Svou analýzu 21. Kongresu ODS jsem zakončil konstatováním, že v jeho výsledcích nevidím reformu ODS a nevidím v nich ani první krok k reformě. Vidím v nich jen (a to není v žádném případě málo) nutný předpoklad k tomu, aby první reformní kroky mohly být zahájeny. Doplnil jsem, že mohou být zahájeny jen pokud k tomu bude vůle a odvaha jak ze strany vedení ODS, tak (a to hlavně) členské základny.

Že se ke změnám v ODS bude vedení strany stavět s velkou opatrností, jsem očekával. Přesto jsem byl zklamán, když Petr Nečas velmi důrazně odmítl hovořit o problému "kmotrů" a prohlásil sám pojem "kmotr", jeho formulaci a užívání, za "politický zločin". Vzhledem k tomu, že nejsem členem ODS, nevadí mi, že zůstanu politickým zločincem, a vsadil bych krk na to, že to nebude vadit ani velké většině novinářů, komentátorů a ani velké části občanů. "Nové" ODS pojem "kmotr", jak jsem se obával, vadit bude. Soudě podle kongresových projevů, chce ODS bojovat nikoliv s problémem, ale s pojmem.

Bohužel se záhy po kongresu naplňuje více skeptická část závěrů mé analýzy. Jak jsem se obával, jen týden po skončení kongresu místo o reformě, hovoří vedení ODS o "jednotě a stabilitě". Stranu je podle nich nutno sjednotit a stabilizovat. Že by se měla změnit? Nebo snad dokonce očistit od jí nejvíce poškozujících jevů?

Nový místopředseda ODS, jehož zvolení jsem na kongresu uvítal a který má představovat to, co je v ODS nové a positivní, brněnský Pavel Blažek, vidí jako svůj hlavní úkol komunikaci s členskou základnou:

MF DNES: Když říkáte komunikace s členskou základnou, tak zřejmě právě na vás padne hlavní díl práce na očistě strany, kterou ODS od kongresu avizuje.

"To jsou mediální zkratky, které jsme si vymysleli sami, a to je to nejhorší. Odmítám stranické čistky a slovo čištění se už vůbec do politiky nehodí."

Nicméně máte už nějakou strategii, co byste chtěl v ODS změnit?

"Slovo změna je opět marketingový výraz. ODS musí zareagovat na vývoj a musí se vnitřně vyvíjet. To, co se nejvíce kritizuje, je důsledkem vnitřních poměrů v ODS v minulosti a je zjevné, že po kongresu určité praktiky odumírají, neboť nebudou mít z čeho žít."

Jaké praktiky?

"To, co říkal Petr Nečas na kongresu. Tedy že stranu se snaží řídit různé osoby z příšeří, aniž mají jakoukoli politickou odpovědnost."

O čem bude pan místopředseda komunikovat s členskou základnou? Jistě to nebude problém "kmotrů", používat ten výraz je samo politickým zločinem. Nějaká změna? Na ten výraz je pan místopředseda alergický. A vůbec, je to jen marketingový výraz. Kritizované jevy? Jsou jen důsledkem vnitřních poměrů v minulosti. Po kongresu takové praktiky odumírají, protože nebudou mít z čeho žít. Jaké praktiky? No, jak říkal pan předseda na kongresu, stranu se snaží řídit různé osoby z příšeří, aniž mají jakoukoli politickou odpovědnost.

Dobře, na okamžik tedy nebudu tvrdohlavý a opustím na chvíli ten zakázaný pojem "Kmotři". Konec konců je to jen pojem a pokud hovoříme o téže věci, není tak důležité jak ji pojmenujeme. Budu jim tedy říkat "osoby jež se snaží ODS ovládat aniž mají jakoukoliv politickou odpovědnost". Je to strašně dlouhý, ale budiž. Pokud to vše pan místopředseda pro komunikaci myslel vážně, pak volám EUREKA!!!

