Musím dát za pravdu čtenáři, který pod mým článkem z minulého týdne napsal, že můj nápad sledovat každý týden OVM, bude sebetrýznění. Je to tak. Přestože včera měl Václav Moravec ve studiu premiéra Fischera a dva renomované ekonomy profesory Švejnara a Mejstříka, nedokázal z kyselého citronu, který pořad už dlouhou připomíná,  vymačkat  žádnou šťávu. Hovor klouzal v obecné rovině a po povrchu, zaznělo mnohem více pronášených přání a představ jak by hospodaření státu mělo vypadat, než konkrétních návodů jak na to.

Když má Moravec ve studiu politiky, obvykle se dočkáme zcela opačných návodů k řešení současné situace, nebo obviňování se navzájem ze lži. Divák se tak nedozví vůbec nic, maximálně si prohloubí pocit znechucení a blbé nálady. Když už se Moravcovi povede obsadit nedělní diskusi nepolitiky, dopadne to stejně. Se zbožnou úctou naslouchá obecným kecům (nechť pánové prominou) slovutných ekonomů, aniž by se jich zeptal na zcela konkrétní věci a nechal je posoudit z odborného hlediska jednotlivé návrhy politických stran. Tak jsou návrhy ČSSD (mateřská, 13.důchody, nemocenská) skutečně navyšováním rozpočtového deficitu, nebo ODS destruuje jen tak z plezíru? Máme štědřejší sociální systém než si můžeme dovolit? Máme v rozpočtu rezervy na dávky, které ČSSD slibuje? Kdo má pravdu v této při, páni ekonomové?

Jediné, o čem  mluvil profesor Mejstřík  konkrétně, byla nesmyslnost progresivního zdanění, které navrhuje levice ve výši 38%, a pro potvrzení svých slov se obracel na kolegu Švejnara, který horlivě přikyvoval. Rozhodně nechci být impertinentní k panu Švejnarovi, ale sleduji ho již dlouhou dobu a prozatím přikývl vždy tomu, kdo vedle něho seděl. Žádnou vlastní ekonomickou myšlenku, vůbec už ne převratnou, jsem z jeho úst nikdy nezaznamenala. Nakonec i pro budoucí vývoj má dva scénaře, jak uvedl ve včerejších OVM. „Výroba může růst a expandovat jako po hospodářské krizi ve 30. letech, nebo to bude to známé dvojité w  a nás čeká druhá vlna.“  

Na závěr pánové s vážnou tváři konstatovali,  že se politické strany musí pootočit směrem k budoucnosti, to znamená neprožírat jí.  Neřekli ovšem, že především se jedná o strany dvě, a to KSČ a ČSSD, ani to, jak je přinutit.

V druhé části tohoto únavného pořadu jsme měli možnost sledovat pražského primátora Pavla Béma(ODS), předsedu finančního výboru pražského zastupitelstva  Hulínského(ČSSD) a předsedu kontrolního výboru Hoffmana (KSČM) k problematice projektu Open card. Bylo nádherné sledovat, jak se těmto dvěma šibalům, pardon zastupitelům, kteří jsou doslova odpovědni za správné hospodaření z titulů svých funkcí, podařilo udělat ze své neschopnosti přednost, aniž by Moravec nějak důrazně reagoval. Neviděli smlouvy, škemrali téměř dvojhlasně a mezitím jim penízky někdo vytuneloval. Klasický tunel, opakoval Hulínský.

Nakonec to s tím tunelem nebude asi tak horké jak nám líčila média a pan Hulínský. Že pravděpodobně došlo k nějakým pochybením, přiznal i Pavel Bém, stejně jako uvedl, že se celou záležitostí intenzívně zabývá a snaží se chyby napravit. V žádném případě však nezpochybnil projekt samotný. Karta Open card  svou funkcionalitou v budoucnosti předčí tzv. kartu londýnskou a cena nákladů, jak uvedl Bém, bude nesrovnatelně nižší. Bylo dojemné sledovat Moravce, který Béma téměř okřikl, že není možné srovnávat londýnské ceny, neboť  londýnský starosta má také několikanásobně vyšší plat než pražský primátor. Doufám, že podobné srovnání nepřipustí ani v cenách elektrické energie, jimiž v jeho pořadech tak často šermují  zástupci ČEZu. Naše platy se rovněž nemohou srovnávat s platy západních států, přesto máme el.energií pátou nejdražší v Evropě.

V druhé části pořadu bylo zcela patrné, a nebylo to jen vinou moderátora, který i kdyby byl sebelepší rozhodně nemůže obsáhnout tak široký záběr, že pořad je špatně postaven dramaturgicky. Dvouapůlhodinovou diskusi, obzvláště na odborná témata vyžadující odbornou erudovanost, nemůže dělat jeden člověk, který možná obecně rozumí všemu od kojení až po těžbu dřeva v šumavských hvozdech, protože divákům, kromě planého žvanění už nic jiného nenabízí.

Politické spektrum

A aby snad nedošlo k mýlce, že OVM patří mezi nejhorší diskusní pořady ČT,  doporučuji vám ke shlédnutí diskusní pořad politické spektrum, kde se chodí předvádět představitelé malých stran. Je pravda, že tam se člověk aspoň pobaví.  Když jsem viděla Radka Johna jak horlivě nabádá k transparentností uvnitř politických stran, vyzdvihuje samočisticí účinky a holedbá se, že u nich to funguje, tak jsem se smála jako při dobrém vtipu. S jeho příslovečným vztahem k transparentnosti je div, že se na jeho nemanželskou dceru přišlo už po sedmi letech.