Devalvační válka
Jan Suchánek

Jako starší osoba jsem devastován pedagogickým dohledem na alpských svazích týden sledoval odevzdaně jediný mně srozumitelný program v hotelové televizní nabídce. Jednalo se o americký CNBC. Zrovna se minulý týden věnovali Davosu, Obamovu návrhu na nový schodek rozpočtu a úrokům na portugalské EURO dluhopisy. Vše co z toho plynulo je, že dochází v severoatlantické civilizaci k šílené sebedestrukci dobrovolným znehodnocováním peněz. Protože se ani dolar ani EURO k ničemu neváží, nejde formálně o devalvace ale o faktické znehodnocování. V tomto znehodnocování dochází k naprosto nepředstavitelné soutěži. Například mezitím, než i všechna auta budou z Číny, se soutěží, jestli se jich teď víc bude vozit z USA do EU nebo to zůstane naopak. Devalvace je jen skrytá a to vůči energiím a zboží, které Evropané a Američané nakupují mimo severoatlantickou civilizaci a které finálně budou muset nakukovat dráž.

 Američani si za presidenta zvolili zběha od muslimské víry, právníka, významného specialistu na právo nemajetných na hypotéku. Ten teď utracení dalšího ničím nekrytého víc než  biliónu dolarů zdůvodňuje tím, že se zaměří na ekonomiku. V tom biliónu nejsou stále ještě náklady na zdravotní péči desítek miliónů nepojištěných Američanů (a dalších miliónů v USA žijících imigrantů). Obama zaručí úvěry pro vznik nových pracovních příležitostí. Jako právník snadno opustil ekonomické souvislosti toho, že nekonstatuje novou, trhem neuspokojenou poptávku. On jenom na úkor starých zaměstnavatelů pomůže z jejich daní zaměstnavatelům novým, aby tak svobodnou soutěž dále potlačil.

Šílenost jeho socialistických nápadů zakrývá to, že jeho spolustraníci doufají, že si takto u nezaměstnaných koupí volební hlasy, které na podzim zabrání republikánům převzít nad Obamou v Kongresu kontrolu. Američani totiž můžou omezit už na podzim tuhle cestu ekonomických ignorantů k socialismu. Evropané mají smůlu, oni to už doma nijak změnit nemůžou. Američané totiž naštěstí byly s tím socialistickým šílenstvím konfrontováni osobně, protože jim znehodnotili úspory na stáří a oni žádný evropský Bismarkův penzijní systém nemají. Projev tak rozsáhlé desiluze je potlačen tím, že příliš mnoho vlivných je zainteresováno na tom, aby na Obamových šílenostech vydělali.

Projevem takového vydělávání na nesmyslném vládním intervencionismu je, že odstranění ztrát z nesplácených hypoték stálo víc, než nespláceno bylo. V jeden čas v celém řetězci angažovaných finančních institucí musely být vykázány mnohonásobné ztráty, aby injekce do toho řetězce znamenaly zisk příjemců, protože třeba AIG zaplatila pojistku nebo dotovaná banka zaplatila své dluhy. Ztráty mohly být umazány a dotace mohla být užita k investicím k posílení na trhu koupí méně šťastných konkurentů. Evropané zatím v klidu ignorují, že tu není žádná potencionální poptávka, která by nahradila šrotovným nadlouho dopředu uspokojenou poptávku po malých autech, a že šrotovné nic nevytvořilo.
 
Američané ve prospěch svého presidentského experimentu přišli o své důchody, možná si zlikvidují nejlepší zdravotní péči na světě a určitě ještě spoustu toho zaplatí. Ale mají šanci to na podzim napravit. My se chystáme to v květnu totálně podělat, když stojíme naprosto nepřipraveni před skutečností, že Řekové, Irové, Portugalci, Italové a Španělé, nevím v jakém pořadí, se budou muset vzdát minimálně části svých sociálních příjmů tak, jak to již museli učinit Maďaři a Litevci. Můžou Evropané pokračovat v iluzi, že je nutno pokračovat v budování sociálního státu (a utrácet za boj proti oteplování)? Jaké budou důsledky až evropské národy začnou agresivně uplatňovat zásadu, bližší národní košile než evropský kabát? Výsledkem je jediné, to je znehodnocování kurzu EURA vůči znehodnocovanému dolaru a zdražení ruské ropy a čínského zboží.

Problém je takový, že bankrot EURO země znamená, že zboží za touto zemí emitovaná EURA musí dodat zbývají členové EURO zóny nebo akceptovat tomu odpovídající inflaci.  Může si v takové EU perspektivě malá, exportně závislá země, v které kapitál již většinově patří cizincům,  dovolit zdaněním vyhnat do ciziny další podnikatele a zaměstnance s vysokou přidanou hodnotou? Může si taková země dovolit chránit sociálně závislé tím, že se v jejich prospěch zadluží? Může si taková země dovolit volební systém, který vylučuje individuální odpovědnost a politickou soutěž? Může si taková země dovolit vyloučení jakékoliv kontroly justice, to je soudů a prokuratur? Může si taková země dovolit absolutní bezzubost proti korupci a celým svým aparátem bránit uplatnění důkazů korupce, když systémovým nástrojem obrany korupce je ekonomická negramotnost právníků a politiků? Můžeme si dovolit, aby politici znehodnocovali naši měnu a soudci principy, na kterých je naše civilizace založena?

___________________________________________________________________________________