Důchod každému rovným dílem
Pavel Zvěřina

Jan Šesták ve svém článku "Musíme snížit důchody totalitním komunistům a estébákům" požaduje, aby byly sníženy důchody již zmíněným, "stejně jako bývalým příslušníkům Československé lidové armády, Veřejné bezpečnosti a Lidových milicí." Jakkoli je to krásný nápad, je jasné, že nemá šanci na prosazení, protože právě tato skupina pilířů bolševické totality by byla první, jež by se obrátila na Evropský soud pro lidská práva s (dle mého skromného názoru) oprávněnou stížností na diskriminaci na základě příslušnosti k určité politické skupině.

Docela snadno by ovšem šlo udělat něco jiného, a sice zvýšit důchod těm, kdo byli minulým režimem diskriminováni. To se do jisté míry děje, byť tyto přídavky jsou poměrně malé a veskrze nepostihující dostatečně ani ten finanční rozdíl ani celou šíři těch, kdo byli diskriminováni.

Mnohokrát jsem už slyšel, že socialismus (dnes pod vlivem nesprávné klasifikace, bezduše převzaté z angličtiny, všeobecně označovaný za komunismus) neposkytoval lidem motivaci. Není to pravda. Motivace existovala, i když, tak jako v tom systému ostatně všechno, v podivných, pokřivených, nejčastěji třídně orientovaných, podobách. Jednou z nich byl neustálý nedostatek něčeho. Bytů například - motivace k dosažení samostatného bydlení (to, co se nám dnes nejspíš zdá jako standard, v rozvinuté socialistické společnosti, jejíž údajnou největší radostí byla péče o lidi, nebylo ani zdaleka samozřejmostí) pak hnala lidi k členství ve zločinných organizacích zmiňovaných panem Šestákem. (Jistě, je mi jasné, že toto byl většinou jen jediný důvod té motivace.)

Jinou takovou motivací, kterou jsme však (spolu s pokřiveným pojetím práva) převzali do naší posametové rádoby-demokracie, bylo i stanovování výše důchodu na základě výdělků v předdůchodovém období (bývalo to 5 nebo 10 let, podle toho, co bylo pro nastávajícího důchodce výhodnější). Jenže ani v tom zlatém totáči nebylo nic zadarmo, ani tento perfektně načasovaný cukříček – to, co dnešní KSČ(m) neomaleně vydává zy jeden z výdobydtů socialismu byl ve skutečnosti chytrý bič, který si milující strana a vláda vymyslela k tomu, aby z unavených a sedřených dělníků na poslední chvíli vyždímala maximum (opravdovým bičem pak se tato metoda určování výše důchodu stala invalidním důchodcům, kteří byli nuceni odejít do něj ze zdravotních důvodů nečekaně dříve). Navíc, tito předdůchodoví stachanovci byli používáni k tomu, aby vnesli elán a oddanou poslušnost do řad těch mladších, kteří si o důchodu mohli ještě mnoho let jen nechat zdát, tedy těch, kteří tehdá říkávali, že mají "mládí v konečníku a do důchodu daleko". Že svou roli v tomto procesu sehrála i jistá míra záměrně rozdmychávané závistivosti podotýkám jen pro lepší ilustraci nástrojového retra komunistické strany.

Dalším problémem řešení navrhovaného panem Šestákem je to, že komunisté a ostatní jimi zmiňovaní šibalové si byli nejen rovní, ale někteří si byli ještě rovnější (jak vystihl pan Orwell). Tak jako při posuzování agentů ze svazků StB, samotné členství tudíž, byť z hlediska morálního odsouzeníhodné, není dostatečným kritériem a je nutno posuzovat jednoho každého individuálně - ač se to zdá neuvěřitelné, a jsem přesvědčen, že takových bylo pohříchu pomálu, byli takoví, kteří si svým členstvím nic nezískali, ani ten mizerný byt, ani ten závratně vyšší důchod, zatímco jiní si nahrabali málo a ještě jiní hodně. Nebylo by tedy spravedlivé házet všechny do jednoho pytle. A my přeci (nejsme jako oni), chceme, aby zákony byly spravedlivé.

Snížení důchodů na základě předchozího členství v některé ze zmiňovaných zločinných organizacích má tedy značné trhliny. Nabízí se však jiné jednoduché řešení, a sice: po dosažení důchodového věku dávat všem důchod stejný, bez ohledu na to, kolik vydělávali před dosažením důchodového věku a (do určité, velmi liberální výše) bez ohledu na to, jaké majetky si svou pilnou a poctivou prací mezitím nashromáždili. Ne, tohleto jsem si nevymyslel já sám, to je v mnoha zemích světa běžná, dobře fungující praxe. Snad by neškodilo porozhlédnout se po tom, jak to dělají jinde a pak zvolit svou vlastní cestu, která bude lepší než ta, po které jdeme dnes. Ovšem, i tak tu stále bude problém s retrospektivitou zákona, ale alespoň za počáteční úvahu by to snad stálo.

Podobný návrh přednesl Tlustý

Podobný návrh přednesl Tlustý v jednom z návrhů ekonomického programu ODS. Vycházel ovšem z jiné filozofie a Tlustého tým měl mnohem podrobněji zpracovanou představu, takže to nelze považovat jen za plané snění.

___________________________________________________________________________________