Ve středu 25. srpna zvolili senátoři kandidáty pro volbu veřejného ochránce práv. Volba měla poněkud zvláštní průběh již tím, že těsně před ní odstoupily dvě uchazečky – advokátka Klára Samková-Veselá a zástupkyně veřejného ochránce práv Jitka Seitlová. Prvním kandidátem pak byl zvolen bývalý ústavní soudce Pavel Varvařovský, druhým předseda pražské židovské obce František Bányai. Velkým překvapením byl propad Anny Šabatové, která v červencové nezdařené volbě získala nejvíce hlasů a byla proto považována za favoritku volby kandidátů.

Čtveřice kandidátů, kteří se utkají o křeslo veřejného ochránce práv v Poslanecké sněmovně, je tedy úplná: dva výše uvedení doplnili prezidentovy kandidáty, jmenované 24. srpna: bývalého jihočeského hejtmana Jana Zahradníka a disidenta, občanského aktivistu Johna Boka, předsedu spolku Šalamoun.

Podle obecně rozšířených představ veřejný ochránce práv by měl být občansky bezúhonný, nezávislý na politických stranách, se zkušenostmi v oblasti ochrany lidských práv, podle maloměšťáckých snobů nejlépe kvalitní právník, v nejhorším případě vysokoškolsky vzdělaný aspoň v nějakém jiném oboru.

Podmínce nezávislosti na politických stranách nejméně vyhovuje Jan Zahradník, od r.1992 člen ODS, od r. 1994 lokální politik v barvách ODS, od r.2000 jihočeský hejtman až do r.2008.  Zvolení veřejným ochráncem práv by bylo náplastí na bolístku ztráty křesla krajského hejtmana ve volbách r.2008. Josef Varvařovský a František Bányai takovou zátěž nenesou, ale za svou nominaci i zvolení vděčí senátorům politických stran. Bez politické podpory je zatím úplně pouze John Bok a jeho naděje na zvolení je závislá na tom, zda si při předvolebním jednání s poslaneckými kluby dokáže obstarat podporu voličů. Jeho osobnostní vlastnosti vylučují, že by ho v případě zvolení mohla některá politická strana ovlivňovat.

Právnické vzdělání má pouze Pavel Varvařovský, v letech 1994 - 2004 soudce Ústavního soudu ČR, o němž od skončení mandátu nebylo téměř slyšet. Jan Zahradník a František Bányai  vystudovali matematicko-fyzikální fakultu.

John Bok nemá žádné systematizované vzdělání, k tomu je nemajetný, takže pro snoby je zcela nepřijatelný. Obávám se ale, že většina jeho kritiků by sotva obstála ve vědomostní soutěži s ním v humanitních oborech. Je básník. Nedávno mu vyšla kniha Kruhová obrana přítomnosti.  Syn Angličanky, příslušnice pozemních sil letectva a českého letce britské Royal Air Force má angličtinu za svůj druhý mateřský jazyk. Jako samouk se dopracoval velmi solidních právních znalostí zejména v oborech trestního a ústavního práva. A v krajním případě je kolem něj dost slovutných právníků, kteří mu ochotně radí, neví-li si rady se složitým právním problémem.

Žádný z vysokoškolsky vzdělaných kandidátů se s ním nemůže měřit ve vztahu k ochraně lidských práv. Bral se za práva jiných lidí od mládí. Přivedlo ho to do disentu, v němž se sblížil s Václavem Havlem a dalšími významnými osobnostmi. V kruzích bývalých disidentů a politických vězňů se těší úctě. Když poznal, že polistopadová justice často páchá křivdy na občanech, založil spolu se spisovatelkou Lenkou Procházkovou spolek Šalamoun, který se již 16 let snaží pomáhat obětem justiční svévole. Ochrana lidských práv není jeho povolání, ani prosté hobby, je to jeho životní styl.

