Nizozemsko má od začátku října něco, co u nás známe pod názvem opoziční smlouva. A jednou z jejích stran není nikdo jiný než dnes už mezinárodně velmi známý BOJOVNÍK PROTI ROSTOUCÍMU VLIVU ISLÁMU v Evropě Geert Wilders a jeho Strana svobody (PVV).

Wildersova strana se tak blízko k vládní odpovědnosti dostala díky volebnímu výsledku v parlamentních volbách, které se konaly 9. června tohoto roku. Z nich jako nejsilnější strana vzešli pravicoví liberálové z Lidové strany pro svobodu a demokracii (VVD). Ale v parlamentu po volbách neexistovala jasná většina. Pravicoví liberálové museli vyřešit dilema, zda raději půjdou do vlády s levicovými labouristy a vytvoří tzv. fialovou koalici, nebo do hry vezmou populistu Wilderse a jeho Stranu svobody. Šéf liberálů a favorit na premiéra Mark Rutte se celou dobu přikláněl spíše k druhé variantě, jenže i za tohoto předpokladu potřeboval k parlamentní většině získat ještě třetího partnera. Logicky se nabízela středově orientovaná Křesťanskodemokratická výzva (CDA) dosavadního premiéra Balkenendeho. Jenže strana utrpěla ve volbách drtivou porážku a po demisi vedení se utápěla ve vnitřních sporech, jež se samozřejmě týkaly i toho, zda s Wildersem spolupracovat, nebo ne. Křesťanští demokraté se pro zapojení do pravostředové spolupráce s Wildersem rozhodli po měsících váhání jít, ale definitivně na ni kývli, až když se poslaneckého mandátu vzdal jeden jejich poslanec, který spolupráci s populisty odmítal. To bylo kritické, protože možná aliance liberálů, křesťanských demokratů a wildersovců mohla ve sněmovně disponovat většinou jediného mandátu. Demisí odpůrce koalice - poslance Aba Klinka - a schválením dohody křesťanskodemokratickým sjezdem se na přelomu září a října otevřela cesta ke koaliční smlouvě mezi liberály a křesťanskými demokraty. Navíc obě strany uzavřely "toleranční" dohodu s Wildersem, že bude jejich vládu v parlamentu tolerovat. Sedmého října nizozemská královna Marka Rutteho jmenovala tzv. formatérem, který v Nizozemsku sestavuje novou vládu.

Vládní sestavu již kritizovala německá kancléřka Angela Merkelová, která ale zároveň prohlásila, že opakování sankcí, jež postihly Rakousko, když tam do vlády vstoupil Jörg Haider, by nemělo smysl.

 Reflex, 42/2010