Trend v dobré víře, nebo lobby?
Miroslav Ouzký

15.07.2010, MF DNES


Musíme se ptát, protože fotovoltaika je exemplární ukázka, jak lze zneužít ekologický přístup k prosazení směru, který odporuje všem racionálním i ekonomickým pohledům. Možná obojí. Ale v různé míře. Jak jinak lze vysvětlit, že v ČR proudí od tohoto obnovitelného zdroje téměř polovina prostředků určených na podporu všech obnovitelných zdrojů. Zatímco nebývalý rozmach fotovoltaických elektráren na našem území si v nedávné době vynutil zásah ze strany vlády i správce přenosové soustavy ČEPS a zároveň rozvířil diskuzi ohledně adekvátnosti podpory solární energie ze strany veřejných rozpočtů, v Evropě, konkrétně v Německu a Francii, již s útlumem v této oblasti začali.

Fotovoltaika velkých zdrojů nemá pro ochranu životního prostředí v českých podmínkách žádný přínos.

Absolutně nejvyšší výkupní ceny elektřiny z fotovoltaických elektráren v EU z ní činí pouze čistokrevný byznys. Již nyní musíme alokovat 40 % všech prostředků určených na obnovitelné zdroje energie právě na podporu fotovoltaiky, přestože ta vyrobí jen 7 % obnovitelné elektřiny. V následujících letech navíc můžeme očekávat, že tento trend ještě vzroste.

Masivní podpora fotovoltaiky tak podráží nohy ostatním alternativám k tradičním zdrojům energie, které mají v českých podmínkách větší potenciál, jako například vytápění biomasou. Nesmyslně vysoká podpora fotovoltaiky je patrná třeba na příkladu malých vodních elektráren, které dostávají za jednu vyrobenou kWh zhruba pětkrát méně peněz než fotovoltaické elektrárny. Ty navíc často zabírají volnou kapacitu distribučních sítí, které se pak nedostává právě hydroenergetikům. Omezení ze strany ČEPS, který pozastavil vydávání kladných vyjádření k připojení nových fotovoltaických a větrných elektráren do sítě, je logické a pro energetickou stabilitu přínosné. Zejména fotovoltaické elektrárny, které jsou nulově regulovatelné, představují pro přenosovou síť čím dál větší riziko. Z instalovaných 731 MW ve větrných a fotovoltaických zdrojích můžeme do konce roku očekávat až 2 952 MW. Celkově bylo podle provozovatelů distribučních soustav na začátku roku 2010 vydáno tolik kladných stanovisek k připojení fotovoltaických zdrojů, které odpovídá 6 000 MW instalovaného výkonu. V případě větrných elektráren pak dalších 1 700 MW. ČEPS s touto kapacitou musí počítat, protože nelze vyrobit více elektřiny, než se spotřebuje. Tato situace se nezlepší, dokud se nenaučíme elektřinu efektivně skladovat nebo jinak regulovat.

Jeden - do očí bijící nesmysl

Jeden - do očí bijící nesmysl - se snad podaří nějak omezovat.
Řada nových idiocií je ale už na stole.
Včera ministři životních prostředí Francie, Německa a UK přišli s výzvou, aby emise v EU do roku 2020 byly redukovány o 30 %, což představuje podstatné zvýšení dosavadního plánu.
Přitom jen v minulém roce evropské průmyslové podniky nakoupily v Číně a Indii tzv. UN Clean Development kredity za 860 milionů EUR, aby se vešly do euronorem.

Ty peníze - kdybych je měl zaúčtovat - tak pod kapitolkou - přímá subvence čínské a indické konkurence poskytnutá evropským průmyslem.

Fotovoltaika je jen jeden z

Fotovoltaika je jen jeden z mnoha případů zaslepnosti rozhodování EU a tuposti českých vládců, kteří se zachovali ještě zaslepeněji.
Jeden další příklad, kde možná ani nejde o zaslepenost, ale o sobecké zájmy. Rozhodnutí o omezení výše poplatků za mezinárodní mobilní volání vede k tomu, že se zvýší ceny za vnitrostátní volání - nebo se aspoň nesníží, i když při zachován cen mezinárodního volání se snížit mohly. Důsledkem je, že ušetří především ti, kdo mají peněz dostatek včetně bruselských ouřadů a jiných bruselských bafuňářů. Za ně to zaplatí ti nejchudší, kteří do ciziny nejezdí nebo jen minimálně - včetně důchoců, rodin s dětmi apod.

___________________________________________________________________________________