ve filmu Stařec a moře, protože na sobě nemá milimetr tuku.

Syndikovat obsah

___________________________________________________________________________________