Medkova první porážka
Petr Janíček

10. února Rada Českého rozhlasu neschválila řediteli Richardu Medkovi novou organizační strukturu. Jejím stěžejním bodem je kromě rušení ředitelských míst vytvoření nového Centra zpravodajství, které by spadalo přímo pod generálního ředitele. Právě pro toto opatření se nenašla v radě většinová podpora. Jde o první závažnější ránu pro novopečeného generálního ředitele. 

Medek se od počátku netajil tím, že chce vytvořit centrum zpravodajství, které by podléhalo přímo jemu, nikoli řediteli programu. Znamenalo by to posílení jeho pravomocí a získání většího vlivu na zpravodajství. Dalším, kdo by v rozhlase posílil, je navrhovaná ředitelka zpravodajského centra Hana Hikelová, žena s velkými rozhlasovými ambicemi. Hovoří se o tom, že na posílení jejího vlivu se dohodla rozhlasová rada ještě před Medkovým zvolením. Naopak tím, kdo by vliv ztratil, je programový ředitel Petr Duhan. 

Zřízení zpravodajského centra obhajuje Medek větší efektivností řízení a zprůhledněním řídící struktury. Zkusme se podívat, zda by tomu tak skutečně bylo, bez ohledu na osobní ambice zainteresovaných. Do nového zpravodajského útvaru by měly být včleněny stanice Radiožurnál a Rádio Česko, hovoří se i o Českém rozhlase 6. Tyto složky by měla řídit Hana Hikelová. Ostatní stanice by měly spadat pod programového ředitele Petra Duhana. Příliš čisté a efektivní toto opatření není. Jednak proto, že Radiožurnál, Rádio Česko a Český rozhlas 6 nejsou výhradně zpravodajskými stanicemi. Zahrnují publicistiku, v případě Radiožurnálu dokonce hudbu, a samozřejmě celou administrativu, marketing, personální politiku atd. Čili nejde jen o zpravodajství, ale o celý konglomerát dalších činností. Za druhé je nutné si uvědomit, že zpravodajství se produkuje i na ostatních stanicích včetně regionálních. Došlo by tak k paradoxní situaci, kdy za zprávy na Českém rozhlase 6 by zodpovídala Hana Hikelová, zatímco za zprávy na Českém rozhlase 2 Petr Duhan.  

Co je efektivního na tom, že tři – byť zpravodajsky zaměřené – stanice budou patřit do jednoho útvaru a ostatní do jiného? Čistým řešením by bylo pouze to, kdyby nový útvar měl mezistatniční charakter a zpravodajsky obsluhoval skutečně celý rozhlas. Tak je tomu např. v České televizi. Toto si představit lze a asi by to bylo i efektivní, protože v momentálně si jednotlivé  stanice vyrábějí zprávy samy. O nic takového však v Českém rozhlase nejde, zde máme co dělat s převedením vybraných stanic s celou administrativou do nového útvaru. Toto řešení by pomohlo některým ambiciózním jedincům, ale systém by zůstal nezměněný. Proto je zaklínání se efektivitou a čistotou falešné. 

Mnozí v rozhlase navrhované opatření vnímají jako vytváření nového mocenského centra v rozhlase, což nevěstí nic dobrého. Uvědomují si to zřejmě i někteří členové rady. Jak poznamenal jeden nejmenovaný pracovník rozhlasu: „Medek by si měl dát pokoj nebo skončí zase v nemocnici.“

ČRo jakož i ČT zprivatizovat.

ČRo jakož i ČT zprivatizovat. Pak už není co dodat, neboť řízení privátního media bude určitě efektivnější.

___________________________________________________________________________________