Fotovoltaika bude zatěžovat peněženky domácností a firem i nadále
Dušan Šrámek

Revue Politika 6/2010

Parlament po řadě diskusí konečně schválil novelu zákona č. 180/2005 o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. O co vlastně jde?

Zákon nastavil mimo jiné parametry týkající se podpory jednotlivých druhů obnovitelných zdrojů energie (OZE). Do té doby existovala podpora OZE pouze na základě energetického zákona, což znamenalo neexistenci dlouhodobé garance pro investory. Tu zákon stanovil na patnáct let návratnosti investice, a to včetně práva na přednostní připojení výrobny do přenosové elektrizační soustavy. Pro již stávající výrobny zákon zaručil automatické zvyšování výkupní ceny v budoucnosti, pro ty nové stanovil maximální snížení výkupní ceny o pět procent, pokud by návratnost investice byla rychlejší než zmíněných patnáct let. Jenomže nastavená pravidla, která stanovila nucenou výši výkupu elektrické energie z OZE, vedla k dramatickému poklesu cen používaných technologií.

Ulítnuté náklady

Jedním z druhů OZE, kterého se snížení doby návratnosti dotklo nejdramatičtějším způsobem, je energie získávaná ze slunečního záření, takzvaná fotovoltaika. Problémy, které přinesla snaha o direktivní státní zásahy do trhu s energetickými zdroji, se ukázaly na tomto segmentu OZE v plné nahotě. Povinnost podporovat výrobu elektřiny z OZE a dosáhnout předepsaného podílu OZE na hrubé domácí spotřebě elektřiny stanovila směrnice č. 2001/77, která byla do českého právního řádu inkorporována již zmíněným zákonem o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Jako v mnoha obdobných případech šlo jen o další z řady bruselských direktiv diktovaných jen a pouze ideologickými potřebami - v tomto případě v rámci boje proti globálnímu oteplování. A stejně tak jako v ostatních případech i v tomto soukromý sektor po řadě váhání nakonec naskočil na vzedmutou vlnu a plně využil nabízených možností. Důsledkem bylo již zmíněné dramatické snížení nákladů na pořízení potřebné technologie, o celých 40 % v meziročním srovnání. Není divu. Prakticky devadesát procent výroben (tedy fotovoltaických elektráren) pochází z Číny, kde jsou výrobní náklady minimální. V dnešní globalizované ekonomice není problém využít všech reálných možností k co nejnižším možným nákladům. Soukromoprávní subjekty tak dokázaly, že ony jako jediné jsou na rozdíl od státních direktiv a regulací schopny flexibilně využívat všech nabízených tržních možností. Lze jenom spekulovat, nakolik by mohly peníze investované do fotovoltaických elektráren (FVE) na neregulovaném trhu přinést skutečné energetické úspory, pokud by nebyly dotovány a vycházely by z nepokřivených tržních vztahů na základě přirozené nabídky a poptávky.

Díky zaručeným výkupním cenám a rychlému snížení výrobních nákladů došlo v období mezi rokem 2007 a první polovinou loňského roku k nárůstu výroby o dvě stě padesát procent. Zatímco v roce 2007 byl instalovaný výkon 3,4 MW z 249 provozoven, o rok později to bylo již 54,29 MW a 1214 elektráren. K 1. listopadu 2009 to bylo 133,4 MW, přičemž počet elektráren vylétl na 3128. V té době se již začaly ozývat hlasy, že tomuto šílenství musí být učiněno za dost a v parlamentu přistála vládní novela, která měla profit z fotovoltaiky omezit. To se odrazilo i na závěrečném spurtu investorů: za poslední dva měsíce loňského roku stoupl instalovaný výkon na 410,5 MW a počet výroben na 5854.

Pro celkové pochopení vzniklé situace a možného budoucího vývoje je třeba uvést i aktuální stav připojovaných výkonů FVE. Připojený výkon k 19. lednu 2010 byl 470,5 MW, kladná vyjádření k připojení FVE platná do konce letošního roku tvořila 1 800 MW. Očekávaný instalovaný výkon k 31. prosinci 2010 stanovil Energetický regulační úřad (ERÚ) na cca 2 020 MW, což je kapacita JE Temelín. I když lze pochybovat o ekonomické výhodnosti i dalších obnovitelných zdrojů energie, nepoměr mezi výkonem a podporou je u fotovoltaiky alarmující. Tvoří jen 6,3 % všech obnovitelných zdrojů, ale 38,2 % finanční podpory, což za letošní rok činí 2 684 178 000 korun.