Jako jedinému z kandidátů se Johnu Bokovi vytýká prchlivost, výbušné chování a časté používání vulgárních výrazů. Ale to je jen rub mince, jejímž lícem je nasazení a důslednost, s kterou se vždy znova vrhá do boje s bezprávím, páchaným justicí či správními úřady na občanech. Ostatně při oficiálních jednáních se dokáže ukáznit a zdržet se společensky nevhodného vyjadřování. A hlavně: člověk, užívající sprostá slova, nemusí být sprostý v mravech a myšlení, čehož je John Bok důkazem: je úzkostlivě čestný, někdy až ke své škodě, nepodplatitelný, nezkorumpovatelný, soucitný, věrný manžel a starostlivý otec a dědeček.

Nicméně jeho zvolení je málo pravděpodobné, protože lze předpokládat, že jako veřejný ochránce práv by byl skutečně nepříjemný každému úřadu, poškozujícímu základní práva občanů.

Debata o šancích výše zmíněných kandidátů ale může být předčasná. John Bok jako jediný z osmi účastníků minulého pokusu o zvolení veřejného ochránce práv se postavil proti znevážení procesu volby ombudsmana připuštěním kandidatury předsedkyně Nejvyššího soudu ČR. 22. července podal prostřednictvím svého právního zástupce ústavní stížnost, kterou se domáhá zrušení platnosti červencové volby. 17. srpna pak ústavní stížnost doplnil návrhem, aby Ústavní soud ČR předběžným opatřením pozastavil přípravy Senátu na volbu veřejného ochránce práv až do rozhodnutí o Bokově ústavní stížnosti.  V minulosti Ústavní soud ČR nejednou dokázal reagovat bleskově na stížnosti, týkající se politických záležitostí. Připomeňme si například předběžné opatření o pozastavení účinnosti prezidentova rozhodnutí o odvolání předsedkyně Nejvyššího soudu ČR Ivy Brožové až do rozhodnutí o její ústavní stížnosti, nebo odročení předčasných voleb v r.2009 na základě ústavní stížnosti poslance Melčáka. Tentokrát se ale Ústavní soud ČR tváří tajemně jako sfinga, ač tím dává špatný příklad obecným soudům: týden na vyřízení návrhu na předběžné opatření by byla u slušného okresního soudu dostatečně dlouhá doba.       

Je ale možné, že Ústavní soud ČR prostě tentokrát nemohl rozhodnout s přiměřenou rychlostí, protože Bokovou ústavní stížností se bude zabývat jeho plénum, jehož svolání v době dovolených se možná nedalo uskutečnit.

Můžeme se pouze zamýšlet, jaké důsledky bude mít rozhodnutí Ústavního soudu ČR v situaci, kdy již byli nominováni všichni čtyři kandidáti. Nevyhoví-li soud ústavní stížnosti, nic se nestane: proběhne druhá volba s výše uvedenými kandidáty. Je možné, že by pak mohla podat ústavní stížnost na neplatnost volby Iva Brožová, která byla zcela určitě poškozena rozšířením názoru o její nevolitelnosti. Vyhoví-li soud v plném rozsahu, bude se muset opakovat první volba ve stejném složení uchazečů o nominaci Senátem, s výjimkou neúčasti Ivy Brožové. Je pravděpodobné, že v tomto případě by pak v opakované sněmovní volbě zvítězila Anna Šabatová. „Krkolomné“, ale představitelné by bylo částečné vyhovění stížnosti, spočívající v uznání platnosti Bokových námitek ve věci regulérnosti voleb za současného zamítnutí návrhu na opakování prvních voleb. Také v tomto případě by druhý pokus o zvolení veřejného ochránce práv proběhl s právě ustanovenými kandidáty. Těžko představitelné jsou důsledky úplného vyhovění stížnosti až po zvolení veřejného ochránce práv v zářijové volbě.
Ať již rozhodne Ústavní soud jakkoli, odůvodnění jeho rozhodnutí bude zajímavou četbou, která bude mimo jiné svádět k přemýšlení, do jaké míry je Ústavní soud ČR nezávislý na zájmech a přáních politiků.

 Ceterum autem censeo nikoli, že Cartaginem esse delendam, ale že poslanci mají každého kandidáta zvlášť vyzpovídat stran jeho vztahu k alkoholu. Ombudsman-notorický alkoholik by vskutku nebyl slušivou ozdobou osiřevšího křesla po Otakaru Motejlovi.