Také veřejnoprávní média potřebují redukční dietu
Petr Štěpánek

Nová vládní koalice chce státu nasadit redukční dietu. Stejnou dietu si zaslouží i přebujelá veřejnoprávní média. Český rozhlas má v současné době 21 stanic, Česká televize čtyři. Ale podívejme se na věc popořádku a systémově.

Nejprve je třeba si položit otázku, zda veřejnoprávní média vůbec chceme. Dá se předpokládat, že přes všechny výhrady, které opakovaně zaznívají, většinová odpověď bude znít, že rozhlas a televizi ano, ČTK nikoli, ta může být zprivatizována. Pak se musíme ptát dál: Jaký rozsah má veřejná služba mít? Kolik to bude stát, respektive kolik na to chceme dát? A jakým způsobem to má být hrazeno?

Když jsem před lety psal alternativní projekt veřejnoprávní televize, uvažoval jsem o dvou kanálech nazvaných ČT Info a ČT Arte. Vedla mne k tomu myšlenka, že veřejnoprávní médium má za veřejné peníze obsluhovat především ten prostor, který zdarma nezaplňují média privátní. Opravdu potřebujeme z veřejných peněz platit ČT 4 Sport? A má být za veřejné peníze provozován kanál ČT 1, jenž se v hlavním vysílacím čase příliš neliší od privátní konkurence? Nestačily by jako veřejná služba kanály dva, tj. ČT 24 (Info) a ČT 2 (Arte)? Kolik tím ušetříme? Obdobně je třeba se ptát v Českém rozhlase. Tam, pokud vím, si podobné otázky již kladou.

Žijeme v multimediální realitě, ve světě bouřlivého rozvoje telekomunikací a technologií, kde se spousta donedávna oddělených činností prolíná. Nabízí se proto i otázka zcela zásadní: Nenastal již čas mít jen jednu mediální veřejnoprávní instituci? Kupříkladu se třemi divizemi – televizní, rozhlasovou a internetovou? Kolik by taková synergie ušetřila?

Diskuse, jak veřejnoprávní média v měnících se technických i ekonomických podmínkách financovat, se vede v celé Evropě. Jestliže se naše země rozhodla pro rovnou daň, pak bychom měli být skutečně důslední, i co se týká tzv. koncesionářských poplatků, a hradit je ze státního rozpočtu. Rovná daň není stejná daň, rovné se platí procento, nikoli částka. Televizní a rozhlasové poplatky oproti tomu platí všichni – chudí i bohatí – ve stejné výši. De facto je to degresivní daň, v poměru ke svému příjmu platí nejvyšší procento ti nejchudší. Financování veřejnoprávních médií ze státního rozpočtu by proto mělo i sociální efekt. Strašit ztrátou nezávislosti médií veřejné služby je zpozdilé. Soudy přece také platíme ze státního rozpočtu.

Rodí se vláda rozpočtové odpovědnosti. Do rozpočtové odpovědnosti by měla být zahrnuta i média veřejné služby.

Mám totožný názor jako

Mám totožný názor jako p.Štěpánek, tedy s dostačujícím počtem 2 kanálů pro info a umění, jak říká. Předpokládám, že o atraktivní sportovní přenosy by se mohla podělit zbylá média. Otázku, zda tyto 2 kanály financovat reklamou či rozpočtem považuji za druhořadou, ale v každém případě jej jeden způsob. Věčná škoda, že voliči nezvolili p.Štěpánka do sněmovny, přesto doufám, že má v ODS vysoký vliv v oblasti mediální politiky a tudíž by mohl protlačit zákonné opatření k realizaci, pokud se ovšem nic nezvrtne v trojkoaličním uspořádání. V každém případě co je doma, to se počítá.

Tzv. "Veřejnoprávní média"

Tzv. "Veřejnoprávní média" určitě nechceme. Je to jen zlodějna různých příživníků. Pokud se uživí ostatní, není třeba někoho sponzorovat z daní a křivit tržní prostředí.

Možná, že právě teď je čas

Možná, že právě teď je čas trochu prohrábnout ten Augiášův chlív na K(r)kavčích horách bez ohledu na možnost další televizní vzpoury.

Už třeba taky proto, že případnou televizní vzpouru budou podporovat profláknuté ksichty ze spodní až nejspodnější části politické scény.

Vížený pane Štěpánku, věcné

Vížený pane Štěpánku,

věcné argumenty, které používáte mají skutečně svou váhu. Dovolete mi ale několik poznámek jako jednoho z uživatelů.

1. ČT1 se přece jen trochu liší od komerčních televizí, většinou však jen v obsahu, nikoliv v provedení. Zprávy na NOVĚ jsou podstatně lepší, ale to je asi všechno, na :co se lze na NOVĚ dívat. Na PRIMĚ jsou k dívání nedělní seriály v 8:15.
2. K divatelným kanálům patří skutečně ČT2 a ČT24. Kardinální rozdíl bylo možno pozorovat například v neděli večer, kdy ČT1 vysílala naprosto hnusnou "nováckou" Latinu a ČT24 Švédskou svatbu. Ale to není jediný případ.
3. Moje osobní stanovisko je - oddělit od sebe jednotlivé kanály ČT jako samostané ekonomické subjekty s diferencovanou státní podporou. Současně uvolnit pro ČT1 limity na reklamu.
4. K ČT4 se nemohu vyjádřit, protože ji sice platím, ale nesleduji. Ale pochybuji o její skutečné veřejnoprávnosti.

BTW: Nevadí Vám, že Váš článek již uveřejnilo Rudé Právo?

S pozdravem

Něco by se s tím určitě dělat

Něco by se s tím určitě dělat mělo.

Uložit

Uložit