Nominanční projev na místopředsedu ODS
Pavel Drobil

Je to poprvé, kdy mám tu čest ucházet se o vaši důvěru. Velice si toho vážím a svou kandidaturu na post místopředsedy ODS beru s velkou pokorou. Tento kongres hledá odpověď na zásadní otázku: jak se musíme změnit, abychom opět vyhrávali volby?

Dovolte mi odpověď na tuto otázku rozdělit do tří podotázek.

1. Jak vidím situaci ODS?

2. Jak vidím budoucnost ODS?

3. Jak vidím svou roli, pokud uspěji?

Situace ODS

Tento kongres ukázal, že umíme prohrávat. To vůbec nemyslím ironicky. Umění přijmout porážku - bez vytáček, vztekání a obviňování kdekoho kolem - je znakem dospělosti. Umění poučit se z porážky, je znakem moudrosti. My jsme ukázali, že jsme dospělí. A že přinejmenším chceme být moudří.

Umíme tedy prohrávat. Umíme ale také ještě vyhrávat? Z mnoha zde řečených projevů vyplývá, že o tom přinejmenším pochybujeme. Je to logické a pochopitelné. Stejně logické a pochopitelné ale je, že strana jako ODS vyhrávat chce. Naše mise nepočítá s ničím jiným, než že budeme hegemonem pravice. Tak jako genetická výbava lva nepočítá s ničím jiným, než

Dámy a pánové! My přece nejsme ve skutečné krizi. Nejsme v krizi ideové. Nejsme v krizi programové. Jsme v krizi personální a z ní pramenící krizi důvěry. Ale to přece můžeme zvládnout. To musíme zvládnout!

Jako konzervativní strana hledejme inspiraci v naší minulosti. Za dvacet let už jsme si vytvořili jistou tradici. Tradici, za kterou se vůbec nemusíme stydět.

že bude králem zvířat.

Lev může být oslaben. Lev může být raněn. Ale dokud se lev hýbe, nevzdává se. Dokud je schopen si sám vylízat rány, zůstává králem džungle. My se dosud hýbeme. A já pevně věřím, že si dokážeme vylízat rány. Že se dokážeme opět postavit na vlastní nohy a opanovat politickou džungli.

Dámy a pánové! My přece nejsme ve skutečné krizi. Nejsme v krizi ideové. Nejsme v krizi programové. Jsme v krizi personální a z ní pramenící krizi důvěry. Ale to přece můžeme zvládnout. To musíme zvládnout!

Jako konzervativní strana hledejme inspiraci v naší minulosti. Za dvacet let už jsme si vytvořili jistou tradici. Tradici, za kterou se vůbec nemusíme stydět.

Měli jsme za předsedu Václava Klause. Dal nám silnou misi. Misi, která nebyla nijak zpochybněna a jejíž aktuálnost stále trvá.

Měli jsme za předsedu Mirka Topolánka. A buďme objektivní. Dal naší misi srozumitelný obsah a rozšířil náš koaliční potenciál. Z obojího jsme těžili zejména v letech 2004 a 2006.

Mluvím tu o jménech. O jménech, která reprezentují dvě etapy ODS. Ale ve skutečnosti nejde jen o ta dvě jména. Jde o nás o všechny. O všechny, kteří měli, mají a budou mít podíl na politice ODS. Velká jména přicházejí a odcházejí. Ale jejich dílo – ODS – zůstává. A to je zásadní. Zásadní je loajalita ke značce. Ne osobní sympatie či antipatie k tomu či onomu lídrovi.

Co my musíme udělat pro to, aby tu ODS zůstala jako silná značka? Myslím, že z průběhu kongresu to vyplývá zcela jasně. Máme misi, máme i její obsah. Jediné, co nám schází, je důvěryhodnost. To zde říkají všichni a já se k tomu hlásím. Stejně jako se hlásím k tomu, co zde na úvod řekl Petr Nečas: my nemůžeme mít jiné ambice, než být nejsilnější pravicovou stranou.

Ano, ODS je raněná lvice. Ale pořád je to lvice. Nemůže přežít jako myš. Do or die! Vykonej, nebo zemři! Jiné možnosti před námi nejsou.

Budoucnost

Takto tedy vidím situaci ODS. Jako raněnou lvici, která si ale dokáže vylízat své rány. A jak vidím budoucnost? Není zřejmě úplně na místě pouštět se tu do přehnaně optimistických vizí. Na druhé straně jsem přesvědčen, že toho negativního už bylo řečeno dost. Pamatujme si to, ať v nás i do budoucna zůstane pořádný kus pokory. Pokora nás určitě nezabije. Ale teď se musíme zvednout a jít dál. Rezignace by nás zabila zcela jistě.

Chápu, že jste nespokojení. Možná dokonce naštvaní. Já jsem nespokojený také. Ale musí jít o pozitivní nespokojenost. Nespokojenost, která nevede k rezignaci. Ale k pozitivní změně.

Jaká to má být změna? Už jsme se tu shodli, že onou pozitivní změnou musí být silná podpora novému lídrovi. Zapomeňme na to, jestli jsme z Čech, nebo z Moravy. Jestli jsme Klausovci nebo Topolánkovci. Sešikujme se za Petrem Nečasem. Ten nás odeesáky vede všechny. Čechy, Moravany, Slezany. Vede nás tady a teď. Podpořme ho každodenní prací a loajalitou!

