Ó my se máme. Mísou masa sice nedisponujeme, zato máme starostlivého ministra pro lidská práva a národnostní menšiny. A ten pečuje o to, abychom třeba při sledování veřejnoprávní televize neutrpěli duševní újmu, když tam vysílají čtvrt století staré zpravodajství.

Standardně se musí podle zákona o obcích prodávat majetek za cenu v místě a času obvyklou a ujišťuji vás, že to někdy není vůbec snadné, ale vy jste všechny ty ostatní skupiny v tom nechali. Mimochodem teď vám poradím jako odborářům, benefity jsou pro zaměstnavatele velmi výhodné, připomenu kadeřnice a číšníky z doby totality, kterým soudruzi dávali malé platy, protože říkali - zbytek mají na spropitném a oni pak šli do důchodu a zděsili se výšky svého důchodu, protože samozřejmě ty benefity se jim nepočítají. Majitel pivovaru, když dá pivo zaměstnanci za 2 koruny, tak je to pro něj obrovsky výhodné, neplatí z toho sociální a zdravotní.

Já si myslím, že příběhy jsou hezké, ale základem jsou fakta. Skutečně to, že se tady argumentuje desítkami milionů, pochází z důvodové zprávy Ministerstva financí z minulého roku, nicméně takovéto aktualizace, o kterých my hovoříme, pocházejí z minulých měsíců. My jsme k tomuto kroku nebyli vyzváni. Ministerstvo financí, přestože to je v kompetenčním zákoně, nepředkládalo tento materiál do vlády. Tento materiál byl vyroben na vládě, pravděpodobně zmiňovanými, citovanými osobami.

Lidový dům si zřejmě nechal zpracovat nový průzkum veřejného mínění na populární témata v české společnosti. Nedávná olympiáda ve Vancouveru zjevně zvýšila zájem o sport. Jak jinak si vysvětlit náhlý zájem Jiřího Paroubka o tuto oblast.

Musím se přiznat, že dnes jsem opravdu přemýšlela nad tím, zda inspirací pro Jarkovou písničku nebyly právě Virtually.cz. Sotva jsem vymetla bláto, mohu začít nanovo:-)) Ale pravděpodobně to bude to globální oteplení, které nás už všechny pěkně štve.  (JD)

Úřednická vláda se ústupkem odborářům stala vládou politickou, řekl ve svém projevu senátor Kubera při projednávání zákona o DPH, které se stalo důvodem k vyhrožování stávkou odborových organizací v dopravě. Teprve nyní je to však tak do očí bijící, upřesnila bych já, neboť tato vláda je politickou již delší dobu, přinejmenším od chvíle, kdy pan premiér Fischer několikrát, podobně jako odbory, vyhrožoval demisí, aby si to následně zase rozmyslel. Janotův balíček byl sice rozcupován, ale pan premiér raději hodil státnickou zpátečku.

  Kdyby odboráři ohlášenou stávku uskutečnili, nemuselo by se to ostatním líbit. To by ale bylo vše. Odboráři se ale zachovali jinak. Rozhodli se pro stávku – nestávku. Oni totiž věděli, že na stávku je sice právo, ale není nárok. Mohlo by se stát, že by stávku vyvolali a nevyhráli, ale všichni petenti a stávkující v blahém vědomí, že když začnou, tak to musí pro ně dobře skončit. Stávka nese pro ně jisté ekonomické náklady. Vyhrožování stávkou je šíření poplašné zprávy. Jestli jste dnes ráno sledovali média, pokračují ve stejné taktice. Budou se dnes radit po našem jednání, v pondělí se budou zase radit. Kazí lidem prázdniny, policistům práci, protože jsou méně pohotoví než odboráři a nestačili tak rychle odvolat všechna připravená patření.Jinými slovy je vyhrožování stávkou lepší taktika než stávkovat.

Týdeník The Economist před pár týdny zobrazil na své obálce bájného Leviathana, jenž pojídá člověka (rozuměj jednotlivce usilujícího o kontrolu nad svým životem), a připsal: "Stop! Odpor proti velké vládě". Upozornil tím, že by se do veřejné debaty mělo opět vrátit téma, o němž v poslední době nebylo příliš slyšet. Diskuse o reformách hospodářských politik byla velkým tématem let osmdesátých kvůli úspěchu "reaganomiky", "rogernomiky" (reformy Rogera Douglase na Novém Zélandu) a "thatcherismu" i následně počátku let devadesátých v souvislosti s rozpadem sovětského bloku.

Zpráva o tom, že do ČR nedorazí Al Gore, mě zarmoutila. Ne že bych toužil po přítomnosti bývalého viceprezidenta USA či slyšet jeho tzv. "Nepohodlnou pravdu", měl být totiž účasten schůzky ČSSD v Teplicích. Spíše jsem se těšil, že by snad konečně došlo k jeho přímé veřejné diskusi s Václavem Klausem. Myslím, že by potěšila nejenom mě, ale i všechny, kteří mají o jeho chiliastických vizích určité pochybnosti. Když už měl pan Paroubek chuť pochlubit se tímto exklusivním peřím, měl by zároveň přemýšlet nad tím, co by si se svým hostem asi řekl.

Oslava 160. výročí narození Tomáše Garrigue Masaryka se zřejmě poněkud zvrhla.Tou  zjevnou roznětkou byla aktivní účast politiků ČSSD…

Cituji z iDnes:

“Pietní akt pokazilo jen vystoupení šéfa ČSSD Jiřího Paroubka a jeho soukmenovce Davida Ratha, kteří si nenechali ujít příležitost k předvolební agitce”…