Kroužkování největší záhada voleb
Petr Sokol

cevro.cz

Vítězem letošních sněmovních voleb se jednoznačně stal preferenční kroužek. Sedmačtyřicet kandidátů z původně nevolitelných míst totiž "doskočilo" do Poslanecké sněmovny.

VE ČTYŘIADVACETI PŘÍPADECH nebyli kvůli preferenčnímu hlasování zvoleni úřadující poslanci. Nejčastěji se skákalo mezi občanskými demokraty, kde občané "vyměnili" téměř třetinu poslaneckého klubu (sedmnáct). Jedenáctkrát se změnilo jméno zvoleného poslance v rámci TOP 09, desetkrát u ČSSD, pětkrát u komunistů a čtyřikrát u VV. Do sněmovny se nepodívá celkem jedenáct krajských lídrů parlamentních stran, přičemž i v tomto ukazateli dominuje ODS z pěti "vykroužkovanými" lídry.

VYMĚNILIPOLITIKY.CZ


Mezi vítěze voleb lze ovšem zařadit i iniciativu Vymentepolitiky.cz. Ta vyzvala občany, aby ke změně ostřílených stranických lídrů a jejich vystrnadění ze sněmovních lavic použili taktiku, kdy zakroužkují čtyři poslední kandidáty. Voliči na výzvu masově zareagovali. Napříč politickými stranami je neobvyklý počet přednostních hlasů pro poslední čtyři kandidáty. V několika případech byli tito lidé katapultováni přímo do sněmovny. Za příklad můžou sloužit poslední kandidáti ODS v Praze a Královéhradeckém kraji: Jan Florián (č. 36) a Jan Pajer (č. 20). V Pardubickém kraji voliči dokonce vyslali za ODS do Parlamentu hned dva kandidáty z poslední čtyřky.


Nejznámější "obětí" kroužkovacího festivalu se stal bývalý ministr vnitra Ivan Langer. Toho v Olomouckém kraji přeskočili dva za ním kandidující poslanci za ODS. Své oběti ale mají i další strany. Hlavní Paroubkův oponent v rámci severočeské ČSSD Jaroslav Foldyna dostál pověsti bývalého boxera a "knokautoval" ze sněmovny krajského Paroubkova důvěrníka a kmotra jeho dcery Petra Bendu. Hlavní "topkař" v Pardubickém kraji, zvolený před čtyřmi lety za lidovce, Pavel Severa neodolal kroužkovacímu tlaku a v poslaneckých lavicích končí stejně jako náměstek ministra dopravy a dvojka na Olomoucku Ivo Vykydal a namále měla i exministryně Vlasta Parkanová. Výměna politiků v čele kandidátek se nevyhnula ani nové straně Věci veřejné. Dokonce i její hlavní předjohnovská tvář a místopředsedkyně strany Kateřina Klasnová podlehla v kroužkovacím souboji bývalému šéfovi dopravní policie Stanislavu Humlovi, který skočil ze sedmého místa. Klasnová byla ale přesto zvolena.
Poprvé se výrazně soutěžilo v preferenčním hlasování dokonce i mezi komunistickými kandidáty.

NADBYTEČNÉ PRIMÁRKY

Když skupina poslanců ODS kolem Zdeňka Boháče připravovala pokus o vrácení preferencí do původního stavu, měla ještě rozpracovaný návrh, kdy by byl rozdílný počet použitelných kroužků v menších a větších krajích. Tuto variantu nakonec nepředložili, ale volební víkend potvrdil, že by měla své opodstatnění.


V menších krajích se totiž skákalo daleko více, protože se čtyři kroužky rozprostřely mezi menší počet kandidátů na listině. Stranickými štáby se proto v sobotu večer neslo, že v menších krajích nemá snad ani smysl příště dělat primárky.


Výsledky například z Karlovarského kraje to potvrzují: sociální demokraty bude jako poslanec zastupovat kandidát č. 13, ODS kandidát č. 4, TOP 09 stranická trojka, VV stranická pětka a jediným původně "volitelným" poslancem se tam stal komunista Pavel Hojda. V Pardubickém kraji vypadlo dokonce osm kandidátů z jinak volitelných míst a čtyři z pěti lídrů parlamentních stran zůstali překvapivě před sněmovními branami. Příčinou změny na volitelných místech nebylo ale vždy postavení kandidátů v poslední čtyřce, protože skákali také mnozí lékaři či držitelé více akademických titulů, známí poslanci neúspěšní v primárkách (Stanislav Křeček z ČSSD nebo Marek Benda z ODS) a starostové měst (například starostka Havlíčkova Brodu nebo její semilský kolega).

Reflex 22/2010

Znovu upozorňuji, že

Znovu upozorňuji, že kroužkování v této podobě je flagrantní porušení demokratických principů. Volební hlas "kroužkařů" má mnohonásobně větší váhu (až skoro devatenáctkrát - poměr je nepatrně větší než 95:5) než hlasy ostatních.
Tato nerovnost volebních hlasů odporuje ústavě i dalším zákonům, podle nichž je volební právo "rovné".
Řešení vidím tato:
1. zvýšit procento potřebné k postupu kandidáta (demokratický duch velí zvýšit ho z 5 na 51 procento)
2. zavést povinné kroužkování
3. počítat nekroužkované hlasy jako by volič kroužkoval příslušný počet kandidátů na prvních místech kandidátky
4. zrušit kroužkování, což je jasně nejlepší a nejvíce se blíží demokratickým principům.
Kdo chce ovlivnit pořadí na kandidátce, má možnost udělat to při jejím sestavování uvnitř strany. Proto přece jsou ty dva demokratické okruhy, vnitrostranický a veřejný, aby bylo možné ovlivnit obojí. Ovšem ten, kdo chce ovlivnit pořadí kandidátů, musí se poněkud angažovat. Je to logické! Musí mít aspoň minimální představu o tom, co který kandidát zastává za názory, jaký je, jak dokáže své názory prosazovat.
Začněme konečně dsikutovat věcně a ne na základě více či méně nezvládnutých emocí ze "špatných politiků". Ti, kteří byli vytaženi do sněmovny kroužkováním, jsou většinou neposanými listy s těžko odhadnutelným jednáním. Mohou být stejní a dokonce horší (to je pravděpodobnější) než ti vykroužkovaní.

A jak jinak je můžeme poznat

A jak jinak je můžeme poznat Gregory? Máte snad pocit, že politici s lehce odhadnutelným jednáním jsou pro nás výhra? Já tedy nikoliv...:-))
Kroužek u jejich jména je podle mne jediný způsob, jak je poznat a jak se jich následně rychle zbavit. Na to má volič právo a už jen toto za to stojí. Pocit klidu, bezpečí a jistoty zvláště u politika bývá většinou zhoubný. Nikoliv pro něj, ale pro ty, kterým není dovoleno kroužkovat a jejichž penězi onen poslanec bude vládnout. Věcně a bez emocí s Vámi nesouhlasím.

To jsem zvědav na tu vlnu

To jsem zvědav na tu vlnu hromadného vzdávání se mandátů ve prospěch "vykroužkovaných" kandidátů. Kdo bude první?

___________________________________________________________________________________