Mýty o "smršti" velkých koalic
Petr Sokol

23.11.2010, Lidové noviny

Kdo sleduje v poslední době média, musí nabýt přesvědčení, že hlavním vítězem komunálních voleb se nestala žádná ze stran, ale "zlo" v podobě velkých koalic. Za velké koalice se přitom paušálně označují spojení ODS a ČSSD. To nemusí být úplně správné, protože zmíněné strany jsou sice největšími subjekty na celostátní úrovni, ale v mnoha městech to neplatí. Někde dokonce ani nejsou největšími stranami pravice a levice. Neuškodí trocha statistiky, a když nahlédneme pod pokličku komunální politiky, najdeme řadu překvapivých jevů.

Co je vlastně velká koalice?

Jak vypadají dosud vytvořené koalice na městské úrovni? Vezmeme-li za základ analýzy města větší než 10 tisíc obyvatel, najdeme jich v celé České republice 133. Jen v devíti z nich není jasné obsazení radnic, a proto můžeme již teď zkoumat velmi reprezentativní vzorek toho, jak strany letos dopadly. V "uzavřených" 124 městech zasedli společně modří a oranžoví radní dosud v 51 případech. Jenže toto číslo se bude jevit jinak, když připomeneme, že v osmnácti z nich s nimi na radnici sedí i radní za TOP 09.

V naprosté většině těchto případů (80 procent) jsou přitom ODS a ČSSD součástí širší koalice, což je často způsobeno velkou rozdrobeností městských zastupitelstev. Má smysl také tyto široké pravolevé koalice označovat za "velké"? Spíše ne, protože pak by logicky platilo, že velkými koalicemi musí být i pravolevá spojenectví, v nichž spolu zasedly ČSSD a TOP 09.

A platí aspoň, že modro-oranžových spojenectví je letos více než v minulosti? Nikoli. V roce 2006 jich bylo ve sledovaných městech 55, a v roce 2002 dokonce 65. Už dnes je zřejmé, že koalic ODS s účastí ČSSD bude maximálně stejně jako před čtyřmi lety. Platí tedy, že koaliční vyjednávání na úrovni měst není výrazně odlišné od minulosti.

Méně velkých koalic

Pod vlivem silně medializované situace v Praze nebo v Brně by mohl vzniknout dojem, že koalice ODS s ČSSD častěji "rostou" alespoň ve velkých městech. Porovnáme-li ale fakta v největších (statutárních) městech, zklameme opět zastánce názoru o neobyčejné "úrodě" velkých koalic.

I ve statutárních městech totiž bude letos koalic ODS s účastí ČSSD méně než v minulých letech. Zatím jich obě strany v těchto městech uzavřely deset. I kdyby se naplnil stejný scénář ve zbývajícím Hradci Králové, bylo by ve statutárních městech velkých koalic méně než před čtyřmi nebo osmi lety, kdy jich v obou případech strany uzavřely 12.

Třicet případů TOP 09 + ČSSD

Lídři TOP 09 v posledních dnech rádi kritizují pražskou koalici bez jejich zastoupení. Jako argument přitom používají, že se pravicová ODS "nemorálně" spojila s levicovou ČSSD. To nabízí pokušení posvítit si také na topkaře a zjistit, zda se jejich strana dokázala koalic s levicovými stranami vyvarovat. Ve zmíněných městech nad 10 tisíc obyvatel se jí to moc nepovedlo. Na třiceti radnicích totiž zasednou topkaři v radě s ČSSD. Vzhledem k faktu, že TOP 09 získala v komunálních volbách zhruba polovinu hlasů ve srovnání s ODS, je toto číslo srovnatelné s počtem modrooranžových spojenectví. Navíc "čistých", "top-velkých" koalic, v nichž sedí topkaři se sociálními demokraty bez ODS, napočítáme dvanáct, a to i ve velkých městech, například v Pardubicích, a v Novém Jičíně dokonce společně s komunisty. Na politický svět tedy nelze nahlížet jen optikou Prahy nebo Brna.

Levicových koalic mohlo být více

Zajímavá je i skutečnost, kolik primátorů a starostů dokázaly politické strany vytěžit z povolebních vyjednávání. Zde se jeví jako nejefektivnější postup ODS, která získá zhruba o jedenáct primátorů a starostů více, než odpovídá vítězstvím ve sledovaných městech. Bude jich mít podobně jako ČSSD kolem 45, přičemž ČSSD naopak zhruba patnáct vítězství promarní. Jelikož ODS dokázala vyřadit minimálně v deseti případech ČSSD z vítězné pozice, svědčí to o tom, že vzniklo více nelevicových koalic, než odpovídá volebnímu výsledku. To je také poněkud jiná zpráva než dosud šířené mýty o nebývalé "smršti" velkých koalic. Překvapivě slabý je zisk TOP 09, která z těchto 133 největších měst získala posty primátorů a starostů pouze ve třech případech.

