Nic lepšího mne nenapadlo při čtení propagandistického měsíčníku čtyř mužů po čtyři léta na radnici.
S mnohým musím ironicky souhlasit. Například s tvrzením, že za ty čtyři roky se uskutečnily výrazné proměny: od velkých akcí se pozornost přesunula k řadě drobnějších počinů. No řekněte, napadl by vás lepší termín pro vyjádření toho, že se za čtyři roky nic neudělalo? Jak říkají autoři článku a nadporučík Mazurek: „Soudruzi, já doufám, že když se to vyžaduje, že my všeci uděláme tak, jak ma byť, protože tak je to spravne, soudruzi, tak to ma byť.“. A to je dobře, tak to má být!

Co však takto být nemá, je prezentace a předvolební agitace na stránkách Jabloneckého měsíčníku kromě všem stejně vyhrazené plochy. Všechny čtyři rozhovory byly navíc a jako vystižené z pera profesionálů v PR (Public Relation): uhlazené, pozitivní, oznamující, že vše bylo skvělé, dokonalé a krásné. Chybičky z neznalosti byly, leč zanedbatelné. Jen té práce bylo velice moc velmi a spousta problémů po neschopných předchůdcích, kteří viděli jen ten beton, ale za vším je potřeba vidět člověka. Jak říkával i taťka Lenin. I měsíčník je důkazem, že se vše dělá lépe. Já dodávám, že poslední číslo je toho děsivým důkazem.
Končí volební období, ve kterém si současní představitelé města vyzkoušeli, že řídit město není žádná sranda a praxe je úplně jiná, než když psali silácky ve svých článcích v Jabloneckém zastupiteli. To bylo řečí, jak to hravě všechno zmáknou, lépe a jinak. Po čtyřech letech zůstává program Domova nesplněný.
Úspěšně, byť to v programu nebylo, se povedlo jen postavit bezbariérový přístup na hlavní poštu, jak si pochvaluje na webových stránkách Domova kandidátka Hamplová, ovšem jenom proto, že s tím město nemělo co do činění. Jak píše Jana dále, je fajn, že se nic velkého nepostavilo a vedení se soustředilo na drobnější věci. Například bezpečí.
Odhlédnu-li od toho, že se necítím o nic bezpečněji než dříve, považuji její prohlášení za hraničící se zdravým rozumem, pokud si uvědomíme, že významné prostředky z EU se dají čerpat pouze do roku 2013. Prostě se prošvihla doba, umožňující velké akce, promarnila se příležitost neschopným přešlapováním na místě a jabloneckým občanům je to předkládáno jako přednost. No nechť si sami udělají názor.
V přímém rozporu s názorem zastánců nicnestavění je místostarosta pro výstavbu záchodků Otakar Kypta. Ten říká, že je vše závislé na investicích, že je potřeba zastavět proluky, postavit v centru města velký obchoďák a podpořit developery ke stavbě bytů a domů. S jeho názorem vřele souhlasím a jen mě mrzí, že se nic nezrealizovalo v praxi. Nicméně na jeho obranu a v rámci objektivity uznávám důsledky světové krize i konec investorského optimismu v současnosti.
Navzdory tomu, že jsem kritizoval mnohé kroky (či spíše přešlapy a přešlapování) současného vedení, bych na závěr období chtěl složit Petrovi Tulpovi a jeho vedení poklonu za to, co dobrého vykonalo, a také za úmysl, o němž nepochybuji, že chtěli dělat spousty věcí lépe než tomu bylo dříve. Zejména na poli sociálních věcí a v podpoře neziskového sektoru se udělal kus dobré práce. Oblasti kultury, sportu a školství měly podporu a v rámci možností se jim vedlo slušně.
Starostovi pak zejména chválím jeho slova, ze kterých je nyní cítit zkušenost čtyř let a poznání, že nic, opravdu nic, není černobílé, nic není možné zjednodušovat a téměř nic nejde snadno a rychle. Myslím, že je to dobrý základ pro budoucnost Jablonce.
Přeji všem hodně realismu, až budou stát u volební urny a na shledanou v lepších časech!