Katalánsko: největší národ bez státu
Petr Sokol

www.reflex.cz

Sobotní miliónová demonstrace v centru Barcelony opět připomněla, že v rámci Španělska existuje významná národní entita, která usiluje o MAXIMÁLNÍ NEZÁVISLOST NA CENTRÁLNÍ VLÁDĚ se sídlem v Madridu. Jak to skončí?

KATALÁNCŮ ŽIJE DNES V EVROPĚ skoro deset miliónů. Obývají nejenom stejnojmenný autonomní region ve Španělsku, ale také další části tohoto iberského království, zejména Valencii a Baleárské ostrovy. Najdeme je však také na jihu Francie nebo na Sardinii. I proto někteří katalánští nacionalisté sní o Velkém Katalánsku, v němž by se spojily všechny tzv. katalánské země.
Jazykem, který je podobný španělštině, ale není španělštinou, hovoří skoro stejně lidí jako česky. Přesto není tento románský jazyk oficiálním jazykem Evropské unie a samostatné Katalánsko nenajdeme na evropské mapě. Katalánci díky tomu tvoří největší národ na kontinentě, který nemá svůj stát.

ZA SAMOSTATNOST

Posledních sto let Katalánci zesílili boj za svá práva. Nejdříve usilovali o větší autonomii na Španělsku a jazyková práva pro svou řeč. Velká část z nich navíc nepřestávala snít o samostatném Katalánsku. Region se i proto stal centrem odporu proti frankistickému režimu, jenž stavěl na myšlence centralizovaného Španělska, v němž by se nejlépe mělo také pouze španělsky mluvit.
Hlavní zastánkyní katalánské samostatnosti se už ve třicátých letech minulého století stala strana, jejíž název obsahuje vše, co patří k tomuto politickému proudu - Katalánská republikánská levice (ERC). "Správný" katalánský separatista totiž smýšlí tradičně levicově a proti španělské monarchii staví nezávislou Katalánskou republiku.
ERC očekávala po pádu diktátora Franka v polovině sedmdesátých let 20. století, že ovládne katalánskou politiku a dovede zemi k nezávislosti. Jenže voliči dali přednost umírněným nacionalistům, kteří se spokojili s autonomií uvnitř demokratického Španělska a vsadili na salámovou taktiku postupného posilování autonomie.
S tímto programem vládli čtvrt století, než v roce 2003 ztratili většinu. V čele Katalánska je nahradila levicová koalice "prošpanělských" socialistů, zelených a ERC. "Španělská" vláda, ač v koalici byla i ERC, zapříčinila vzestup separatistických tendencí.

LIDOVÁ HLASOVÁNÍ

Od loňska se Katalánskem valí politická vlna v podobě lokálních referend o nezávislosti. Všechno začalo, když se nezávislí, ale katalanisticky smýšlející zastupitelé v osmitisícovém městě Arenys de Munt rozhodli uspořádat nezávazné hlasování občanů města o podpoře katalánské samostatnosti. Třináctého září 2009 občané mohli odpovědět na otázku, zda souhlasí s tím, aby se Katalánsko stalo "nezávislým, demokratickým, sociálním, právním státem integrovaným do Evropské unie". Výsledek možná překvapil samotné organizátory. K urnám přišlo 40 procent voličů a 96,2 procenta z nich hlasovalo kladně. Hlasování v Arenys de Muntu se stalo vzorem pro další obce a města, která se k akci začala přidávat. Třináctého prosince 2009 se hlasovalo dokonce ve 166 obcích a městech. Účast dosáhla průměrně třetiny voličů. Nezávazné hlasování ovšem ohromně zvedlo zájem o otázku katalánské nezávislosti. A to celá kampaň bude pokračovat až do dubna 2011, kdy vyvrcholí lidovým hlasováním v hlavním městě Katalánska - Barceloně.

PROGNÓZY

Navíc byl počátkem června zahájen legislativní proces, jehož cílem je uspořádat závazné referendum o nezávislosti. Katalánci musí shromáždit více než 220 tisíc podpisů, aby byl návrh v podobě "petice" předložen regionálnímu parlamentu. Pokud ji parlament schválí, musí regionální vláda požádat Madrid o povolení referendum uspořádat.
Hladinu v Katalánsku rozčeřilo v poslední době také rozhodnutí španělského Nejvyššího soudu, podle kterého se Katalánci nemohou označovat za národ. Na rozhodnutí reagovala minulou sobotu miliónová demonstrace v katalánské metropoli, jež podpořila větší nezávislost Katalánska.
Tuto zemi čekají letos na podzim regionální volby. Prognózy zatím nedávají jasný výsledek: levicová koalice asi většinu neobhájí, ale ani umírnění nacionalisté sami vládu nesestaví. Možná až koalice umírněných nacionalistů a separatistů by mohla chtít následně zemi posunout blíže k volnějšímu svazku se Španělskem.

Reflex 28/2010

Kataláncům se v rámci

Kataláncům se v rámci Španělska daří dobře, je ale pravda, že tu existuje jistý penězovod (podobně jako mezi námi s Slováky, jan v opačném gardu). Na rozdíl třeba od Baskicka je Katalánsko bohatší než ostatní Španělsko a má skvělou kulruru, možná nad tou španělskou (Miró, Dalí, Gaudí, Domenech, Casals, Monserrat Caballé). Asi by bylo dobré nechat je žít samostatně - přál bych jim to, bývá to impulsem k dalšímu rozvoji podobně jako na Slovensku. Akorát se budeme muset naučit, že Gaudí nebyl Antonio, ale Antoni a Gerona se vyslovuje Žerona.

___________________________________________________________________________________