Peklo v masce politické korektnosti
Roman Joch

Étosem Nové levice bylo zbavit západní společnosti morálních a tradičních norem. A to se jí (částečně) povedlo. Když však lidé začali jednat tak, jak Nová levice chtěla - tedy „osvobozeně" od norem - přestalo se jí to líbit.

Shoda na pojetí lidských práv a jejich prosazování skrze „politickou korektnost“ končí. V Německu musel odstoupit po výrocích na adresu imigrantů centrální bankéř Thillo Sarrazin, třebaže měl podporu veřejnosti. V Česku demonstrují aktivisté proti poradci premiéra Romanu Jochovi, který princip politické korektnosti zpochybňuje. HN přispívají do debaty na toto téma sérií komentářů. Začínáme textem Romana Jocha.

HN 14. 9. 2010

Začalo to v 60. letech – v jedné z nejdestruktivnějších dekád v dějinách lidstva. Tehdy Nová levice nahradila levici starou. A esencí Nové levice byla krutá obžaloba západní civilizace coby obzvláště nespravedlivé, vykořisťující, rasistické, kolonialistické, imperialistické, moralizující a pokrytecké.

Étosem Nové levice bylo zbavit západní společnosti morálních a tradičních norem. A to se jí (částečně) povedlo. Když však lidé začali jednat tak, jak Nová levice chtěla – tedy „osvobozeně“ od norem – přestalo se jí to líbit. A proto přišla s dalším „dárkem“ – kodexy svazujícími lidské jednání, mluvení, myšlení, známými jako „politická korektnost“.

Aby bylo jasno: v každé společnosti někde kontrola nad člověkem, jeho vášněmi a choutkami, musí být.

Buď uvnitř, nebo vně. Čím více je jí uvnitř člověka – v důsledku internalizovaných norem – tím méně jí může být vně, v podobě pravomocí státu. A čím je jich méně uvnitř – v podobě sebeovládání – tím více je jich (dříve nebo později) vně, v extrémním případě v podobě policejního státu. Toto levice nikdy nechápala: mezi morálkou a svobodou (chápanou jako omezení státní moci) je přímá úměra: je-li více té první, pak stát může být malý, čímž je nakonec více i té druhé.

Takže náš, pravicový, model je tento: jsou určité věci, je jich relativně málo, které jsou ze zákona zakázané a trestné (vraždy, krádeže, násilnost atd.). Pak je spousta věcí, které zakázány nejsou, tudíž jsou legální, ale zároveň ve společnosti panuje silné přesvědčení, že „to slušný člověk nedělá“. A pak jsou věci, těch je nejvíc, které jsou povoleny a žádné morální stigma na nich nelpí.

Nové levici se ale v 60. letech nelíbila ta kategorie druhá. Proto z ní sňala mravní stigma. Ale zanedlouho se jí nelíbilo, jak lidé jednají „osvobozeně“ (od morálky) – a proto začala požadovat rozšíření té sféry první, sféry státních zákazů a příkazů. Následek? Společnost se stala nejen méně mravní, ale i méně svobodnou.

Můžeme to ukázat na spoustě příkladů, ale postačí jeden, nejintimněji spojen s dekádou 60. let: sexuální revoluce. Pryč s moralistními normami, v polovině 70. let se to již víceméně povedlo, muži začali se ženami jednat „svobodně“ – a ženám (feministkám) se to vůbec nelíbilo! Tak přišly ony kodexy vymezující tzv. sexuální harašení a de facto omezující spontánní lidské vztahy. Chcete-li jít dnes na rande, vezměte si s sebou raději právníka. To je „politická korektnost“: ať už jde o téma jakékoli – sex, rasu, pohlaví, islám, imigranty, menšiny atd. –, svazuje svobodu diskuse, ničí svobodu myšlení a v posledku ohrožuje svobodu společnosti, neboť dusí společenskou konverzaci o tom, co je legitimní a prozíravá politika pro danou společnost v dané době a na daném místě.

Inu, za ono „osvobození“ v 60. letech 20. století jsme zaplatili strašnou cenu. Z naší svobody. Ale jak říkal Abraham Lincoln: „Vždy můžete zblbnout někoho, někdy můžete zblbnout všechny, ale naštěstí nelze, aby vždy byli zblbnutí všichni.“ Politruci politické korektnosti to přehnali, a tudíž její moc nad Západem, nad námi a nad naším myšlením končí. Naštěstí a konečně.


Já si Jocha vždy rád přečtu,

Já si Jocha vždy rád přečtu, ale s tvrzením, že 60. léta byla jednou z nejdestruktivnějších dekád v dějinách lidstva musím zásadně nesouhlasit. Pan Joch si všímá jenom jedné skupiny - tzv. Nové Levice. Jenomže 60. léta nebyla jenom o nové levici přece. V 60. letech tady byl také obrovský technologický a ekonomický pokrok, vznikala užásná muzika, skvělé filmy, krásný design. Bylo období, kdy lidstvo poprvé (a zatím naposled) vkročilo na měsíc. Byla doba, kdy vznikla Kvantová Chromodynamika a Standartní model mikrosvěta. Byla to doba, kdy Milton Friedman vydal knihu Kapitalismus a Svoboda.

Ta tzv. Nová Levice taky vznikala jako reakce na něco. Tím něčím byla přetrvávající rasová segregace v jižních státech USA. Martina Luthera Kinga jednou Roman Joch vyjmenoval jako vzor, který probudil černošskou populaci a bělochům dal důkaz, že i černoch může být vzdělaný a inteligentní. Navíc rok 1968 díky potlačení Pražského jara znamenal definitivní diskreditaci komunistů v západní evropě. V Holandsku například kvůli tomu tamnější komunistická strana zanikla.

S vaším zásadním nesouhlasem

S vaším zásadním nesouhlasem s Jochem zásadně nesouhlasím. Ano, Joch si "všímá jen jedné skupiny", ale jak se později ukazuje, je to skupina zásadní pro další vývoj, protože podstatně a negativně ovlivnila společenskou morálku, která je konec konců pro společnost rozhodující charakteristikou. Právě tohle Joch velmi přesně popisuje.
Jediné, co bych k tomuto Jochovu článku dodal je konstatování, že tahle nová levice má velmi hluboké kořeny v dlouhodobém programovém rozvolňování mravnosti ze strany určité skupiny levicových intelektuálů a umělců (někdy jen takzvaných). Právě mravnost či nemravnost je možná hlavní důvod jejich nenávisti k cirkvi, která už dvě tisíciletí úspěšně vyznává a šíří jinou víru než oni.

Kdysi mě v Americe šokoval

Kdysi mě v Americe šokoval jeden starý právník, dobrý a úspěšný, soudil se i s Bílým domem, byl narozený v Americe, ale jeho rodiče byli Češi. Přišla totiž nějak řeč na Beatles, konkrétně na Lennona a přišla ta pecka. On prohlásil, česky, protože rád zkoušel mluvit česky - Je to hovno, které bude ještě dlouho smrdět. Lámal jsem si tím jeho výrokem hlavu asi 15 let, neuměl jsem si ten ostrý soud vysvětlit a názor pana Jocha mi možná otevřel oči, jak to starý pán myslel. Takže díky.

___________________________________________________________________________________