Dva pozměňovací návrhy

Je evidentní, že FTE se naprosto vymknuly kontrole, a proto byly nakonec v rámci legislativního procesu projednány v Poslanecké sněmovně dva návrhy, které měly dosavadní politiku v rámci OZE výrazně korigovat. Vládní návrh, který byl nakonec přijat, zachoval dnešní hranici pro meziroční pokles ceny -5 %. Za mimořádné situace, což znamená výrazný pokles ceny technologií majících za následek při aktuální ceně zkrácení návratnosti pod jedenáct let, ale dává možnost uplatnit vyšší než pětiprocentní pokles tak, aby se novou cenou dosáhla opět patnáctiletá doba návratnosti.

Přijetím tohoto opatření tedy nedochází ke zhoršení podmínek pro investory do všech ostatních kategorií OZE a ani ke zhoršení podmínek pro posuzování projektů na výrobu elektřiny z OZE od bank poskytujících úvěry. Může tak pokračovat plynulý rozvoj obnovitelných zdrojů s cílem naplnění přijatých cílů pro ČR. Další podstatnou výhodou je, že při první aplikaci navrhované změny pro ceny elektřiny z FVE na rok 2011 dojde k reálnému nastavení ceny, která bude odpovídat investičním nákladům při zohlednění aktuálního kurzu koruny vůči euru. Tím dojde k razantnímu omezení přeplácení elektřiny vyrobené z FVE na úkor všech konečných spotřebitelů energie. Dalším efektem bude i následné uvolnění připojovacích kapacit pro ostatní technologie obnovitelných zdrojů, jejichž rozvoj je současným stavem v oblasti FVE zcela paralyzován. Problémem na zcela jiné úrovni diskuse ovšem je, že samotné státem a EU řízené křivení tržních vztahů v elektroenergetice odstraněno nebylo a že občané budou ideologické absurdity environmentální politiky platit nadále.

Alternativní návrh, který přijal hospodářský výbor, spočíval v nahrazení dnešního limitu 5 % vyšší hodnotou v úrovni 25 %. Pokud by došlo k této úpravě, mělo by to zásadní vliv na podmínky pro posuzování investic do všech technologií OZE. Banky poskytující úvěr by při hodnocení financování uvažovaly toto mezní snížení, což by mohlo být pro řadu projektů likvidační. Zde je třeba mít na zřeteli, že doba výstavby fotovoltaických elektráren, včetně celé přípravy projektu, je extrémně krátká a pohybuje se v rozmezí 6-12 měsíců pro větší instalace. Pro malé instalace na střechy se pohybujeme v řádu dnů, na rozdíl od ostatních druhů obnovitelných zdrojů, kde příprava projektu vyžaduje minimálně 2-3 roky. Tímto opatřením by došlo k celkovému útlumu rozvoje OZE. Investoři a zájmové skupiny by pak požadovali po ERÚ navýšení cen tak, aby se uhradila tato „riziková přirážka".

Miliardy v luftu

Obdobnou situaci, kdy se výkupní ceny a návratnost investicí do FVE zcela vymkly reálné situaci na trhu, musely v nedávné době řešit i některé další evropské státy, například Německo a Španělsko. Oba státy s ohledem na problematické působení těchto zdrojů v soustavě při větším instalovaném výkonu v podstatě pozastavily podporu dalšímu rozvoji. I ze srovnání výkupní cena z FVE v Německu a u nás je patrné, že fotovoltaickým boomem byla nejvíce zasažena právě ČR. Výkupní cena platná od 1. dubna 2010 je pro volně stojící instalace u našich západních sousedů 6 280 Kč/MWh, v ČR výkupní cena pro rok 2010 činí 12 150 Kč/MWh, tedy téměř dvojnásobek.

