Kongres ODS novému předsedovi snesl takřka modré z nebe - splnil mu více než ta pověstná tři pohádková přání…

Možná, lze ten zázrak také přičíst na vrub těch několika málo dní před volbami, kdy se nový šéf ODS, v nepěkné situaci, chopil otěží. Působilo to navlas stejně pozitivně, jako na těch půlených billboardech ódeesky - inteligentně, vyrovnaně působící Nečas versus zapšklý,  zjevně nepoctivý Paroubek…

Jako člověk vystrašený předvolebními průzkumy, podceňující rozum českých voličů, který už málem viděl Paroubka na Hradě, považuji tyto volby za obrovské vítězství, navzdory skutečnosti, že ODS přišla o statisíce hlasů - ty ztracené hlasy se totiž nikam neztratily! Důležité je, že stále existstují  -  ani ti jejich noví vlastníci je nemají nadosmrti, to kouzlo novosti nevydrží navěky!

I ten právě skončený Kongres evokuje pocit vítězství, nebo alespoň toho, že víc se momentálně učinit nedalo! No, ještě, abych se ze všech těch vítězství nakonec nepominul!

Je ovšem také zřejmé, že i kdyby se teď ODS třeba rozkrájela v očích mnoha spoluobčanů jí to stejně moc nepomůže, neboť v rozporu se známou teorii, jsem přesvědčený, že ta lidská paměť je přece jenom lepší, než ta vychvalovaná  sloní…

Nepochybně přiměřenější, než oslavovat nějaká vítězství, tak bude asi hovořit o  nadějném začátku - snad nové etapy Občanské demokratické strany, plné nebezpečných úskalí!