Problém je vyřešen. Nebo v blízké budoucnosti bude. Praktiky těch "osob z příšeří, jež se snaží ODS ovládat aniž mají jakoukoliv politickou odpovědnost" už začínají vadit i jim samotným, i oni je pokládají za vývojem překonané jevy minulosti. Někteří z nich, například jeden jehož jméno je shodou okolností rovněž Dlouhý, se nechal zvolit přímo do výkonné rady, aby tak tu politickou odpovědnost získal. A není sám. ODS se zkrátka vnitřně vyvíjí. Vyvíjí se tak rychle, že už týden po kongresu, ve kterém delegáti ukázali, co si o podobných praktikách myslí, se "osoby z příšeří jež se snaží ODS ovládat aniž mají jakoukoliv politickou odpovědnost" staly pro vedení ODS minulostí. Vymírají. Kongres skončil. Dnes už nechceme žádné změny, bylo jich na kongresu dost. Novým heslem nové ODS je "Jednota a stabilita".

Vzhledem k tomu, že bohužel již není úplně pravda, že "osoby jež se snaží ODS ovládat", nemají jakoukoliv politickou odpovědnost, opustím ten dlouhý, ale stále ještě povolený výraz a vrátím se ke zločinnému, ale krátkému a výstižnému výrazu "kmotr".

Kmotři ještě nevymírají. Ani nezačali vymírat. Naopak, prosperují a derou se z příšeří na světlo. Nevím, jak to bude pan místopředseda členské základně vysvětlovat. Asi to neví ani on, a tak se o tom prostě nebude mluvit. Nejen předseda, celé vedení ODS je na to alergické.

V nejsevernějších arktických oblastech Kanady a Grónska žije zajímavé a dnes už vzácné zvíře, jehož osud bych těm, kdo rozhodují o osudu ODS doporučil bedlivě prostudovat. Tím zvířetem je pižmový buvol, který není ve skutečnosti příbuzným turů, ale spíše ovcí. Má hustou, dlouhou téměř k zemi dosahující tvrdou srst a přizpůsobil se životu v extrémních arktických podmínkách. Žije ve stádech čítajících několik desítek jedinců. Jejich jediným nepřítelem jsou vlci a medvědi, ti bílí, lední. A ovšem též nepřítel nejnebezpečnější, ten který téměř způsobil jejich vyhubení - člověk. Muskoxen, to je jejich anglický název, vyvinuli kdysi velmi účinnou obranu proti predátorům. V případě útoku se semknou do kruhu, samice a telata uvnitř, silní pět set kiloví býci na okraji kruhu a .... stojí bez hnutí jako pevná kruhová zeď tvrdých hlav a neprorazitelné srsti. Tato statická obrana byla dlouho velmi efektivní, nepřítel kruh jen velmi těžko prorazil a muskoxen přežili od pleistocénu až dodnes. Ani pro eskymácké lovce vyzbrojené oštěpy a noži nebyli snadnou kořistí, jejich stavy byly stabilní a zdálo by se, že jejich budoucnost je jistá.

Vše se změnilo, když Eskymáci získali nové zbraně, pušky. Nemuseli se již dostávat do nebezpečného střetu s lovenou zvěří. Stáli opodál, v dostřelu svých zbraní a dříve tak nebezpečný lov se změnil na krutou pouťovou střelnici. Když jedno zvíře padlo. ostatní se chovali tak, jak byli zvyklí. Kruh se semkl a stádo stálo na místě. Stáli, mlčky a bez pokusu o obranu nebo o útěk. A tak padali další a další jedinci, další a další stáda, až do doby, kdy se ze dříve početných stád buvolů stala populace několika málo tisíc, jíž hrozilo vyhynutí. Dnes, po tom, co byl zakázán jejich lov a stali se chráněnou zvěří, jejich počet znovu stoupl. Je jich v celé Severní Americe a v Grónsku asi 80 tisíc, z toho 70 tisíc na Banksově ostrově, který se stal jakousi jejich rezervací.

