Rádio - na čí přání?
Naďa Johanová

Když jsem objevila službu veřejnoprávního Českého rozhlasu zvoucí se honosně „Rádio na přání“, divila jsem se, proč tento bezplatný servis nedává posluchačům k dispozici větší pořady kupříkladu Aleše Knappa. Marně je tu hledám. Začala jsem se ptát. V archivu ČRo jsem zvěděla, že tomu, aby byly posluchačům zdarma zpřístupněny pořady v Rádiu na přání, prý brání autor. Autor se divil. Nebrání. Nemám důvod nevěřit. Knapp a jiní autoři totiž posluchačům nebrání v přístupu ke svým odvysílaným příspěvkům už z prostého důvodu: že ČRo jim za reprízy neplatí zhola NIC. „Obraťte se na správce webových stránek, který tam pořady dává,“ radí archiv. Obrátila jsem se tedy a dověděla, že - „O tom rozhoduje vedoucí příslušného útvaru.“ A divila se ještě víc. Vždyť vedoucí redaktor sobotní Víkendové přílohy stanice ČRo 3 - Vltava, v níž jsou příspěvky vysílány, již předtím autora zpravil, že  pro Víkendovku není na webu prostor. Leč existence Rádia na přání zůstala utajena.

Oslovuji tedy vedoucího Víkendovky. Ten poté začíná některé pořady správcům webových stránek posílat („Český baron Karl Kautsky“, „Opožděné setkání - o knize Milana Kundery Setkání, která vyšla už zjara“, medailon „K 50. výročí úmrtí Alberta Camuse“ aj.). A správce pořady „věší“. Ale jak! Divím se a ptám dál. Proč lajdácky, s faktografickými chybami? Proč opožděně, někdy až s odstupem týdnů? Proč věší jen některé pořady, a proč pouze k momentálnímu poslechu na místě, ne už ke stažení?  Vždyť na webu ČRo „visí“ i příspěvky, které si lze nejen poslechnout, ale i stáhnout a přehrát je dle našeho přání v klidu doma. Navíc, tato veřejná rozhlasová služba posluchačům není  omezována pražádnými klauzulemi. Vysvětlení ze strany ČRo, proč tedy posluchači nesmějí stahovat Knappovy pořady z webových stránek rádia, jsem nezískala. Zato jsem získala od rozhlasu ujištění, že bude-li autor své pořady i nadále prokládat hudbou, nebudou k dispozici na webu ani k pouhému poslechu, natož potom ke stažení. Můj údiv dosahuje vrcholu. Použitá hudba totiž pochází buď z archivu rozhlasu, z fondu bezplatných služeb Městské knihovny v Praze, či dokonce z vlastního soukromého archivu autorova. Kdo a proč tedy v Rádiu na přání zabraňuje posluchačům v přístupu k odvysílaným pořadům, a to navzdory výslovnému přání autorů? Pořady, odvysílané již dříve, rozhlas k dispozici na web nedal. A záhy přestal na web věšet i ty Knappovy pořady, které autor hudbou neprokládá.  Už v červnu 2009 „odvěsil“ ČRo ze svých webových stránek medailon, poskytující posluchačům základní informace o autorově profesionální činnosti.


Rádio na přání jako služba posluchačům?  Ptám se, s jakým úmyslem a pro koho rozhlas tento neplacený servis zřizoval. V reklamním letáčku, inzerujícím onu „službu“ (PŘEJEME VÁM PŘÍJEMNÝ POSLECH NAŠEHO VYSÍLÁNÍ V DIGITÁLNĚ ČISTÉ KVALITĚ!), stojí: „Naprostá většina pořadů je archivována, proto si je můžete zdarma kdykoliv znovu pustit nebo stáhnout přes unikátní službu Českého rozhlasu tzv. Rádio na přání www.rozhlas.cz/radionaprani.“ Rozhlas ovšem ke své nabídce zřejmě opomněl vypracovat klauzuli: „Posluchačům je prostřednictvím Rádia na přání k dispozici naprostá většina pořadů, které  ČRo archivuje, nicméně s výjimkou pořadů…“  Anebo snad jakási klauzule již existuje a je tajná? Vzhledem i k dalším záhadám, obklopujícím Knappovu spolupráci  s ČRo, se musím ptát: Jaký stupeň utajení zde byl uvalen? „Utajované“?  „Tajné“? Nebo dokonce „Přísně tajné“?  Tajné pro utajovaného, tajné pro veřejnost. Vysílání s vyloučením veřejnosti. Nedávno si vedoucí redaktor Víkendové přílohy postěžoval: Už na web nemůžeme dávat skoro nic.

Proč, pro koho a na čí přání bylo „Rádio na přání“ zřízeno, neposkytuje-li, co slíbilo? Jedno víme už teď. Pro veřejnost, pro posluchače veřejnoprávního rozhlasu, ona „unikátní“ služba zřízena nebyla.

Za prvé: Rádio je stejně jako

Za prvé: Rádio je stejně jako ČT řízena odbory, touto pátou kolonou ČSSD. A proto se vysílá nebo umožňuje vysílat pouze schváleným pořadům a autorům.
Za druhé: Zde vidíte zrůdnost aplikace tzv. autorského zákona, kdy jakási tajemná organizace OSA dokáže pomocí policejní zvůle zlikvidovat váš počítač, byt, hotel, restauraci, ... jen proto, že byste měli možnost si pustit nějaký umělecký skvost třeba jako "holky z naší školky". Vynálezce čehokoliv - zajisté záslužnějšího a pro lidstvo potřebnějšího - žádné peníze od OSA nedostává, natož jeho potomci do 25. kolena. To prosím je výdobytek naší legislativy - další příklad zanedbatelného IQ naší sněmovny. Dzep.

Správně, OSA je přímo

Správně, OSA je přímo teroristická organizace, která bezdůvodně účtuje poplatky za nic a šátrá svou pazourou v kapsách občanů. Nejsmutnější na tom pro mě je, že se této donebevolající zlodějny kdysi zapojil Janda z Olympicu, kterého od té doby považuji za sockomoušského pohunka.

Jinak ČT a ČRo zprivatizovat a bude od těch odborářů pokoj.

___________________________________________________________________________________