Každé volby jsou občané přesvědčováni o tom, že by měli svoji občanskou zralost projevit tím, že půjdou k volbám a budou zde volit s rozvahou. Zároveň slyší, jak moc jsou ty či ony volby důležité. Nikdy od listopadu 1989 však zřejmě nešlo u nás ve volbách opravdu o tak mnoho jako letos.

S praporem ve znamení podněcování třídní nenávisti a neodpovědností k budoucnosti vlastní země vnesli Paroubkovi socialisté do letošní předvolební kampaně takové množství lží, nenávisti, demagogie a laciného populismu doslova ve stylu Klementa Gottwalda, že se nabízí otázka, čeho všeho budou schopni v případě volebního úspěchu.

Ani kdyby zítra (bezpochyby z taktických důvodů) socialisté mocichtivého Jiřího Paroubka na čas upozadili, nic by se nezměnilo. Jejich program v Paroubkově duchu zde určitě zůstane a s ním i příbuzný politický styl mnoha jeho nejvěrnějších souputníků, ať se jmenují Bohuslav Sobota, Lubomír Zaorálek či David Rath…

Pokud nás historie o volbách v roce 1946 učí, že čeští sociální demokraté měli svůj levicový volební program radikálnější než komunisté, letos můžeme říci, že ti dnešní sociální demokraté současné komunisty předčili v mnohém dokonce i svým lhaním a lacinými sliby. Kdo se umí ohlédnout do historie, neudělá to bez mrazení v zádech. Kdo však nechce žít opět v zatuchlém prostředí stagnace, v přetvářce a při zdi s ohnutými zády jako za dob Gustáva Husáka, musí udělat v první řadě základní věc – jít k volbách a v zájmu svém a hlavně naší nejmladší generace odmítnout nebezpečnou politiku socialistů a jejich komunistických spojenců! Ta nás může stáhnout jen do minulosti či současného Řecka. Ani o jednu z těchto variant není co stát!

Pokud Jiří Paroubek na mítincích ohlupuje občany křikem, že jeho předvolební sliby mají zaplatit "bohatí", protože mohou jíst méně kaviáru a kupovat si menší auta, měl by si každý být vědom, že právě on a jeho kumpáni si v zájmu svých spoluobčanů rozhodně neutáhnou ani jednu dírku na svém opasku! Věřme, že se proto naše demokratické strany sjednotí v nepropustnou hráz proti kalným vodám levicového populismu, kterou nebudou narušovat zbytečné malicherné spory při sestavování povolebních koalic a přehnané osobní ambice jednotlivců.

Ještě je čas jít k volbám a napravit naivitu českých voličů z května 1946, kdy naletěli na podobné licoměrné sliby levice, aby si mohli dalších 44 let o svobodných volbách jenom zdát!

Teď by šlo pro změnu o cestu k hospodářskému krachu země díky vládě závistivých nad pracovitými, o návrat k falšování naší historie, postupný odchod těch nejschopnějších a především mladých lidí do zahraničí, ztrátu motivace většiny občanů a jejich život v pasivitě a zapšklosti spolu se tlakem Jiřího Paroubka na média, aby donekonečna prezentovala jeho zářnou dokonalost. To a řada podobných důvodů jsou jistě pádným důvodem tomu u volebních uren udělat přítrž…

A pamatujme, že jen vítěz dvakrát sestavuje vládu. To také mějme na paměti, ODS s vašimi hlasy má šanci.