Za druhé jsme se tu shodli, že změna znamená věrohodnou reprezentaci. Nejen na té nejvyšší úrovni. Ale i na úrovni regionální a komunální. Nic víc, myslím, netřeba dodávat. Všichni víme, o co jde. Jen to musíme naplnit v praxi. To bude samozřejmě to nejtěžší.

Za třetí se shodujeme na tom, že musíme obnovit jednotu ODS. Jsem přesvědčen, že základem této jednoty musí být lepší komunikace. Jak mezi jednotlivými orgány ODS. Tak mezi centrem a regiony. A nakonec i mezi regiony navzájem.

Nijak nezpochybňuji, že každý z nás osobně i každý region mají své vlastní legitimní zájmy. Musí však jít o zájmy politické, nikoli zájmy obchodní. A musíme být schopni – třeba i na základě ostré debaty a ostrého vyjednávání - dosáhnout dohody. Přátelé, politická dohoda není sprosté slovo. Naopak. Slušná dohoda, dosažená slušnými lidmi, kteří drží slovo, je základem slušné politiky. Když se dokážeme slušně dohodnout mezi sebou, dohodneme se také s politickými partnery a dokážeme se dohodnout i s našimi voliči.

Kdo je Pavel Drobil

Takto tedy vidím situaci a budoucnost ODS. A jak vidím sám sebe a svou roli?

U každého, kdo se uchází o takto významnou funkci, se vždy přirozeně vyrojí spousta komentářů a spekulací, co je vlastně zač. Myslím, že toto je ta správná chvíle, abych sdělil svůj vlastní názor na to, "co jsem vlastně zač".

Původní profesí jsem právník. Než jsem se pustil do politiky, podnikal jsem. A říkám tu zcela otevřeně, že jsem do ní vstoupil jako zajištěný člověk. Svých podnikatelských aktivit, resp. jejich výkonu jsem se vzdal. Na druhé straně se od nich v žádném případě nechci distancovat. Naopak pokládám za svou přednost, že díky mému minulému nejsem kromě svých rodičů, manželky a dětí nikomu za nic doživotně zavázán.

Politika i byznys jsou obě úctyhodná povolání, pokud se provozují odděleně. Prohlašuji zde, že své aktivní podnikatelské období považuji za užitečnou průpravu. Ale už je za mnou. Se vstupem do celostátní politiky jsem ukončil či v nejbližší době ukončím i své působení v orgánech krajských či státních firem. Nyní jsem připraven se na sto procent věnovat politice coby veřejné službě. Za to vám ručím, dámy a pánové!

Zároveň vám chci říci, co pokládám za svůj osobní vklad politice ODS. Měl jsem tu čest být garantem části ekonomického programu ODS. A chci na tuto činnost navázat. Chci osobně přispět k budoucímu úspěchu ODS tím, že se zasadím o vznik odborných komisí. Ostatně včera o jejich potřebnosti hovořil např. pan kolega Vladimír Malena. Tyto komise na jedné straně umožní využít potenciál naší třicetitisícové členské základny. Na druhé straně dají našim členům šanci na kariérní postup díky vlastní píli.

Naši lidé jsou naše největší bohatství. Každá strana je tak silná, jak mocný má rezervoár myšlenek a odborníků k jejich prosazování. Nesmíme dopustit, aby ti nejlepší a nejnadějnější, které jsme si vychovali, nakonec posílili jiné strany. Protože v ODS už neuvidí perspektivu. Bohužel, už se to děje. A bude se to dít v daleko větší míře, pokud neumožníme nadějným odborníkům cestu vzhůru. Oni musejí vidět, že získají postavení dík vlastní píli a umu.

Chceme změnu. Chceme věrohodnost. Chceme prioritu programu a politiky nad partikulárními zájmy a byznysem. To jsou správné slogany. Ale nedokážeme je naplnit, pokud k tomu takříkajíc nebudeme mít lidi. A nebudeme je mít, pokud jim nedáme férovou šanci.

Na tomto místě chci ocenit práci, kterou pro ODS odvedl think tank CEVRO. Chci garantovat, že spolupráce s CEVRO bude pokračovat. Chci zabránit tomu, aby lidé vychovaní touto akademií posilovali naše konkurenty. Chci nabídnout těmto lidem kariérní postup v ODS. Chci využít jejich potenciál k obnovení hegemonie ODS na pravici a k udržení naší programové převahy. Chci zachovat a rozvíjet náš intelektuální potenciál.

Často se říká, že výhodou nových stran je, že jsou jako nepopsané listy a dokáží tak vyhovět volání voličů po změně. Určitě je to pravda. Ale na druhé straně je také pravda, že nové strany nemají a nemohou mít takové personální a odborné zázemí, jako máme my. Využijme toho!

Začal jsem tím, že jsem přirovnal ODS k raněné lvici. Skončím tím, že už vidím tu lvici opět svobodně a hrdě pobíhat po politické džungli. Možná je to zatím jen můj sen. Ale pro jeho splnění, pokud mi dáte dnes ve volbě místopředsedy šanci, udělám vše!

___________________________________________________________________________________