O tom, že evropští politici moc ekonomických znalostí nepobrali a o tržní ekonomice mají méně než matné povědomí, toho víme za dobu krize už poměrně dost.

Poslední výroky šéfa ministrů eurozóny a premiéra Lucemburska Jeana Clauda Junckera však ukazují, že i takový náš starý dobrý poslanec Jandák může z určitého úhlu pohledu vypadat jako intelektuální obelisk o velikosti Adama Smithe s J. M. Keynesem dohromady.

Dvaapadesát maratonů za rok, to je jeden maraton týdně. To člověk nedělá nic jiného, než běhá maraton. Já už se musím přemluvit, abych se vůbec rozběhl na autobus. Kdy jsem ale jel naposledy autobusem? Nepamatuji se. Jezdím metrem, tam se ale neběhá. Ale co takový číšník nebo servírka? Změřil už někdo, kolik toho nachodí za den, za měsíc, za rok? To se ale dá počítat jenom jako etapová trať. A co Mick Jagger?

Veřejné mínění, nejen na Jihlavsku ale oprávněně i v celé České republice, rozdmýchala zpráva o policejním vyšetřování údajné vraždy 15 sudetských Němců na konci války v květnu 1945.

Na místě vyrostl přes noc velký dřevěný kříž a pochvaly se jeho autorům dostalo od významného předáka sudetských Němců Berndta Posselta (poslance Evropského parlamentu za Evropskou lidovou stranu). Premiér Nečas musel na tiskové konferenci v Berlíně znovu připomenout, že tzv. Benešovy dekrety jsou pro současnou českou vládu nedotknutelné.

Nevím, zda je tomu tak dodnes, ale kdysi, koncem prázdnin skládali neúspěšní žáci reparáty. Jak teď čtu, koncem srpna se na takový reparát chystá i starostka Roztok u Prahy…

Reparát se bude týkat slavnostního otevření  nové příjezdové silnice do města. Po dvou měsících provozu, připravuje starostka novou slavnost - na které by už tentokrát neměl chybět místní pán tvorstva - hejtman Rath…

Agatha Christie zemřela roku 1976 ve věku 85 let – tou dobou byla nejoblíbenější  spisovatelkou na světě. S celosvětovým prodejem přesahujícím dvě miliardy výtisků se jí podařilo nemožné – od roku 1920 vydávala rok co rok alespoň jednu knihu, přičemž všechny se staly bestsellery. Její literární produkce dosahovala takové plodnosti, až se dokonce tradovalo, že musela mít fotografickou paměť. Bylo tomu skutečně tak?

Přesně před dvaačtyřiceti lety obsadila Československou republiku vojska Varšavské smlouvy. Skončila tak slibná, ale krátká éra, kdy se Československo probouzelo z nejtěsnějšího sevření tvrdé komunistické totality. Dostalo se záhy do nového sevření a jeho přítomnost denně připomínaly cizí vojenské posádky.

Pan Petr Honzejk mi ve středečních HN sdělil, že se nacházím v pasti "antizelené ideologie". Snažil jsem se v článku najít, kudy jsem sešel na scestí. Marně. Nevím, co to přesně je tzv. zelená ideologie. Dobře však vím, co to je zelená politika v praxi. Tou byl v naší zemi směr, který razili tzv. zelení ministři. A tady se snad s autorem článku shodnu. Zelená politika v praxi se dala definovat jako směs nekompetentnosti, amatérismu a pokryteckého fundamentalismu s notnou dávkou autoritářství.

Docela rozumím tomu, že se Slovensko odmítá podílet na té - více pomoci, než půjčce, rozmařilému Řecku, na kterou by si muselo samo půjčit…

Nejde jen o to, že vůbec není jasné, jak to všechno dopadne, zda to v Řecku ustojí současná vláda, zatím ochotná plnit požadavky věřitelů, nebo nakonec “zvítězí” ulice - odbory, zpovykované davy, které vůbec nezajímá ta hospodářská katastrofa země - stávkují, demonstrují, demolují - infantilně odmítajíc přijmout realitu ...

V čase nedávno minulém se v novinách psalo, že proces volby veřejného ochránce práv je „hledáním Motejla“, čili hledáním člověka, jenž by do důsledků odpovídal ideální představě osobnosti ombudsmana, kterou za sebou zanechal charismatický Otakar Motejl.

Klement Dvořák byl v šoku, když se dozvěděl, kdo je jeho skutečným otcem. Narozený v roce 1930 žil v domnění, že má tátu Jaroslava Dvořáka, dělníka z Kolbenky. Pak však zjistil, že jeho matka měla tenkrát poměr s tehdy už ženatým předsedou komunistů a vyhlášeným děvkařem Klementem Gottwaldem.