Co se stalo s Irskem?
Pavel Kohout

blog.aktualne.cz

 

Keltský tygr je nejzadluženější zemí Evropy. Ještě zadluženější než Řecko. Jak se to stalo?

Z kdysi chudé země se během 80. a 90. let stala respektovaná ekonomika. Irové zachytili trend informačních technologií. Snížení daní v 80. letech nastartovalo hospodářský růst. Inteligentní nastavení podmínek pro podnikání vytvořilo z Dublinu další finanční centrum Evropy se specializací na kolektivní investování.

Irsko dokázalo téměř zázrak při snižování veřejného dluhu. V roce 1986 činil dluh neuvěřitelných 122 procent hrubého domácího produktu. V roce 2005 již jen pouhých 28 % HDP. V roce 2009 ovšem dluh vyskočil na 69 % HDP. Prognózy na rok 2012 se pohybují od 85 do 140 procent hrubého domácího produktu! Proč?

Příčinou je vývoj objemu bankovních úvěrů. Po roce 2000 byl irský hospodářský růst tažen investicemi do nemovitostí. Nastal gigantický boom. Profesor Morgan Kelly z University College v Dublinu uvádí, že ceny bytů vzrostly ze zhruba čtyřnásobku roční mzdy v průmyslu v roce 1995 na 10 až 17-násobek v roce 2007. Tehdy irská realitní bublina vyvrcholila. Ceny poté v roce 2009 poklesly na 8 až 11-násobek průměrné roční mzdy. Pokles bude patrně pokračovat, protože šestina bytových jednotek je prázdných, uvádí Kelly.

Nadměrná úvěrová expanze v sektoru developmentu a hypoték udělala z Irska nejzadluženější zemi Evropy. Objem úvěrů nefinančním podnikům a domácnostem činil v roce 2008 asi 210 procent HDP. Nyní je to možná více, protože ekonomika zaznamenala v roce 2009 propad ve výši 17 procent oproti roku 2007. Pro srovnání, německé podniky a domácnosti dluží bankám něco přes 90 procent HDP, italské, řecké a finské shodně kolem 80 % HDP.

Na rozdíl od Řecka jde v Irsku o úvěry v soukromé sféře, což je ještě horší. Vláda, která se do problémů dostane kvůli vlastní rozmařilosti, může škrtat v rozpočtu, je-li k tomu donucena. Lidé sice zpočátku hartusí, ale škrty nakonec vedou ke zlepšení. Pokud ovšem banky musejí škrtat v hodnotách poskytnutých úvěrů na aktivní straně svých účetních bilancí, nastává problém. Plošné zhoršení kapitálové přiměřenosti zavání bankovní krizí. A ta hrozí zhroucením celého hospodářství. Bankovní krize je tak velká hrozba, že žádná vláda dlouho neváhá a přispěchá na pomoc.

Zesilovač hospodářského cyklu
Z makroekonomického hlediska vždy za každou bankovní krizí vězí špatná, příliš uvolněná měnová politika. Bez nadbytku peněz a nepřiměřeně nízkých úrokových sazeb nemůže bankovní krize vzniknout. Ve Spojených státech byla příčinou hypotéční krize volná politika Federálního rezervního systému, kterou jeho tehdejší šéf Alan Greenspan prosazoval jako odpověď na krizi dot.com, události 11. 9. 2001, válku v Iráku a další pohromy, které během posledních deseti let Ameriku postihly.

V Evropě byla příčina nadměrné měnové expanze jiná. Irsko, jak známo, přijalo euro. Euro nebylo donedávna ničím jiným než německou markou v jiném balení. Úrokové sazby byly nastaveny na úroveň německé ekonomiky s vysokou mírou kapitalizace a relativně nízkým růstem. Ovšem v Irsku způsobilo euro pravý ohňostroj. Nejen v Irsku: k podobnému explozivnímu úvěrovému efektu došlo i v zemích „nalinkovaných“ na euro: Estonsko, Litva a hlavně Lotyšsko.

V příznivých dobách irská ekonomika rostla spektakulárním tempem. Naopak nyní padá jako kámen, přičemž bankovní krize zdaleka nekončí. Euro zafungovalo jako nejmohutnější zesilovač hospodářského cyklu, který kdy lidstvo vymyslelo.

Keltsky tygr byl jiz drive

Keltsky tygr byl jiz drive probiran. Stavebni prumysl, jeho rust, trh s nemovitostmi - podobny osud zazil dalsi z selem kockovitych Baltsky tygr, kdy si Lotyssko muselo pujcovat ze vesch stran, aby zabrzdilo desivy propad. Nicmene neni to jenom o tom, vzdy je ve hre forma diverzifikace a tady vidim urcitou podobnost. Lotyssko je kulturne a financne(mysleno predevsim bankovni sektor, prumysl) zavisle na Svedku. V pripade Irska je to USA. Nadnarodni firmy v Irsku kontroluji export z 85%. Ten miri predevsim za ocean. V zemi kde se prumysl na HDP podili v 50%, ve hre jsou zahranicni investori predevsim v segmentu( pharma, strojirenstvi, IT)-v okamziku dostizeni FK, je konec a o to rychlejsi, cim je diverzifikace nizsi. Jde predevsim o problem malych ekonomik. Nejinak je to s nami a nasi zavisloti na vykonu nemecke ekonomiky...