ODS svým přístupem k tomu, co ji nejvíce ohrožuje, je více a více připomíná. Tomu, co ji nejvíce ohrožuje, se odmítá efektivně bránit. Chce stát na místě a mlčet. Kruhová obrana, uvnitř které jeden po druhém odpadají příznivci a voliči je stejně statická. Rozdíl je jen jeden, skutečný nepřítel neútočí zvenku. Obránci se více a více stávají svými vlastními nepřáteli. Dívají ven, stojí na místě, zády k těm, které by si měli chránit a zakazují o problému mluvit. Semknout se, stát a mlčet. To je, jak chtějí přežít. V pomyslném boji o přízeň veřejnosti, o voliče, se nechtějí stát jeho aktivními účastníky. Chtějí zůstat terčem. Mlčícím a statickým terčem. Nechtějí o nemoci, která je ničí zevnitř, hovořit. Nechtějí problémy řešit. Chtějí je "ustát". Vždyť to tak dlouho dobře fungovalo. Nechtějí vidět, že se podmínky změnily a to co stačilo dříve, dnes už nestačí. Nevidí, že sami svou neschopností a nevůlí řešit svou vnitřní slabost, dodávají vnějšímu "nepříteli" nejnebezpečnější zbraně a munici. A že těch "uvnitř", jejich voličů, které by si měli chránit a kultivovat, rychleji a rychleji ubývá. Že jich v krajských volbách před dvěma roky ztratili 80 tisíc a letos již 800 tisíc. Že jich za čtyři roky ztratili téměř polovinu. ODS se k nim obrací zády a stojí. A mlčí. Nechce se měnit. Slovo "změna" považují někteří její vedoucí činitelé za více nebezpečné než zastaralou a neefektivní obranu. Budí to dojem, že nechtějí chránit svou populaci příznivců a voličů, chtějí bránit sami sebe. Nechápou, že bez těch, kdo stáli uvnitř kruhu, těch kdo jí dodávali její bývalou sílu, jsou jen prázdnou a stále se zmenšující, ze všech stran ostřelovanou, kruhovou linií terčů na politické střelnici.

Nepochopili samotný základ demokratické politiky, nepochopili, že politické straně nedává sílu to, kolik vládních postů obsadí, nedává jí sílu to, jak pevně ovládá úřady a jak úzce je napojena na "sponzory". Nedává jí sílu to, že je schopna "oslovit" billboardy a reklamními spoty více voličů než oponenti. Nechápou, že voliče nestačí "oslovit" v kampani, že si je musí znovu a znovu získávat tím, jak se k nim chová mezi volbami a že tím, jak si je získává, čerpá zároveň i novou sílu. Voliče získá tím, že je důvěryhodná, že volič ví, že je v jeho zájmu ji volit. Pokud je o tom nedokáže přesvědčit, znamená více peněz utracených za billboardy a spoty jen to, že více voličů ví o straně, které nevěří a kterou volit nebudou.

Důvěru veřejnosti strana nezíská tím, že si zakáže mluvit o tom, čím voliče ztrácí. Veřejnost ví, že ODS má problém s klientelismem, korupcí a "kmotrovstvím". Nemlčí o tom oponenti, nemlčí o tom media. Jediný kdo chce mlčet, je ODS.
Tolik vzývaná vnitřní "jednota a stabilita" nejen že nepomáhá, voliče spíše odpudí. S kým chce vedení ODS být "jednotné"? S voliči nebo s "kmotry"? Co chtějí "stabilizovat"? Svou posici na hraně propasti? Své vztahy s "osobami z příšeří, které se ji snaží ovládat, aniž mají jakoukoli politickou odpovědnost?" Pokud vedoucí činitelé považují za nebezpečné dokonce slovo "změna" a vyslovení slova "kmotr" prohlašují za "politický zločin", dává tím ODS voličům signál, že chce chránit "kmotry", a ty funkcionáře, kteří z existujícího marasmu profitovali a profitují, kteří tento stav neřešili a řešit nechtějí.

To, že podobný, nebo stejný problém mají i jiné strany, ODS ztracenou důvěru nezíská.

Problém ztráty důvěry se nedá "ustát". To je přesně to, co přivedlo ODS na okraj propasti. Důvěra voličů se vrátí jen tehdy, když bude ODS tento problém řešit - aktivně a viditelně řešit.