„To mi připomíná historku s tím naším řidičem bez řidičáku,“ vstoupil do hovoru jednaosmdesátiletý zahradnický mistr a kontrabasista, vytáhlý pan Černý, „jenomže teď si zaboha nemůžu vzpomenout, jak se vlastně jmenoval.“
    „Hovorka,“ poznamenal tiše lékárník pan Dubský (klarinet).
    „No samozřejmě, Hovorka!“ zajásal pan Černý. Ale pak se zarazil. „Odkud to víte?“
    „Od vás, pane mistr. Tu historku jste nám vyprávěl už čtyřikrát.“

Alarmující byl už začátek probíhající schůze. Místo abychom se ve zbývajícím čase této sněmovny pokusili projednat a odhlasovat maximum vládních návrhů zákonů, sociální demokracie a komunisté, hlasující v naprosté shodě, prosadili hned několik desítek změn programu a zahltili sněmovnu návrhy, které vznikly v rychlosti v kancelářích jejich poslanců. Návrhy, jejichž jediným cílem je oslovit neinformované voliče a sbírat hlasy před nastávajícími volbami. Navzdory kritické situaci veřejných rozpočtů chtějí levicoví poslanci prosadit změny v sociálním systému, které sice krátkodobě nasypou některým skupinám obyvatel do kapes pár korun navíc, ve svém důsledku ale zatíží státní rozpočet o dalších rekordních 20 miliard korun.

Já bych řekl, podívejte se, to je jednoduché, daně umí zvedat každý hlupák, to je přece hrozně jednoduchý. Není nic jednoduššího než s pomocí státního aparátu zvyšovat daně, ale hledat úspory v té složité struktuře výdajů a hledat ty úspory tak, že proto naleznete podporu obyvatelstva, to považuji za kumšt. A toto by mělo být jádrem programu ODS a toto je také v souladu s misí Mezinárodního měnového fondu, která říká veřejné rozpočty byste měli dostat do rovnováhy a to především formou snižování výdajů a teprve když se toto nebude dařit, tak pak zvyšovat některé daně nebo restrukturalizovat tu příjmovou stránku.

Socialisté žijí mimo ekonomickou realitu. V době ekonomické krize chtějí zaměstnancům zvýšit sociální pojištění o 1,5 procenta. Zaměstnanec s hrubým příjmem 20 tisíc korun by měsíčně kvůli tomuto opatření měl o 300 korun menší plat. ČSSD tak ve svém dokumentu Cesta z krize jde o krok zpátky.

Dnešní titulní článek v MF Dnes s názvem "Stát chtěl koupit 20 milionů vakcín; Premiér na poslední chvíli zarazil nákup vakcín proti prasečí chřipce" se nezakládá na faktech a je zcela nesmyslný. Žádáme proto MF Dnes, aby uvedla pravdivé údaje, příště na základě nedůvěryhodného zdroje nepublikovala nesmyslné domněnky a aby se za svůj přešlap omluvila.

10. února Rada Českého rozhlasu neschválila řediteli Richardu Medkovi novou organizační strukturu. Jejím stěžejním bodem je kromě rušení ředitelských míst vytvoření nového Centra zpravodajství, které by spadalo přímo pod generálního ředitele. Právě pro toto opatření se nenašla v radě většinová podpora. Jde o první závažnější ránu pro novopečeného generálního ředitele. 

Medek se od počátku netajil tím, že chce vytvořit centrum zpravodajství, které by podléhalo přímo jemu, nikoli řediteli programu. Znamenalo by to posílení jeho pravomocí a získání většího vlivu na zpravodajství.

Po místní informační hysterii o střetu dobra a zla při tzv. oranžové revoluci na Ukrajině roku 2004 je už naštěstí dávno veta. Tehdejší barvotiskovou prezentaci postupně převrstvily nekonečné finanční a politické machinace nebo vyslovená neschopnost nových elit kolem tandemu Tymošenková – Juščenko.
 
Přesto můžeme dosud vysledovat jakési rezonance starší demagogie či nemístného zjednodušování až na úroveň prezentace složitých poměrů coby konfliktu „proruských sil s prozápadními a prodemokratickými“.

Že by se novým českým primasem mohl stát královéhradecký biskup Dominik Duka, jsem zaslechl v pátek, kdy o tom spekulovali novináři po návštěvě  apoštolského nuncia Diega Causera u prezidenta Klause. A první má asociace se jménem nového pražského arcibiskupa se týkala dva roky starého článku na mém webu.

Bylo to právě v době prezidentské volby. Že to bude sado-maso jsme věděli všichni. Že se budou kamarádit Kateřina Jacques s Jiřím Paroubkem, že zelení, tak rádi a hezky plácající o demokracii, pomohou účelově protlačit veřejnou volbu, na které pak se svými novými spojenci vybičují atmosféru k nesnesitelnosti, mohlo překvapit snad jen ty kteří naivně věří, že veřejná volba je opravdu demokratičtější než tajná.

Minule jsem psal o zahájení devalvační války a hned strach z důsledků, to je z dražší ropy, plynu a čínského zboží vedl k zahození Lisabonské smlouvy, když Litvě a Maďarsku EU nepomohla a EUROvému Řecku pomůže, protože tak jako tak Němci a Francouzi a taky Holanďané, Rakušáci, Dánové, Švédové a Finové budou muset všechny EUROvé dluhy zaplatit. Jak ta EU se dnes socialisticky zpotvořila z původního EHS, tak tomu socialismu bude muset čelit v oprávněné námitce Řeků, kteří nechtějí omezit své sociální práva a odkazují se na to, že oni krizi nezavinili.

Inspirativní výbor citátů z děl nejoblíbenějšího autora naší doby Paula Coelha je tentokrát zaměřený na originální, půvabně vyjádřené a hluboce pravdivé myšlenky o lásce v mnoha jejích podobách, které pronášejí postavy jeho četných románů, ale i autor sám ve svých fejetonech. Ideální dárek pro každého obdivovatele tohoto významného současného spisovatele.