Výsledky komunálních voleb nikdy nezasahovaly do celostátní politiky a otevírání tohoto tématu je bezpředmětné. Komunální koalice totiž nejčastěji odrážejí místní poměry. Zapomenout nelze ani na to, že na pravici letos hráli velkou roli kandidáti, kteří před volbami opustili své mateřské strany a bojovali s nimi mnohdy nevybíravými prostředky o stejné voliče. I to někde přispělo k tomu, že obě nejsilnější pravicové strany v některých městech vstoupily do koalic s ČSSD, a to vzhledem k jejich síle ve srovnatelném počtu případů. Nejde však o nic výjimečného a mediální pozornost tomuto jevu je v letošním roce nadsazená.

Petr Sokol, politolog, CEVRO Institut

V naší polistopadové

V naší polistopadové společnosti dodnes převládá levicový fenomén. Levice ovládá důležité strategické body. Logicky i media. A právě media vytvářejí permanentní tlak na podprahové vnímání společenských jevů. Tato činnost je zaměřena na "obyčejného" člověka. Já říkám na homo sapiens, poddruh Remcal. Tento remcal je zahlušován radostnými komentáři o počtu stávkujících, všechny reformní kroky jsou poměřovány stavem peněženky O.Č. A jako zákuseček, pro zábavu, různé kauzy a kauzičky, ve kterých si Remcal může zahrát i na soudce. A tak je to spravne, tak to ma byť, bo enem obyčejný remcal ví hneď, jak to všechno bylo a jaký je tu bordel. Všecky pověsiť. A hlavně ty ODSáky. Ti ten socialismus zrušili. Toš tak.

Jako vzorová ukázka

Jako vzorová ukázka levicovosti a celkového úpadku české politické žurnalistiky aktivizující právě Vámi a váženým Jomem správně pojmenovaného nového lidského druhu Homo sapiens remcalis byly právě včerejší vývody vyslance protiodesáckého komanda na Virtually, který se odvolával jako na nejvěrohodnější zdroj pro převod polopravd, ba někdy i lží na bulvární tisk či Reportéry ČT. Jako groteska je to však výborné. Tož tak.

Tož milý Enigmo, pravdu díte,

Tož milý Enigmo, pravdu díte, což o to. Nicméně je třeba vnésti do vaší živelné klasifikace trochu systematického pořádku, jinak vás ideopolicie (která sem občas vtrhne jako "lítačka", viz včera svalnatý C. Clay) roztrhá na tzutzky. Takže: homo sapiens sapiens querulans, to je taková celosvětová mezičeleď, snadno si lze ověřit, že v tomto ohledu je všude ve světě prdel o dvou půlkách. A česká čeládka a podčeládka by se mohla označit jako bohemicus (remcalis).

vážený kolego jome, s tím

vážený kolego jome, s tím Vaším pojmenováním rád souhlasím. Už jenom proto, že ten "bohemicus Remcalis" si prošel v době totality jistou zkušeností. Usoudil, že život v ohradě není v důsledku tak špatný. Pokud se dodržuje pár pravidel. K ohradě se nesmím přibližovat a už vůbec se snažit za ohradu. To je životu nebezpečné. A dnešní Remcal si říká, proč taky bych tam lezl? Takový gulášek se šesti a pivíčko, v práci kolem desáté s chlapama rumík, hodinu před fajrontem pod sprchy a se suchou hlavou počkat u píchaček, ta práce také neutekla, tak co. Doma jsem mohl v hospodě nadávat a česky. Takže pane kolego jistě uznáte, že kapitalismus, kde tyto výhody padly není nic pro Remcala. Chce zpátky do klece. A přesně to ho odlišuje od západních qverulans, kteří tuto zkušenost postrádají. Zatím co českého Remcala nakrmíte slibem, tak západní bestie si to umí analyticky spočítat. Ty nechytíte na třpytku. Pane jom, ten clay, jak tady vtrhnul jak Jerry Cotton krz dveře, byl opravdu zábavný. Tedy, dokud nevystřílel svůj zásobník. Pak to začala být nuda.

a to jó, a to jó, akorát že

a to jó, a to jó, akorát že dřív, se to probíralo po hospodách a to opatrněji, to kvůlivá fízlům a taky tam moh být nějakej habán, takto zastánce DT a byl by /a byl/ mazec.Teď máme, co se dá dělat, tudletu demokracii a můžeme přispívat na weby tu i tamhle,v podstatě beztrestně, tak ramena a pocity vlastní důležitosti rostou,to už není to, že básník chtěl být menší a menší, až bude nejmenší na celém světě. Naopak, řekl by Pavel Liška.

___________________________________________________________________________________