V roce 2009 byla výše příspěvku na výkup elektřiny z OZE, kterou platili koneční zákazníci v každé spotřebované MWh 52 Kč/MWh, tj. 0,05 Kč/kWh. V roce 2010 však tato podpora stoupla kvůli boomu FVE na 166 Kč/MWh, tj. 0,17 Kč/kWh. Pokud by byl do výpočtu výše uvedeného příspěvku započten aktuálně známý a očekávaný stav připojovaných výkonů FVE, byl by příspěvek pro rok 2010 cca 272 Kč/MWh, tj. 0,27 Kč/kWh. Je třeba zdůraznit, že se nejedná o problém jednoho roku, ale že takto nastavené podpory potrvají s ohledem na zákonné garance dalších 20 let.

Samozřejmě že nucené výkupní ceny se musí negativně odrazit i v hospodaření soukromých subjektů, ať již jsou to domácnosti či firmy. O těchto konkrétních číslech však zelení plánovači neradi hovoří. Dopady podpory výkupních cen z FVE do výdajů jednotlivých skupin spotřebitelů v roce 2011 jsou následující:

Domácnost s roční spotřebou 2 500 kWh zaplatila v roce 2009 za podporu OZE 130 korun, letos to bude 415 korun, a v příštím roce se předpokládá nárůst na 1 275 korun. A domácnost, která využívá elektřinu i k topení a přípravě teplé užitkové vody při spotřebě 15 000 kWh zaplatí v roce 2011 za podporu dokonce 7 650 Kč.

Malý podnikatel, který spotřebuje ročně 40 000 kWh, zaplatil v roce 2009 za podporu OZE částku 2 080 korun, v roce 2010 to bude 6 640 Kč, v roce 2011 lze očekávat výdaj ve výši 20 400 Kč.

Velký průmyslový podnik, který ročně spotřebuje 30 GWh, zaplatil v roce 2009 za podporu OZE částku 1,56 milionu, v roce 2010 to bude již 4,98 mil. Kč a v roce 2011 neuvěřitelných 15,3 mil. Kč.

Kdo vydělá a kdo prodělá

S ohledem na výše uvedené je zřejmé, že dosavadní stav byl neudržitelný. Investorům do slunečních elektráren zaručoval díky pokřivení trhu nepřiměřené zisky, které jsou hrazeny konečnými spotřebiteli elektřiny, nemluvě o výrazné diskriminaci ostatních zdrojů výroby elektřiny, které využívají OZE. Vysoké výkupní ceny v neposlední řadě způsobují nekonkurenceschopnost našich podnikatelů vůči zahraniční konkurenci.

üNepřijetí vládní novely zákona o OZE korigující další vývoj rozvoje FVE by nutně přinesl výrazné zvýšení inflace díky výrazným meziročním nárůstům celkové platby konečných spotřebitelů za elektřinu.

üNejohroženější skupinou, která může mít z důvodů výrazného nárůstu celkové platby za elektřinu díky rozvoji FVE a nárůstu ceny příspěvku na OZE v globální konkurenci existenční problémy, by byly především velké podniky; pro řadu nadnárodních korporací a investorů by to byl signál o odstěhování výroby z ČR. Zapomenout nelze ani na domácnosti, kdy by se především chudší část obyvatelstva díky rozvoji FVE a nárůstu ceny příspěvku na OZE dostala do skupiny ohrožené chudobou.

V případě provozovatelů sítí překotný rozvoj FVE přináší problémy se zajištěním obrovských finančních nároků na investice pro připojování FVE a udržení stability elektrizační soustavy. Přijetím vládní novely byl odstraněn zatím největší exces v rámci podpory takzvaných alternativních zdrojů energie. Příčiny však odstraněny nebyly a v modifikované míře budou české firmy i jednotlivé domácnosti zatěžovat i nadále.

Tabulka

Instalovaný výkon FVEBeze změnSchválený vládní návrh
Návrh hospodářského výboru
SumaSumaÚsporaSumaÚspora
MWmld. Kčmld. Kčmld. Kčmld. Kčmld. Kč
2 000492329- 163373- 119
3 000737494- 243560- 177
4 000983658- 325747- 236

Poznámka: Srovnávány jsou celkové hodnoty vyplacených příspěvků výrobcům elektřiny z FVE za celou dobu životnosti zdroje, tj. 20 let (sloupec „Suma"). Tuto sumu zaplatí všichni koneční zákazníci odebírající elektřinu v ČR.

___________________________________________________________________________________