Vážený Koldere, ale

Vážený Koldere,

ale samozřejmě, že o nich vím. V ČR je ve státním rozpočtu obrovské množství sociálních mandatorních výdajů, takže když jich trochu přibude, tak se sice dluh zvýší, ale rozpočet se nezhroutí.¨¨

V Irsku ve státním rozpočtu tolik mandatorních výdajů nebylo, takže i relativně malý nárůst rozpočet ohrozil.

Co je společné Irsku a ČR po roce 2006 je, že si podřízly příjmy, což se napravuje dosti špatně.

S pozdravem

Vážený zeolite, Zadlužení

Vážený zeolite,

Zadlužení Irska jako státu bylo v letech 1998 až 2007 téměř konstantní - cca 44 mld EUR. Takže podíl na HDP se vesele snižoval. V roce 2008 tento dluh vzrostl na cca 80 mld EUR (44% HDP) a v roce 2009 na 105 mld EUR (64% HDP). Takže zatím žádné Řecko, k tomu se Irsko snadno dopracuje.

S přistoupením do Eurozóny nemá ekonomická situace Irska nic, ale skutečně vůbec nic společného.

Problémem Irska není ani tak zadlužení státu, jako zadlužení podniků a domácností (tak je tomu v současné době i v ČR)

Stát se dostal do problému díky tomu, že pro stimulaci utrácení udržoval nízkou úrokovou míru, takže se každý rád zadlužoval (jako je tomu i v ČR). Chybějící peníze se prostě tiskly (jako v ČR). Navíc na stát přehodily podniky a fondy starost o nezaměstnané, jejichž počet v roce 2008 a 2009 eneormně narostl. A stát si díky snížení daní nevytvořil žádné rezervy a nyní si na sociální výdaje musí půjčovat (podobně jako ČR po roce 2007)

Vážený pane Hrbku, děkuji, Vy

Vážený pane Hrbku,

děkuji, Vy mě nikdy nenecháváte ve štychu. Lence Zlámalové jsem poslal mail, ve kterém jsem ji prosil, jestli by na několik otázek formou článku neodpověděla. Asi ty otázky nebyly dost vhodné. Není mi třeba jasné, jak se ověřují v mezinárodním měřítku emise národních bank. A jmenovitě v takové KLDR...

Vážený pane Hrbku. Domnívám

Vážený pane Hrbku.

Domnívám se, že jste v případě analogií s ČR pozapomněl na mandatorní výdaje, schválené reinkarnovanou Národní frontou, které významným dílem přispívají k růstu dluhu a které budou zřejmě zrušeny až pod kuratelou MFF.

Nejsem si jist, že uvedená

Nejsem si jist, že uvedená zdůvodnění vystihují skutečné důvody irských potíží a že tam nejsou ještě jiné závažnější důvody. Ovšem v době, kdy se bankovnictví a obchodování s penězi v jakékoliv formě považuje za zlaté tele a takto dosahované zisky za úspěch, se nemůžeme divit žádné krizi.
Tvrdím, že původně instituce bank takto nebyla myšlena. Že šlo o ústavy, které měly usnadnit peněžní toky a podnikání - totiž to, kde peníze vznikají.
Tvorbou zisku na finančních trzích žádné peníze nevznikají. Dosažené zisky jsou pouze prostředky, někomu jinému ukradené a prostě přesunuté. Navíc tyto zisky neslouží z větší části ničemu - pouze zvyšování bohatství samotných bank, jejich manažerů a potažmo i zaměstnanců. Není to nic, co by si někdo chtěl a mohl koupit a tímto způsobem dosažený zisk podepřít nějakou skutečnou hodnotou. Cena akcie, úrok na hypotéce nebo dluhopise, zisk z koupě a prodeje téže komodity žádná hodnota není.
V okamžiku, kdy vyrábět něco a prodávat ustupuje do pozadí, protože na to nejsou peníze, které je nutno stále rychleji a ve větší míře otáčet na finančním trhu, se dostáváme do pekel a nemůžeme se divit (což je u studovaných ekonomů půvabné), že nás postihla krize a kde se tu sakra vzala. Dzep.

Kdykoliv vidím pouhý titulek

Kdykoliv vidím pouhý titulek a jméno ekonoma Pavla Kohouta, "vrhám" se na ten článek. Nikdy nejsem zklamán. Autora také chválím za srozumitelnost textu, za přiměřenou délku a při tom velké množství faktů.
"Irsko dokázalo téměř zázrak při snižování veřejného dluhu." Celý tento odstavec, v kterém autor popisuje snižování a zvyšování veřejného dluhu, ukazuje na fenomén, který mi delší dobu vrtá hlavou. Prostě mně schází vzdělání, nerozumím tomu. Došlo v Irsku k faktickému splácení dluhu, nebo "jenom opticky" se vzhledem vysokému růstu HDP dluh snížil?